Ověřovat informace, důvěryhodnost zdrojů a nevěřit tomu, kdo už jednou lhal. Tak shrnuje programový ředitel Nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda zásady, které učí seniory. Ti jsou náchylní věřit dezinformacím i proto, že žijí sami a o své problémy se nemají s kým podělit, řekl Svoboda v pořadu Události, komentáře.
Učí seniory „mediální obezřetnosti“. Zranitelní jsou hlavně ti, kteří žijí sami, říká šéf fondu Lepší senior
To, co seniory učí, označuje Svoboda za mediální obezřetnost: „Raději nepoužívám slova jako kritické myšlení. To je pojem, který znají mladší a střední generace. Ale ti starší mají kritiku spojenou s něčím negativním. Proto mluvím o tom, aby byli obezřetní,“ vysvětluje Svoboda.
Mediální obezřetnost podle něj spočívá v kontrole samotné informace i toho, odkud pochází. Klíčová je důvěryhodnost konkrétního člověka, od kterého senior informaci získal, nebo média. „Je to jednoduché: nikdo nelže jednou. Když se přesvědčíte, že někdo jednou lhal, s malou pravděpodobností můžete říkat, že je to pravdomluvný člověk,“ vysvětluje Svoboda.
Záludností internetového světa, které čelí právě senioři, jsou řetězové e-maily. Podle průzkumu sdružení Elpida a Ipsos Research pro Nadaci O2 se s řetězovými e-maily setkalo přes 90 procent seniorů využívajících internet. „Snažím se je vést k tomu, aby si alespoň dávali pozor na to, co předávají dál. Alespoň ať se zastaví a řeknou si: Je to pravda? Je to možné, aby to byla pravda?“ vysvětluje Svoboda.
Senioři jsou sami na problémy i na politiku
Otázka věrohodnosti různých typů informací a zdrojů dokáže podle Svobody „rozkmotřit“ celé rodiny. „U seniorů je nevýhoda v tom, že jsou důvěřiví a je v nich zakořeněno, že když to říkali v rádiu nebo televizi, tak je to pravda. Navíc špatně chápou souvislosti. Šedesát procent seniorů špatně vnímá celospolečenský dopad sociálních sítí na šíření informací,“ myslí si ředitel Nadačního fondu Lepší senior Svoboda. Přesto se starší lidé neradi považují za oběti manipulace.
Nejhůř jsou na tom s mediální gramotností podle něj ti senioři, kteří žijí sami. „Je jich strašně moc. Jsou sami na ekonomické problémy, na sociální problémy a vlastně i na politiku,“ říká. Jeho fond proto pořádá i kurzy pozitivního přístupu k životu, podle Svobody se totiž pozitivně naladěným seniorům žije lépe a i společnost takový přístup vítá.