Česká školní inspekce

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Základní škola Blovice na Plzeňsku má novou ředitelku. Její předchůdkyni odvolali radní města minulý týden po stížnostech rodičů na šikanu mezi žáky. Po rozhodnutí radnice někteří školáci popisovali, že na hodiny nepřišel žádný vyučující a třídy podle nich zůstaly hodiny bez dozoru. Případem se zabývá policie i školní inspekce. K ní podala stížnost proti svému odvolání i bývalá ředitelka Dagmar Hitková.

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Případ závažné šikany na blovické základní škole řeší policie i Česká školní inspekce. Podle části rodičů ale šikana na této škole trvá delší dobu. Přes deset procent obyvatel Blovic proto sepsalo petici, ve které žádají odvolání ředitelky. Viní ji z toho, že nepřijala dostatečná opatření.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Pohybová zdatnost žáků základních škol a víceletých gymnázií se meziročně zlepšila, ukazují to nejnovější data vycházející z Olympijského víceboje, školního projektu Českého olympijského výboru. Průzkum nicméně ukázal propad zdatnosti u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době a nemohly se zapojit do kroužků a sportovních oddílů. Výbor chce spolu s ministerstvem školství děti vést ještě více k pohybu, plánují projekt Aktivní škola.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.

V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci čtvrtých tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti vrstevníkům jiných států však jejich úroveň za posledních dvacet let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong.

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

V Česku vznikl první profesní etický kodex pro pedagogické pracovníky, jehož vytvoření iniciovali sami učitelé. Reaguje na výzvy, kterým pedagogové a ředitelé škol v současnosti čelí, jako například aktivita na sociálních sítích, změna sexuální identity žáka nebo využití technologií ve výuce. Dokument představili zástupci učitelů, ministerstva školství a dalších organizací, kteří se na něm podíleli.

Pedagogové a školní metodici prevence mohou využívat novou digitální platformu zaměřenou na předcházení šikaně a zlepšení vztahů mezi žáky i učiteli. Zájemci v systému najdou programy a vzdělávací kurzy k prevenci rizikového chování. Databáze je přístupná zdarma. Provozovatelem Interaktivní platformy podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) je Univerzita Karlova v Praze.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Více než třicet procent dětí na Jesenicku nenastoupilo v minulém školním roce do školy včas, docházku měly odloženou. Ve vysokém počtu odkladů ale není okres jedinečný, na Hodonínsku a Mostecku v řádném termínu nenastoupilo asi dvacet čtyři procent předškoláků a pozdní nástupy do škol jsou běžné napříč celou republikou. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce nazvané České školství v mapách. Situace se navíc v čase nemění navzdory přijímaným opatřením; za poslední desetiletí odklady v průměru dosahují dvaceti procent.

Dalších sto milionů korun na jazykové kurzy pro ukrajinské děti vyčlenilo ministerstvo školství. Žádosti o dotace začne přijímat od června. Do škol poputuje zdarma i víc než dvě stě tisíc učebnic češtiny, které bude od středy možné objednávat na webovém portálu Učebnice pro Ukrajinu.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

Základním školám chybí hlavně učitelé informatiky, fyziky, rodinné, výtvarné i občanské výchovy. V průměru více než 35 procent hodin věnovaných těmto předmětům učí na druhém stupni pedagogové bez aprobace, tedy bez specializace na danou látku. Vyplývá to z analýzy České školní inspekce (ČŠI). U informatiky je to v průměru dokonce více než polovina vyučovacích hodin, což by podle odborníků mohl být v budoucnu problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.

Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.