Gramotnost

Novým poradcem premiéra pro informační gramotnost a boj s dezinformacemi se stane Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Píše to server Seznam Zprávy. Dezinformacím se v minulosti věnoval vládní zmocněnec Michal Klíma, jeho pozici ale vláda letos v únoru zrušila a agendu převzal poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.

V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci čtvrtých tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti vrstevníkům jiných států však jejich úroveň za posledních dvacet let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong.

Vytvořit komunitu bojující proti dezinformacím má za cíl Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), která na čtvrteční tiskové konferenci představila svůj web. Centrum koordinované z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) má v úmyslu podporovat mediální gramotnost, zvyšovat povědomí o dezinformacích a odolnost proti nim.

Pětina českých dětí mezi 13 a 15 lety je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. Vyplývá to ze studie HBSC o zdravotním stylu školáků, které se zúčastnilo devět tisíc školáků z 230 škol ze všech krajů Česka. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.

Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu.

Ověřovat informace, důvěryhodnost zdrojů a nevěřit tomu, kdo už jednou lhal. Tak shrnuje programový ředitel Nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda zásady, které učí seniory. Ti jsou náchylní věřit dezinformacím i proto, že žijí sami a o své problémy se nemají s kým podělit, řekl Svoboda v pořadu Události, komentáře.

Podle ředitele výzkumu agentury STEM/MARK Pavla Šimoníka se mediálně negramotní lidé přiklání k pocitu bezpečí před svobodou. A mediální gramotnost v Česku je podle výzkumu, který nechala vypracovat Česká televize, nízká. V průzkumu agentury pro Českou televizi nejhůř dopadli senioři. Špatné výsledky ale měli i mladí lidé mezi patnácti a osmnácti lety. Ministr školství Robert Plaga (ANO) je názoru, že by se mediální gramotnost měla vyučovat napříč školními předměty. Tématu se věnovala Devadesátka ČT24.