Romští uprchlíci z Ukrajiny se na popud magistrátu přesunuli z brněnského hlavního železničního nádraží na volný pozemek mezi Benešovou ulicí a Kolištěm. Na pozemku postavili hasiči v pátek odpoledne tři velkokapacitní stany, k dispozici jsou i mobilní toalety a cisterna s vodou. Podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka jde o zhruba třicítku lidí, další by během pátku ještě měli přibýt. Na travnatém ostrůvku před nádražím mezi kolejemi a vozovkou přebývaly v posledních dnech desítky Romů z ukrajinsko-maďarského pomezí, mnozí přijíždějí do Česka kvůli výplatě dávky a poté se zase vracejí.
Brno přesunulo romské uprchlíky z nádraží na nedaleký pozemek. Vznikly tam stany
7 minut
Brno řeší problém s romskými uprchlíky z Ukrajiny
„Město nemá žádné páky na to, aby sem tito lidé nepřijížděli, nemůžeme ovlivnit ani to, že dostávají dávky, protože na ně prostě mají nárok,“ řekla primátorka Markéta Vaňková (ODS). Zdůraznila, že nejde o stabilní skupinu uprchlíků, lidé průběžně přijíždějí a odjíždějí, zdrží se pár dní.
„Vnímám, že situace u nádraží není dobrá a je to výrazně nekomfortní situace pro občany města Brna,“ doplnila primátorka. Proto se podle ní město rozhodlo nabídnout Romům jiné místo v blízkosti železničního nádraží i úřadu práce v Křenové ulici, kam chodí kvůli vyplacení dávky.
Současné „zázemí“ Romů chce Brno oplotit
Jde o volný pozemek mezi starým autobusovým nádražím u Hotelu Grand, budovou magistrátu na Malinovského náměstí a Kolištěm. Pozemek je dlouhodobě připravený pro výstavbu, avšak zůstává nevyužitý. „Magistrát na pozemku postaví stany, mobilní toalety a další zázemí,“ uvedl redaktor ČT Michal Čejka.
„Máme informace, že jich dnes dost odjelo, očekáváme, že by tam ale mohlo ještě do dvaceti lidí přijít, kteří ale nebyli v prostoru před nádražím. Očekává se tedy, že dnes by tam mohlo být až padesát lidí. Nebyl s tím žádný problém,“ uvedl také v pátek v podvečer Poňuchálek.
Vše je dobrovolné, lidé mohou kdykoliv odejít. Vaňková ale připustila, že pokud se podaří Romy přesunout, město nejspíš nechá jejich současné místo pobytu před nádražím oplotit, aby se tam nevraceli.
Ještě kolem páteční 15. hodiny zůstávalo před nádražím ve stínu stromů zhruba třicet lidí, hlavně žen s dětmi, se zavazadly, prádlem na šňůře a porůznu rozloženými lůžkovinami, případně jen s kartony. Menší skupiny lidí se pohybovaly kolem nádraží. Kolem 17. hodiny byl prostor u nádraží prázdný, v novém prostoru u Grandu se pohybovalo několik žen a dětí. Kolik lidí ale bylo ve stanech, nešlo odhadnout.
Podle zástupce ředitele městského ředitelství Policie ČR Milana Janíka nepředstavují romští uprchlíci před nádražím bezpečnostní riziko, objevují se jen drobnější případy narušení veřejného pořádku. „Nemáme zaznamenáno, že by se tady dopouštěli trestné činnosti, nemáme oznámen jediný případ,“ řekl.
Někteří o ubytování nestojí
Krajský úřad v posledních dnech zajistil vybudování stanového městečka nedaleko Ostrovačic. Určené je pro několikadenní ubytování ukrajinských uprchlíků, než získají dlouhodobé útočiště. Mluvčí úřadu Alena Knotková uvedla, že městečko je hotové, první uprchlíky by mělo začít přijímat během pátku.
„Podařilo se tady vytvořit ubytování pro šedesát lidí v patnácti oddělených domcích. V areálu jsou také sprchy, mobilní toalety nebo jídelna, která bude poskytovat pravidelnou stravu. Program pro děti, sociální služby nebo poradenství pro dospělé tady zajišťuje místní nezisková organizace IQ Roma servis,“ uvedla z Ostrovačic redaktorka ČT Kateřina Švédová.
Romští uprchlíci před nádražím v Brně
„Budeme zajišťovat chod stanového městečka a zároveň i dopravu z KACPU. Budeme přepravovat uprchlíky, kteří budou čekat na registraci, a bude potřeba je nouzově ubytovat tady v těchto prostorách,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů David Jirouš.
Stanové městečko v Ostrovačicích nebude podle redaktorky určené romským uprchlíkům, kteří nyní přebývají před brněnským hlavním nádražím. Ubytování tam nenajdou ani ti, kteří už podobnou pomoc jinde odmítli. Podle vyjádření kraje i města však Romové od nádraží představují jinou skupinu s odlišnými potřebami, o stabilní ubytování prý nestojí, v Brně se zdržují jen krátce.
„Jsou zvyklí žít kočovným způsobem života,“ uvedl vedoucí magistrátního odboru sociální péče Jan Polák. Podle něj Romům, kteří se zdržují před nádražím, v podstatě „vyhovuje být někde na trávníku“. Asi 95 procent z nich hovoří jen maďarsky.
Na dávku pět tisíc korun však mají nárok jen ti, kteří nemají maďarské občanství. Od příštího měsíce nejspíš ztratí nárok na mimořádnou dávku i ti, kteří mají ukrajinské občanství, ale nedokážou doložit, že se zdržují na území Česka. Změnu schválila sněmovna. Podle Vaňkové by se pak situace mohla uklidnit.
