Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.
Do základních škol v Česku chodilo v polovině května přibližně 26 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ve školkách jich bylo 3800. Počet ukrajinských běženců v českých školách tak od začátku dubna vzrostl o 12 procent a ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků je nadále nízký.
Vyplývá to ze zjištění České školní inspekce, které novinářům představili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal s ministrem školství Petrem Gazdíkem. Zhruba polovina základních a pětina mateřských škol se podle inspekce potýkala s problémy s kapacitou míst či zajištěním personálu.
Zjištění vychází z informací, které školní inspekce získala v období od začátku dubna do poloviny května v 52 mateřských a 626 základních školách. Toto množství škol odpovídá podle inspekce asi 70 procentům základních škol, ve kterých bylo v polovině května aspoň deset ukrajinských uprchlíků.
Hlavní vlna přijde v září
Petr Gazdík uvedl, že data budou ministerstvu školství sloužit jako podklad pro další rozhodování v otázkách integrace ukrajinských dětí. „Očekávám, že hlavní vlna integrace nás čeká prvního září, poctivě se na ni připravujeme a naše závěry prostřednictvím inspekce předáváme také Ústřednímu krizovému štábu,“ řekl ministr.
„Podle kapacit, které jsme zjišťovali, mají základní školy celkem 153 tisíc volných míst, dalších asi 25 tisíc jsou schopny vytvořit, takže ten problém není celorepublikový, je lokální. Když to zjednoduším, tak tam, kde jsou místa ve školách, tam není pro ukrajinské maminky bydlení a práce, tam kde bydlení a práce je, tam zas nejsou místa ve školách,“ řekl Gazdík později v Událostech, komentářích. Nejhorší situace je podle něj například v Praze, Plzni nebo Brně.
Podle Gazdíka se nyní ukazuje, že Česká školní inspekce začíná být ve školách vnímána nikoliv jako nástroj kontroly, ale jako orgán, který může metodicky pomoci při řešení problémů, jako je například začleňování ukrajinských žáků do škol. Řekl také, že jde o projekt, jaký Česká republika nezažila od 2. světové války. „Je to snaha nové politiky ministerstva v tom, aby svá rozhodnutí opírali o jasná data, a ne jen o dojmy ministra nebo jeho náměstků,“ řekl k průzkumu.
Podle inspekce registrovalo ministerstvo vnitra k 15. květnu 19 301 dětí ve věku tří až pěti let a 68 983 ve věku šesti až 14 let. V mateřských školách bylo podle dřívějších údajů ministerstva k 7. dubnu 3310 uprchlíků z Ukrajiny a v základních školách 23 204. Do poloviny května podle inspekce jejich počet ve školkách stoupl o 490 a v základních školách o zhruba 2800.
Většina škol děti integrovala
Počet Ukrajinců zapsaných do škol je tak ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl Zatloukal. Problémy s nedostatkem místa nebo zaměstnanců podle něj nahlásila polovina základních škol a 20 procent školek.
V regionech, kde je utečenců hodně a míst ve školách málo, proto inspekce očekává problémy s kapacitou při přijímání dalších žáků. Mezi takové regiony může patřit například Praha.
Za pozitivní zjištění označil Zatloukal fakt, že jen asi šest procent školek a desetina škol vzdělává ukrajinské uprchlíky odděleně od ostatních žáků. Převládá podle něj výuka ve smíšených třídách a samostatné skupiny pro Ukrajince se využívají hlavně pro intenzivní výuku češtiny.
Výuka pomocí překladače v aplikaci
Takzvané adaptační skupiny vytvořila pro ukrajinské žáky téměř pětina základních škol, zjistili inspektoři. Výuku češtiny nezajistilo pro Ukrajince kolem sedmi procent základních škol, a to hlavně z personálních či finančních důvodů, řekl Zatloukal.
Učitelé se s Ukrajinci domlouvají velmi často pomocí mobilní aplikace, která překládá hovor z češtiny do ukrajinštiny a naopak. Na více než polovině základních škol zaznamenali inspektoři také komunikaci ukrajinského žáka a učitele v ruštině, na necelé polovině i v angličtině nebo češtině. Pomoc překladatele využívá podle inspekce přibližně třetina škol.
