Mediální výchova

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Vytvořit komunitu bojující proti dezinformacím má za cíl Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), která na čtvrteční tiskové konferenci představila svůj web. Centrum koordinované z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) má v úmyslu podporovat mediální gramotnost, zvyšovat povědomí o dezinformacích a odolnost proti nim.

Většina českých pedagogů se dokáže dobře orientovat ve zprávách na internetu. V některých oblastech v on-line prostoru však stále mají mezery. V Interview ČT24 to řekl vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Kamil Kopecký. Zmínil také důležitost mediální výchovy na školách, v tomto oboru by se podle něj měli více vzdělávat i samotní učitelé.

Vystudoval dějepis a základy společenských věd, na pražském Gymnáziu Na Zatlance ale učí mediální výchovu. Kromě studentů přibližuje Michal Kaderka svět médií i svým kolegům – pro ostatní vyučující totiž na internetu vytvořil otevřenou učebnici. Reagoval tak na nedostatek učebních materiálů a podpory ze strany státu. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Je součástí rámcových vzdělávacích programů, vlastní předmět ale nemá. Mediální výchova se nevyučuje ani na pedagogických fakultách. A tak v ní učitelé často tápou. Co by to mohlo změnit? Třeba lepší přístup ministerstva školství. Na šéfa tohoto resortu se teď proto obrátilo třináct organizací, které se mediální výchovou zabývají. Navrhly mu konkrétní kroky, ministr je prý podporuje. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Mediálnímu vzdělávání se ve školách věnuje málo času a učitelé pro něj mají malou podporu – to v otevřeném dopise ministrovi školství Robertu Plagovi (ANO) říká Platforma pro mediální vzdělávání, která sdružuje organizace, které se tématem odborně zabývají. „Mediálnímu vzdělávání není v českém školství věnována dostatečná pozornost. Považujeme to v dnešní době za velkou chybu,“ říká v novém podcastu Karel Strachota z Člověka v tísni, jedné z třinácti organizací podepsaných pod dopisem.

Na půdě České televize se už posedmé setkaly školní televizní štáby z celé republiky. Na základních i středních školách jich stále přibývá, podobně jako přibývá studentských rádií nebo už zavedených časopisů. Pro učitele je školní mediální produkce vítanou formou netradiční výuky, žáky motivuje k samostatnosti, tvořivosti a rozvoji kritického myšlení. V České televizi se školáci od odborníků učili, jak se dělá reportáž a věnovali se zejména přípravě na rozhovor.

Ověřovat informace, důvěryhodnost zdrojů a nevěřit tomu, kdo už jednou lhal. Tak shrnuje programový ředitel Nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda zásady, které učí seniory. Ti jsou náchylní věřit dezinformacím i proto, že žijí sami a o své problémy se nemají s kým podělit, řekl Svoboda v pořadu Události, komentáře.

Karel „Kovy“ Kovář je jedním z mála českých youtuberů, kteří se zabývají médii. I proto si ho vybrala nezisková organizace Člověk v tísni, aby se stal tváří pořadu zaměřeného na mediální gramotnost. „Jak poznat hoax nebo mystifikaci? Googlujte, ověřujte zdroje a zkontrolujte, jestli náhodou takovouhle zprávu už někdo nevyvrátil,“ vysvětluje ve videu dvaadvacetiletý mladík. Zábavnou formou mají o mediálním světě učit i další projekty – například úniková hra Fakescape, která byla oceněna tento týden ve Spojených státech. Mediální výchova zábavnou formou je tématem nedělního Newsroomu ČT24.