Záludnosti internetového světa, těm čelí zejména senioři, kteří používají velmi aktivně třeba e-maily. Přestože je počítačová gramotnost seniorů na stále vyšší úrovni, málokdy dokáží čelit přílivu takzvaných fake news – nepravdivých informací, které si často prostřednictvím e-mailu posílají řetězově. Podle průzkumu sdružení Elpida a Ipsos Research pro Nadaci O2 se s řetězovými e-maily setkalo přes 90 procent seniorů využívajících internet.
Fake news útočí i na seniory. Jsou skryté v mailech kamarádů a známých
Velká písmena, různá barevnost, spousta vykřičníků. E-maily, často přímo uzpůsobené pro starší generaci, bývají posly smyšlených zpráv. „Počet seniorů, kteří jsou aktivní na síti, raketově roste, dnes je to skoro 750 tisíc lidí,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize Jiří Hrabě, ředitel sdružení Elpida, které pořádá kurzy mediální gramotnosti pro seniory. Podle něj zhruba pětina, tedy asi 200 tisíc seniorů, řetězové e-maily dál přeposílá. Ale jenom deset procent seniorů uvádí, že se nikdy s žádnými fake news nepotkala nebo je nepoznala.
Podle psycholožky Romany Mazalové, která se mimo jiné podílela na dokumentu Šmejdi, ale nemusí být statistiky z dotazníků přesné. „Záleží jednak na člověku, do jaké míry je schopný vyhodnotit realitu. A také zároveň i na tom, jak moc je ochotný přiznat, jestli něco přeposílá, nebo ne,“ uvedla Mazalová.
„Senioři jsou ohroženější tím, že digitální technologie jsou pro ně nové, že s nimi nevyrůstali a že úplně nechápou to prostředí, jak funguje,“ dodala.
Podle Jiřího Hraběte ale za posledních deset let počítačová gramotnost raketově vzrostla. „Do důchodu odchází lidi, kteří se s počítači potkali v pracovním životě, takže to pro ně není takový problém. Problém u řetězových e-mailů je, že dávají důvěru tomu, kdo jim ten e-mail poslal, nikoliv primárnímu zdroji,“ uvedl Hrabě.
Události, komentáře: Fake news útočí i na seniory v mailech od známých (zdroj: ČT24)
Podle Mazalové ale lidem, kteří v digitálním světě „nevyrostli“, nebude svět internetu nikdy úplně vlastní. „Vždy to pro ně bude médium, ze kterého budou mít trošičku strach,“ řekla.
„Je pro ně těžké pochopit, že v on-line světě prakticky kdokoliv může vyjádřit svůj názor a s velmi malým nákladem, třeba stažením šablony, může vytvořit profesionálně vypadající e-mail, aniž by vypadal na první pohled nějak podvodně,“ dodala Mazalová.
Přitom se řetězové e-maily, cílené na seniory, často na první pohled odlišují svým vzhledem.
„Mladším lidem může připadat i nevzhledný nebo nepovedený, grafika zastaralá. Ale musíme vzít v potaz, že je přizpůsobená cílové skupině,“ řekla psycholožka.
Podle ní je nutné zpozornět u podezřelých výzev či hesel. „Často se setkáváme s hesly jako: toto vám média neřeknou, tohle před námi celou dobu tají. A tohle jsou všechno věci, kdy by člověk měl zapojit kritické myšlení, dohledávat primární zdroje a zjišťovat, jestli ta informace je relevantní,“ upozornila Mazalová.
Podle Jiřího Hraběte ale nedávný průzkum na středních školách ukázal, že čtyřicet procent středoškoláků nerozliší spam od klasické zprávy. „Neví třeba ani, že Facebook funguje na základě nějakého algoritmu, takže i pro tu mladší generaci, které je moderní technologie bližší, je to často problém,“ dodal Hrabě.
A podle něj je dobré se také řídit tím, že čím senzačnější se ta zpráva na první pohled zdá, tím je větší pravděpodobnost, že nebude pravdivá. „Je velmi jednoduché si během pár minut založit web a prostřednictvím sociálních sítí mu nahnat pozornost. Potom je opravdu těžké rozlišit, co je vlastně pravda, a co ne,“ dodal Hrabě.
„Je důležité dávat si pozor na to, když po mně kdokoliv chce peníze, když chce někdo něco přeposílat, když je něco příliš senzační, příliš nové, příliš neuvěřitelné, nevěřit tomu, že když mi to poslal můj kamarád, že je to samozřejmě pravda. Není to tak. Pouze on to přeposlal zase od někoho a prostě to s ním zarezonovalo, té zprávě věřil,“ dodal závěrem Hrabě.