Na více než polovině základních škol jsou podle inspekce i Ukrajinci, kteří se zároveň na dálku účastní i výuky své školy na Ukrajině. Týká se to podle odhadů nyní asi 14 procent ukrajinských žáků v českých školách. Zátěž těchto dětí je podle inspekce vysoká a v některých případech už vedla i k jejich odhlášení z české školy.
Část dětí z Ukrajiny má psychické potíže
Víc než dvě třetiny mateřských a základních škol, které inspektoři navštívili, kvůli možným traumatům po útěku z války sledovaly mentální stav uprchlíků. Psychické problémy u běženců evidovala nadpoloviční většina těchto škol, i když potíže se v nich podle inspekce týkaly menšiny ukrajinských žáků a téměř nenarušovaly běžnou výuku.
Téměř třetina všech navštívených základních škol ovšem podle inspektorů nedokázala ukrajinským dětem zajistit psychologa, a to z personálních či finančních důvodů. Kolem 60 procent škol nemělo ani vhodné relaxační místnosti pro adaptaci a podporu duševního zdraví, zjistila inspekce.
Uzavřenost ukrajinských žáků podle ní zaznamenalo asi 65 procent škol, které sledovaly psychický stav Ukrajinců. V téměř polovině škol se u některého z nich vyskytla emoční citlivost. Kolem 30 škol zaregistrovalo úzkostné stavy či deprese a čtvrtina potíže s pozorností. V menším množství se u dětí z Ukrajiny objevily také projevy agrese, chronické bolesti hlavy, únava, zažívací potíže či jiné somatické potíže.
Se zajištěním pomůcek pomohlo ukrajinským žákům zhruba 90 procent škol. Kolem 70 procent škol jim zajistilo i jazykové varianty výukových materiálů a dvě třetiny jim nabídly mimoškolní aktivity. Často se jim ale nedařilo sehnat asistenta se znalostí ukrajinštiny. Problém s tím měla třetina škol. Čtvrtina podle inspekce nedokázala zajistit vyšetření dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Většina škol zatím nabízela ukrajinským žákům školní pomůcky, obědy i mimoškolní aktivity zdarma. Tyto věci se většinou platily ze sponzorských darů či sbírek, což ale podle Zatloukala nemůže být dlouhodobě stabilní řešení.
Co se týče vztahů mezi českými a ukrajinskými dětmi, většinou jsou podle inspekce zatím dobré. Pozitivní postoj k ukrajinským uprchlíkům dosud převažuje i u rodičů. Objevují se ale i obavy o zachování kvality vzdělávání, dodal Zatloukal.
Příklad konkrétní školy
Ředitelka základní školy T. G. Masaryka ve Štětí Gabriela Hrušková v Událostech, komentářích uvedla, že na jejich škole je momentálně jedenáct ukrajinských žáků. „Máme je napříč ročníky, začali k nám chodit od 21. března,“ uvedla s tím, že ve městě je zhruba šedesát ukrajinských dětí, které by měly nastoupit do školy. „My máme tři základní školy, takže jsme schopni tyto děti pobrat a rozdělit si je rovnoměrně,“ ujistila. Nedokáže ale odhadnout, kolik dětí v září skutečně nastoupí.
„Máme rezervu zhruba dvacet žáků, které bychom byli schopni integrovat do našich tříd. Jinak je ale kapacita naplněná. V okolních školách ale ještě místa jsou, takže si myslím, že šedesát dětí by se dalo v pohodě začlenit,“ sdělila Hrušková.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková míní, že české školy se s novou situací vypořádaly dobře. „Je to nesnadná zkouška. Jak byly české školy a čeští učitelé oprávněně unavení celou tou náročnou dobou s covidem, tak opravdu obdivuhodně nasedli a připravili se na další výzvy a zátěže. Můžeme být hrdí a ředitelům i učitelům poděkovat,“ uvedla.
