Brno přesunulo romské uprchlíky z nádraží na nedaleký pozemek. Vznikly tam stany

Nahrávám video
Brno řeší problém s romskými uprchlíky z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.

„Město nemá žádné páky na to, aby sem tito lidé nepřijížděli, nemůžeme ovlivnit ani to, že dostávají dávky, protože na ně prostě mají nárok,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že nejde o stabilní skupinu uprchlíků, lidé průběžně přijíždějí a odjíždějí, zdrží se pár dní.

„Vnímám, že situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany města Brna,“ doplnila primátorka. Proto se podle ní město rozhodlo nabídnout Romům jiné místo v blízkosti železničního nádraží i úřadu práce v Křenové ulici, kam chodí kvůli vyplacení dávky.

Současné „zázemí“ Romů chce Brno oplotit

Jde o volný pozemek mezi starým autobusovým nádražím u Hotelu Grand, budovou magistrátu na Malinovského náměstí a Kolištěm. Pozemek je dlouhodobě připravený pro výstavbu, avšak zůstává nevyužitý. „Magistrát na pozemku postaví stany, mobilní toalety a další zázemí,“ uvedl redaktor ČT Michal Čejka. 

„Máme informace, že jich dnes dost odjelo, očekáváme, že by tam ale mohlo ještě do dvaceti lidí přijít, kteří ale nebyli v prostoru před nádražím. Očekává se tedy, že dnes by tam mohlo být až padesát lidí. Nebyl s tím žádný problém,“ uvedl také v pátek v podvečer Poňuchálek.

Vše je dobrovolné, lidé mohou kdykoliv odejít. Vaňková ale připustila, že pokud se podaří Romy přesunout, město nejspíš nechá jejich současné místo pobytu před nádražím oplotit, aby se tam nevraceli.

Ještě kolem páteční 15. hodiny zůstávalo před nádražím ve stínu stromů zhruba třicet lidí, hlavně žen s dětmi, se zavazadly, prádlem na šňůře a porůznu rozloženými lůžkovinami, případně jen s kartony. Menší skupiny lidí se pohybovaly kolem nádraží. Kolem 17. hodiny byl prostor u nádraží prázdný, v novém prostoru u Grandu se pohybovalo několik žen a dětí. Kolik lidí ale bylo ve stanech, nešlo odhadnout.

Podle zástupce ředitele městského ředitelství Policie ČR Milana Janíka nepředstavují romští uprchlíci před nádražím bezpečnostní riziko, objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. „Nemáme zaznamenáno, že by se tady dopouštěli trestné činnosti, nemáme oznámen jediný případ,“ řekl.

Někteří o ubytování nestojí

Krajský úřad v posledních dnech zajistil vybudování stanového městečka nedaleko Ostrovačic. Určené je pro několikadenní ubytování ukrajinských uprchlíků, než získají dlouhodobé útočiště. Mluvčí úřadu Alena Knotková uvedla, že městečko je hotové, první uprchlíky by mělo začít přijímat během pátku.

„Podařilo se tady vytvořit ubytování pro šedesát lidí v patnácti oddělených domcích. V areálu jsou také sprchy, mobilní toalety nebo jídelna, která bude poskytovat pravidelnou stravu. Program pro děti, sociální služby nebo poradenství pro dospělé tady zajišťuje místní nezisková organizace IQ Roma servis,“ uvedla z Ostrovačic redaktorka ČT Kateřina Švédová.

Romští uprchlíci před nádražím v Brně
Zdroj: Igor Zehl/ČTK

„Budeme zajišťovat chod stanového městečka a zároveň i dopravu z KACPU. Budeme přepravovat uprchlíky, kteří budou čekat na registraci, a bude potřeba je nouzově ubytovat tady v těchto prostorách,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů David Jirouš. 

Stanové městečko v Ostrovačicích nebude podle redaktorky určené romským uprchlíkům, kteří nyní přebývají před brněnským hlavním nádražím. Ubytování tam nenajdou ani ti, kteří už podobnou pomoc jinde odmítli. Podle vyjádření kraje i města však Romové od nádraží představují jinou skupinu s odlišnými potřebami, o stabilní ubytování prý nestojí, v Brně se zdržují jen krátce.

„Jsou zvyklí žít kočovným způsobem života,“ uvedl vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák. Podle něj Romům, kteří se zdržují před nádražím, v podstatě „vyhovuje být někde na trávníku“. Asi 95 procent z nich hovoří jen maďarsky.

Na dávku pět tisíc korun však mají nárok jen ti, kteří nemají maďarské občanství. Od příštího měsíce nejspíš ztratí nárok na mimořádnou dávku i ti, kteří mají ukrajinské občanství, ale nedokážou doložit, že se zdržují na území Česka. Změnu schválila sněmovna. Podle Vaňkové by se pak situace mohla uklidnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 12 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 16 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...