Česká školní inspekce

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Ředitel Základní školy Kotlářská v Brně Libor Zřídkaveselý rezignoval v souvislosti s kauzou, kdy část učitelů podala výpověď. Odůvodnili to neřešenou šikanou. Situací se v červnu zabývala Česká školní inspekce. Zjistila, že škola pochybila při řešení dlouhodobého a opakovaného nevhodného chování žáků. O rezignaci informovala městská část Brno-střed. Její radní teď předají brněnským radním návrh na vypsání výběrového řízení na místo nového ředitele.

Žáci vsetínských základních škol zřizovaných městem u sebe od září nebudou moci mít v době vyučování mobilní telefony. Rozhodli o tom vsetínští radní a uložili ředitelům škol, aby to zabezpečili prostřednictvím školních řádů. Město o prázdninách pořídí do škol speciální boxy, do kterých si žáci budou moci své telefony bezpečně uložit. Některým rodičům se rozhodnutí města nelíbí. Podle České školní inspekce ale školský zákon opatření umožňuje. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však uvedl, že vytváření umělé bariéry mezi školou a realitou nepovažuje za šťastné.

Dvanáct učitelů z druhého stupně základní školy Kotlářská v Brně se rozhodlo dát výpověď. Pedagogové tvrdí, že je šikanují žáci a že to vedení školy odmítá řešit. Šikanu směrem k učitelům i mezi žáky přitom potvrdila Česká školní inspekce (ČŠI). Policie také vyšetřuje lednovou sebevraždu jednoho z žáků základní školy. Situací se bude zabývat radnice Brno-střed.

Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativním myšlení, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry z 64 zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.

Třetina školáků v Česku nemá žádnou výuku venku. Mimo třídy se více učí mladší žáci. Ve volném čase chodí denně jen tak ven zhruba desetina dětí. Školák v Česku přitom tráví denně na čerstvém vzduchu zhruba dvě hodiny, což je zhruba stejně jako před devíti lety. Ukázal to průzkum agentury STEM pro Nadaci Karel Komárek Family Foundation.

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Základní škola Blovice na Plzeňsku má novou ředitelku. Její předchůdkyni odvolali radní města minulý týden po stížnostech rodičů na šikanu mezi žáky. Po rozhodnutí radnice někteří školáci popisovali, že na hodiny nepřišel žádný vyučující a třídy podle nich zůstaly hodiny bez dozoru. Případem se zabývá policie i školní inspekce. K ní podala stížnost proti svému odvolání i bývalá ředitelka Dagmar Hitková.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Případ závažné šikany na blovické základní škole řeší policie i Česká školní inspekce. Podle části rodičů ale šikana na této škole trvá delší dobu. Přes deset procent obyvatel Blovic proto sepsalo petici, ve které žádají odvolání ředitelky. Viní ji z toho, že nepřijala dostatečná opatření.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.

V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci čtvrtých tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti vrstevníkům jiných států však jejich úroveň za posledních dvacet let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong.

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.