Brno přesunulo romské uprchlíky z nádraží na nedaleký pozemek. Vznikly tam stany

Nahrávám video
Brno řeší problém s romskými uprchlíky z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.

„Město nemá žádné páky na to, aby sem tito lidé nepřijížděli, nemůžeme ovlivnit ani to, že dostávají dávky, protože na ně prostě mají nárok,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že nejde o stabilní skupinu uprchlíků, lidé průběžně přijíždějí a odjíždějí, zdrží se pár dní.

„Vnímám, že situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany města Brna,“ doplnila primátorka. Proto se podle ní město rozhodlo nabídnout Romům jiné místo v blízkosti železničního nádraží i úřadu práce v Křenové ulici, kam chodí kvůli vyplacení dávky.

Současné „zázemí“ Romů chce Brno oplotit

Jde o volný pozemek mezi starým autobusovým nádražím u Hotelu Grand, budovou magistrátu na Malinovského náměstí a Kolištěm. Pozemek je dlouhodobě připravený pro výstavbu, avšak zůstává nevyužitý. „Magistrát na pozemku postaví stany, mobilní toalety a další zázemí,“ uvedl redaktor ČT Michal Čejka. 

„Máme informace, že jich dnes dost odjelo, očekáváme, že by tam ale mohlo ještě do dvaceti lidí přijít, kteří ale nebyli v prostoru před nádražím. Očekává se tedy, že dnes by tam mohlo být až padesát lidí. Nebyl s tím žádný problém,“ uvedl také v pátek v podvečer Poňuchálek.

Vše je dobrovolné, lidé mohou kdykoliv odejít. Vaňková ale připustila, že pokud se podaří Romy přesunout, město nejspíš nechá jejich současné místo pobytu před nádražím oplotit, aby se tam nevraceli.

Ještě kolem páteční 15. hodiny zůstávalo před nádražím ve stínu stromů zhruba třicet lidí, hlavně žen s dětmi, se zavazadly, prádlem na šňůře a porůznu rozloženými lůžkovinami, případně jen s kartony. Menší skupiny lidí se pohybovaly kolem nádraží. Kolem 17. hodiny byl prostor u nádraží prázdný, v novém prostoru u Grandu se pohybovalo několik žen a dětí. Kolik lidí ale bylo ve stanech, nešlo odhadnout.

Podle zástupce ředitele městského ředitelství Policie ČR Milana Janíka nepředstavují romští uprchlíci před nádražím bezpečnostní riziko, objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. „Nemáme zaznamenáno, že by se tady dopouštěli trestné činnosti, nemáme oznámen jediný případ,“ řekl.

Někteří o ubytování nestojí

Krajský úřad v posledních dnech zajistil vybudování stanového městečka nedaleko Ostrovačic. Určené je pro několikadenní ubytování ukrajinských uprchlíků, než získají dlouhodobé útočiště. Mluvčí úřadu Alena Knotková uvedla, že městečko je hotové, první uprchlíky by mělo začít přijímat během pátku.

„Podařilo se tady vytvořit ubytování pro šedesát lidí v patnácti oddělených domcích. V areálu jsou také sprchy, mobilní toalety nebo jídelna, která bude poskytovat pravidelnou stravu. Program pro děti, sociální služby nebo poradenství pro dospělé tady zajišťuje místní nezisková organizace IQ Roma servis,“ uvedla z Ostrovačic redaktorka ČT Kateřina Švédová.

Romští uprchlíci před nádražím v Brně
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

„Budeme zajišťovat chod stanového městečka a zároveň i dopravu z KACPU. Budeme přepravovat uprchlíky, kteří budou čekat na registraci, a bude potřeba je nouzově ubytovat tady v těchto prostorách,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů David Jirouš. 

Stanové městečko v Ostrovačicích nebude podle redaktorky určené romským uprchlíkům, kteří nyní přebývají před brněnským hlavním nádražím. Ubytování tam nenajdou ani ti, kteří už podobnou pomoc jinde odmítli. Podle vyjádření kraje i města však Romové od nádraží představují jinou skupinu s odlišnými potřebami, o stabilní ubytování prý nestojí, v Brně se zdržují jen krátce.

„Jsou zvyklí žít kočovným způsobem života,“ uvedl vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák. Podle něj Romům, kteří se zdržují před nádražím, v podstatě „vyhovuje být někde na trávníku“. Asi 95 procent z nich hovoří jen maďarsky.

Na dávku pět tisíc korun však mají nárok jen ti, kteří nemají maďarské občanství. Od příštího měsíce nejspíš ztratí nárok na mimořádnou dávku i ti, kteří mají ukrajinské občanství, ale nedokážou doložit, že se zdržují na území Česka. Změnu schválila sněmovna. Podle Vaňkové by se pak situace mohla uklidnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 10 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...