Poslanci schválili přísnější pravidla pro poskytování pomoci uprchlíkům z Ukrajiny

Ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už zřejmě nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Novelu zvanou „lex Ukrajina“ schválila v úterý sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Pro hlasovalo 158 ze 161 přítomných poslanců z koalice i opozice, proti nebyl nikdo. Předlohu nyní posoudí senátoři.

Novela upravuje rovněž například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů podle schválené sněmovní verze nejvýše 150 dnů. Prosadilo to opoziční hnutí ANO za souhlasu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Vláda navrhovala zkrácení doby z nynějšího roku na nejvýše 180 dnů ve snaze motivovat běžence k zaměstnání. Poslanci ANO před tím ustoupili od návrhů na zkrácení doby na 90 dnů či případně na 60 dnů.

Novelu předložili poslanci Milan Brázdil a Drahoslav Ryba (oba ANO). Brázdil v obhajobě svého pozměňovacího návrhu uvedl, že devadesát dnů či případně šedesát dnů by bylo dostatečných k tomu, aby si Ukrajinci nějakou práci našli. „Práce je dost a my je rádi zaměstnáme,“ uvedl. Někteří koaliční poslanci takový záměr zpochybnili. „Nejsem si jistý, jestli na lidi, kteří neznají jazyk a neumí se tady pohybovat, mít takové nároky. Nejsem si úplně jistý, jestli to je zrovna pomoc, kterou bychom my jako Češi mohli velkoryse dát,“ řekl Petr Letocha (STAN).  

Zapojení uprchlíků do pracovního procesu

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že do pracovního procesu se zapojilo 64 tisíc uprchlíků, což pokládá za „velmi optimistický počet“. V Česku je podle něj kolem 300 tisíc běženců, z nichž polovinu tvoří děti. 

Jednání opět provázely dlouhé debaty. Zástupci opozičních ANO i SPD, ačkoliv předlohu v diskusi podpořili, kritizovali vládu, že podle nich návrh přichází pozdě. „Kdyby se reagovalo daleko dříve, tak bychom možná neměli naplněna některá nádraží a nezačala by sociální turistika,“ uvedla místopředsedkyně sněmovny a stínová ministryně vnitra ANO Jana Mračková Vildumetzová. 

Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) ale zdůraznila, že na uprchlickou vlnu bylo nutné reagovat rychle a nynější novela odráží dosavadní zkušenosti. Bude možné pokračovat v rychlé pomoci lidem, kteří utíkají před válkou, a vytvoří se podmínky, aby bylo možné oprávněnost této pomoci lépe kontrolovat, poznamenala.

„Mně je jedno, že nevím přesně, kde je daný uprchlík ten daný den, protože nepáchá trestnou činnost a šel do práce,“ reagoval také poslanec Ondřej Lochman (STAN) na výtky opozice, že vláda o uprchlících nemá přehled. Podotkl, že nechápe, proč nynější vláda nezdědila po té minulé lepší krizové plány, když právě ona nejlépe ví, jak tuto situaci řešit. „Přijde mi to nyní jako hraběcí rady,“ podotkl.

Doložení nároku na podporu

Podporu pět tisíc korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Úřad práce navíc bude moci žadatele nově vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík by se musel dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak by úřad žádost zamítl.

Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami. Pokud lidé poskytnou celé byty, příspěvek by dostávali pouze v případě, že předchozí měsíc bylo obydlí prázdné.

Peníze by mohly ale směřovat i do bytů dříve využívaných pro krátkodobé pobyty turistů. Nyní stát domácnostem na ubytovaného uprchlíka poskytuje na měsíc tři tisíce korun, nejvýš ale 12 tisíc korun celkem. Vláda by mohla částky upravit podle toho, zda mají běženci k dispozici celý byt, nebo bydlí doma u ubytovatelů v pokoji.

Prodloužení lhůty na vyřízení žádosti

Novela dále výslovně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z patnácti dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem. 

Prodloužení doby pro vyřízení žádosti vláda zdůvodňuje tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Návrh počítá také s tím, že Česko nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. V některých z těchto bodů zákon nahradí krizová opatření, která se opírají o vyhlášený nouzový stav. Platí do konce června.

Návrh počítá také s tím, že Česko nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Ryba rovněž navrhl, aby se výjimka z nepřijatelnosti vydávání oprávnění pobytu Rusům a Bělorusům na zastupitelských úřadech mohla výslovně vztahovat zejména na partnery či partnerky Čechů a Češek, kteří žili ve společném svazku, ale nebyli sezdáni. Vláda předpokládá výjimky zejména pro rodinné příslušníky nebo pro Rusy a Bělorusy, kteří čelí ve své vlasti pronásledování z politických důvodů. 

ANO a SPD kritizovaly vládní boj s inflací, své úpravy neprosadily

Ve sněmovně opoziční ANO a SPD také kritizovaly vládní protiinflační kroky. Přednostní projednání svých návrhů však ani tentokrát ANO v rámci úprav programu schůze neprosadilo. Dolní komora naopak rozhodla o tom, že ve čtvrtek zrychleně projedná vládní energetickou novelu, která má snížit hrozbu nedostatku plynu. 

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová (ANO) opět bez úspěchu požadovala, aby sněmovna přednostně schvalovala návrh hnutí na roční snížení daně z přidané hodnoty na energie a pohonné hmoty na nulu. „Inflace nás drtí ve všech směrech, české domácnosti rekordně chudnou,“ uvedla při zdůvodnění. Někdejší vicepremiér a ministr a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) neuspěl s žádostí o přednostní schvalování zákona o podporovaných zdrojích energie a podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 

V dolní komoře nepochodil ani předseda SPD Tomio Okamura, který neprosadil diskusní body týkající se chudnutí obyvatel, cen elektrické energie, plynu a potravin a umisťování ukrajinských uprchlíků. „Je třeba ukončit dávkovou turistiku a pomáhat českým občanům, současná vláda není schopna koncepčního řešení,“ zdůraznil Okamura.

Sněmovna se dohodla na tom, že tento týden projedná novelu služebního zákona, která mimo jiné ruší odborné náměstky na ministerstvech a škrtá omezení v počtu politických náměstků. Schvalovat má také zákaz některých jednorázových plastových výrobků nebo regulaci platforem pro sdílení videonahrávek typu YouTube. Vládní koalice chce přednostně projednat rovněž zrušení elektronické evidence tržeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 5 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 8 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 20 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.