Evropský parlament vyzval v nezávazné rezoluci k zákazu vstupu dětí na sociální sítě. Děti ve věku od 13 do 16 let by podle europoslanců měly mít na sítě přístup pouze se souhlasem rodičů, mladší vůbec. Podle výzkumu, ze kterého poslanci vycházejí, totiž každý čtvrtý nezletilý používá chytrý telefon problematicky a vykazuje znaky závislosti. K restrikcím přistupují i některé školy, například skandinávské, ale i ty české.
Zástupkyně ředitele a speciální pedagožka ve škole ve švédské Vilhelmině Eva Hansson Böhmová třídu plnou telefonů nikdy nezažila. Přes dvacet let totiž žije a učí ve Švédsku, z toho deset let na škole, kde je od žáků každý den vybírají. „Děti je odevzdávají – když vstupují do dveří – do plastové schránky a učitelé je pak zamknou do zamykatelné skříně, která je ve třídě. Nikdy s tím nebyl nějaký problém,“ popsala.
Při výuce žáci používají školní notebooky. O přestávkách ale fungují bez technologií. „Vidíme, že si lépe hrají a pohybují se více a komunikují taky mezi sebou. A případné konflikty musí řešit tváří v tvář a ne přes mobilní telefon,“ říká Böhmová.
Plaga chystá metodické doporučení
Od příštího podzimu Švédsko telefony zakáže plošně, jako už to platí ve Finsku. Restrikce zvažují i další unijní státy, včetně Česka.
Plán pravděpodobného příštího ministra školství Roberta Plagy (ANO) je připravit metodické doporučení ředitelům. „Pokud by byly potřeba ve výuce, tak by si je děti mohly z těch přihrádek vzít. AI, umělá inteligence samozřejmě do výuky patří. Aplikace do výuky patří, ale to, o čem se bavíme a co má skutečně devastující efekt, tak je používání těch mobilních telefonů o přestávkách nebo používání sociálních sítí těmi nejmenšími,“ uvedl Plaga.
Odborníci upozorňují, že agrese mezi dětmi v on-line světě narůstá. Ukazuje to i nový výzkum na českých školách, do kterého se zapojilo přes 52 tisíc dětí, a to ve věku 13 až 17 let.
Nejpoužívanějšími platformami, na kterých děti tráví velkou část dne, jsou YouTube, Instagram, WhatsApp.
Nejčastější formou agrese v on-line světě jsou urážky a nadávky. O něco častěji slovnímu ubližování čelí dívky, přes šedesát procent. Ale podobnou zkušenost má i více než polovina chlapců.
Dalším problémem digitálního světa jsou fotografie, které kolují mezi vrstevníky a jejichž cílem je někoho ztrapnit. Se šířením takový snímků má zkušenost zhruba třetina žáků. Navíc do rizikového chování stále víc zasahují nástroje umělé inteligence. Přes sedm procent žáků uvedlo, že někdo zneužil umělou inteligenci k tomu, aby vytvořil jejich nahou fotografii.
Nejčastěji bývá agresorem spolužák ze třídy – k útokům tak dochází mezi vrstevníky, kteří se denně potkávají. Přitom víc než polovina dětí, které útoky zažily, se s tím nikomu nesvěří.
Zdroj: Safer Internet Centrum ČR
Česká škola, která uplatňuje zákaz mobilů
Podle poslední zprávy České školní inspekce uplatňovalo úplný zákaz mobilů patnáct procent základních škol. V pražské základní škole Antonína Čermáka platí už sedm let. Tento týden tam začali testovat i povinnost ukládání mobilů do speciálního boxu ve třídě.
Když minulý týden novou praxi oznámili, pro byli jen dva žáci. Odpůrci mezi nimi například zmiňovali, že jim to tam nepřijde bezpečné.
Zástupce ředitele ZŠ a MŠ Antonína Čermáka Vladislav Kašpar si je vědom, že každé pravidlo se dá obejít. „Ale chceme jim dát důvěru, že pravidla obcházet nebudou. A pokud je obejdou, tak budou nějakým způsobem kázeňsky potrestáni.“ Nejdříve poznámkou, poté důtkou.
Občas dělá vedení školy v šatnách kontroly. Se zapnutým mobilním telefonem jde do vyučování vždy jen několik žáků. Děti ho nesmí mít v ruce ve vyučování ani o přestávce. Pro zákaz mobilních telefonů byla také drtivá většina rodičů.
Zákaz mobilů je mezi řediteli základních škol čím dál větší téma. Ve svém zařízení ho zavedl i jejich prezident Asociace ředitelů základních škol ČR Luboš Zajíc. „Ze začátku – samozřejmě – to byl absťák, který se tam projevil. Protože jsou zvyklí mít ta zařízení neustále u sebe. Ale našli si jiné aktivity, samozřejmě, že jsou trošku divočejší, ale to už tak má být,“ uvedl.
Jak se uchránit nástrah
Typické české dítě stráví na obrazovkách asi 3,5 hodiny denně. Třeba v USA jsou čísla dvakrát vyšší. Dětská lékařka Zuzana Sadílková se snaží trend zvrátit. Všímá si u dětí nárůstu obezity, potíží se spánkem a soustředěním či úzkostí.
Nedávno například pomáhala prvňákovi s bolestí očí. „Současně s tím dítě mělo tikové projevy, jako by mu škubala ruka, a tak jako divně mrkalo.“ Příčinou prý bylo, že chlapec dostal mobil. Lékařka proto navrhla digitální detox. „To, co rodiče popisují, je, jako by se duše toho dítěte vrátila. Vidíme ústup obtíží v některých stavech velmi rychle,“ říká lékařka.
Nárůst problémů hlásí i Linka bezpečí. Vedoucí jejích odborných služeb Kateřina Lišková zmiňuje, že „děti se na nás často obracejí s úzkostnými vztahy a v poslední době bohužel se sebevražednými myšlenkami, se sebepoškozováním, protože s tou těžkou situací je pro ně náročné být.“
Podle doporučení má dítě do dvou let zkoumat okolí a rozvíjet motoriku, kterou už později nelze dohnat. Do pěti let by mělo s obrazovkou trávit maximálně hodinu denně, později až dvě.
