Není možné, aby v hlavním městě nebylo centrum pro uprchlíky. Když to zvládnou kraje, musí to zvládnout i Praha, říká Grolich

Nahrávám video

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) není možné uzavřít pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, což vedení hlavního města plánuje fakticky od čtvrtka. „Nerozumím pražskému primátorovi Hřibovi,“ řekl Grolich v Interview ČT24. O situaci romských uprchlíků v Brně, kteří živoří v nuzných podmínkách ve stanech u autobusového nádraží, říká, že „jsou fakticky v režimu bezdomovců a o bezdomovce se nestará kraj.“

Jan Grolich kritizuje pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) za jeho rozhodnutí uzavřít centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům. „Je to nesystémové řešení a není možné, aby byla zavírána asistenční centra, která jsou nejvytíženější,“ myslí si. Podle něj jde od Hřiba o nátlak. 

Stížnosti pražského magistrátu, že v Praze je až čtyřikrát více uprchlíků na tisíc obyvatel než v jiných krajích a nefunguje koordinovaný systém přesunu do jiných, méně vytížených oblastí, Grolich odmítá jako neopodstatněné. 

Podle něj se naopak jiné kraje starají o více uprchlíků než Praha. „My jsme procentuálně ubytovali výrazně více lidí než Praha, a ostatní kraje také ubytovávají více než Praha. Praha jich ubytovává řádově deset procent, my dvacet procent, a jsou kraje, které ubytovávají až třicet procent těch, kteří přišli a zaregistrovali se,“ tvrdí.

Praha to musí zvládnout jako kraje

V rozhovoru Grolich řekl, že sice neexistují žádné analýzy, které by ukazovaly, kolik reálně zůstává uprchlíků v místech, kde se registrovali, je ale podle něj velká pravděpodobnost, že ne všichni lidé, kteří se v Praze zaregistrovali, v ní zůstávají. 

„Myslím, že když to zvládají ostatní kraje, tak to musí zvládat i Praha,“ říká Grolich. „Nemáme a dlouho nebudeme mít konkrétní data, kolik z těch devadesáti tisíc zaregistrovaných v Praze reálně je, kolik se vrátilo do krajů, kolik se posunulo dál do jiných států. V Praze je velká koncentrace, ale to neznamená, že tam ti lidé reálně žijí,“ vysvětluje svůj postoj. 

Podle jeho názoru by se měl primátor Hřib dohodnout s hejtmany ostatních krajů o tom, zda mají ubytovací kapacity pro uprchlíky registrované v Praze, a jsou ochotni je nabídnout. „To se neděje,“ tvrdí Grolich. „Nebo o těchto debatách já vůbec nevím,“ dodává. 

Podle jihomoravského hejtmana se nemůže stát, aby v Praze nebylo asistenční centrum. „Buď ta jednání mezi ministerstvem, ústředním krizovým štábem a Prahou dopadnou tak, že se bude provozovat dál ve stejném režimu, nebo předpokládám, že to asistenční centrum někdo převezme a bude ho provozovat dál. Myslím si, že je nesystematické, aby tam, kam přichází nejvíce lidí, nebylo asistenční centrum.“

Romští uprchlíci jsou fakticky bezdomovci

Hejtman se byl osobně podívat na kontroverzní stanový tábor pro romské ukrajinské uprchlíky v Brně, který vznikl nedaleko autobusového nádraží u hotelu Grand. Dobrovolníci z iniciativy Grand uvádějí, že uprchlíci zůstali bez jídla, léků, základních hygienických potřeb, že do stanů bez podlážek v dešti zatéká a město nezajistilo podmínky pro převaření vody z cisteren. Přitom jde o uprchlíky, kteří mají v Česku stejný nárok na ochranu, jako všichni občané Ukrajiny. 

Jihomoravský hejtman ale tvrdí, že devadesát procent těchto lidí do Česka přijelo jen kvůli sociálním dávkám. „To jsou lidé, kteří prošli asistenčním centrem, dostali vízum, dostali nabídnuté ubytování, dostali sociální dávku, odjeli neznámo kam a teď se po měsíci případně po dvou vrací,“ říká hejtman. Podle něj chtějí zůstat v Brně jen několik dní a po poskytnutí dávky zase odjet.

Podle tvrzení brněnských dobrovolníků ale bylo původně nabídnuté ubytování nevyhovující a Romové neměli informace o tom, že pokud ho nevyužijí, nebudou mít nárok na další.

Grolich řekl, že nyní Jihomoravský kraj tyto lidi vnímá jako bezdomovce. „Formálně to je tak, že tito lidé, vzhledem k tomu, že mají všechno vyřízené, pobírají tu ochranu, tak jsou fakticky v režimu bezdomovců. A o bezdomovce se nestará kraj, o bezdomovce by se měli starat pracovníci daného města.“

Ujistil ale, že si dokáže pro romské uprchlíky představit lepší podmínky a Brnu nabídl spolupráci. „Pokud vyčlení nějaký pozemek, jsme schopni poskytnout pomoc. Tak, jak jsme postavili stanové městečko, které jsme potřebovali pro účely našeho asistenčního centra, tak jsme schopni jim to know how předat a podílet se na úhradě sociálních služeb, které je potřeba poskytovat. Toto jsme Brnu nabídli. Zda to využije, je na něm,“ uzavřel Grolich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 22 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled