Učí seniory „mediální obezřetnosti“. Zranitelní jsou hlavně ti, kteří žijí sami, říká šéf fondu Lepší senior

Nahrávám video
Zdeněk Svoboda učí seniory mediální obezřetnosti a neříká o nich, že jsou oběti
Zdroj: ČT24

Ověřovat informace, důvěryhodnost zdrojů a nevěřit tomu, kdo už jednou lhal. Tak shrnuje programový ředitel Nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda zásady, které učí seniory. Ti jsou náchylní věřit dezinformacím i proto, že žijí sami a o své problémy se nemají s kým podělit, řekl Svoboda v pořadu Události, komentáře.

 To, co seniory učí, označuje Svoboda za mediální obezřetnost: „Raději nepoužívám slova jako kritické myšlení. To je pojem, který znají mladší a střední generace. Ale ti starší mají kritiku spojenou s něčím negativním. Proto mluvím o tom, aby byli obezřetní,“ vysvětluje Svoboda.

Mediální obezřetnost podle něj spočívá v kontrole samotné informace i toho, odkud pochází.  Klíčová je důvěryhodnost konkrétního člověka, od kterého senior informaci získal, nebo média. „Je to jednoduché: nikdo nelže jednou. Když se přesvědčíte, že někdo jednou lhal, s malou pravděpodobností můžete říkat, že je to pravdomluvný člověk,“ vysvětluje Svoboda.

Záludností internetového světa, které čelí právě senioři, jsou řetězové e-maily. Podle průzkumu sdružení Elpida a Ipsos Research pro Nadaci O2 se s řetězovými e-maily setkalo přes 90 procent seniorů využívajících internet. „Snažím se je vést k tomu, aby si alespoň dávali pozor na to, co předávají dál. Alespoň ať se zastaví a řeknou si: Je to pravda? Je to možné, aby to byla pravda?“ vysvětluje Svoboda.

Senioři jsou sami na problémy i na politiku

Otázka věrohodnosti různých typů informací a zdrojů dokáže podle Svobody „rozkmotřit“ celé rodiny. „U seniorů je nevýhoda v tom, že jsou důvěřiví a je v nich zakořeněno, že když to říkali v rádiu nebo televizi, tak je to pravda. Navíc špatně chápou souvislosti. Šedesát procent seniorů špatně vnímá celospolečenský dopad sociálních sítí na šíření informací,“ myslí si ředitel Nadačního fondu Lepší senior Svoboda. Přesto se starší lidé neradi považují za oběti manipulace. 

Nejhůř jsou na tom s mediální gramotností podle něj ti senioři, kteří žijí sami. „Je jich strašně moc. Jsou sami na ekonomické problémy, na sociální problémy a vlastně i na politiku,“ říká. Jeho fond proto pořádá i kurzy pozitivního přístupu k životu, podle Svobody se totiž pozitivně naladěným seniorům žije lépe a i společnost takový přístup vítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 48 mminutami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 1 hhodinou

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 10 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 12 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 19 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 21 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 23 hhodinami
Načítání...