V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.
„Možná se to (dosažené výsledky) na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu, pokud všechny skupiny žáků z hlediska socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání, tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít,“ je přesvědčený Zatloukal.
Školáci vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační gramotnosti a další dva testy na informatické myšlení (způsob myšlení, který se zaměřuje na popis problému, jeho analýzu a hledání efektivních řešení – pozn. redakce), které trvaly dvacet pět minut. Dalších třicet minut zabral žákovský dotazník.
Podíl dětí nedosahujících základní úrovně se zdvojnásobil
V počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za už zmíněnou Jižní Koreou. V průměru získali 525 bodů, o patnáct bodů méně než jejich korejští vrstevníci, a dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů. Průměr všech testovaných zemí, mezi nimiž vedle členských států sedmadvacítky byly i Tchaj-wan, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán či Omán, dosáhl 476 bodů. Nejslabší byli ázerbájdžánští školáci s 319 body.
Tuzemský výsledek se po deseti letech mírně snížil, v testování v roce 2013 dosáhla Česká republika 540 bodů. Za desetiletí se z patnácti na dvacet osm procent také zvedl podíl dětí, které nedosahují základní úrovně. Mají jen základní dovednosti, neumějí rozpoznávat a posuzovat informace, neznají zásady bezpečného pohybu v kyberprostoru. „Zhoršení se netýká jen Česka, u nás se ale podíl zdvojnásobil,“ podotkl Zatloukal.
V informatickém myšlení tuzemští žáci a žačky byli pak třetí s 527 body za tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o dvacet jedna a o deset bodů, průměr EU i všech testovaných států byl 483 bodů. Poslední příčku obsadily uruguayské děti se 421 body.
Školní inspekce stav pak mapovala na 433 základních a na 198 středních školách. Zapojilo se 15 tisíc žáků z pátých a 19 700 z devátých tříd, 48 tisíc středoškoláků z druhých ročníků a celkem také 1700 ředitelů a 14 700 učitelů.
Podle zjištění ve škole s digitálními technologiemi denně pracuje šestnáct procent českých školáků, v EU je to v průměru třetina. Ve volném čase je pro zábavu každý den víc než dvě hodiny používá 61 procent dětí a mladých v Česku, v sedmadvacítce je to 55 procent.
Mírnější rozdíly mezi žáky
Žáci pražské základní školy Santoška se v rámci hodin informatiky učí například modelovat 3D objekty nebo pracují s roboty. „Jednoduše na něm nastavím program. Jen dotykem prstu program spustím a robot ten program zopakuje. Takhle se děti učí jednoduché programování,“ popsal učitel pražské školy Martin Panský.
Roboti se dají ovládat i pomocí aplikace – žáci královéhradecké základní školy je programují přes tablet. „Teď už to není pouze o tom naučit Word, Excel, ale více podpořit informatické myšlení,“ popsal učitel informatiky ze základní školy v Hradci Králové. Právě informatické myšlení vychází z upraveného vzdělávacího plánu. Podle takzvané „nové informatiky“ učí od září všechny základní školy.
Právě díky technologiím se ve školách podle České školní inspekce povedlo zmírnit znevýhodnění dětí ze špatných socioekonomických poměrů. „Rozdíl ve výsledcích mezi skupinou žáků nejvíce zvýhodněných a nejvíce znevýhodněných je přibližně necelá jedna dovednostní úroveň, ale v případě jiných gramotností, jako je třeba čtenářská nebo matematická, tam to může být dva až tři školní roky,“ uvedl Zatloukal.
Co se týče úplného zákazu mobilů, ten platí ve čtrnácti procentech škol. Čtyři pětiny používání mobilních telefonů nějak omezují, každá dvacátá naopak vůbec.
