Lidé nerozeznají třetinu fake news, potvrdil výzkum. Vědci to testovali na fotografiích

Psycholožka Sophie Nightingaleová, hlavní vedoucí tohoto výzkumu, testovala, jak lidé reagují na fake news – v tomto případě na upravené fotografie. Z nabízených snímků nebyli schopni rozeznat průměrně 35 procent falešných digitálně upravených snímků.

Vědkyně otestovala 659 osob ve věku 13–70 let. Měli za úkol podívat se na obyčejné scény z běžného života zachycené na fotografiích. Například snímek muže na ulici nebo ženy u kanálu. Všechny fotografie pořídil výzkumný tým.

  • Psychologové celý test zveřejnili volně na webových stránkách, můžete se tedy také otestovat. Najdete ho zde.

Vědci fotografie digitálně upravili, a to rovnou několika různými způsoby. Jednak někdy odstranili nečistoty z tváří, občas jim vybělili zuby, jindy přidali nebo odebrali některé předměty na fotce. V některých případech ale také snímek doplnili o technicky nemožné prvky – například pokřivený stín.

Která ze tří fotografií není upravená? Správná odpověď je na konci článku:

Testované osoby měly sledovat jak původní, tak upravenou verzi fotografie, přičemž otázka vědců zněla: „Myslíte si, že tento snímek byl digitálně upraven?“ Dopadlo to dost špatně. Jen mírně nadpoloviční většina původních fotografií (58 procent) byla správně určena a jen 65 procent upravených fotek bylo odhaleno. Šance přitom byla padesátiprocentní, lidé si tedy vedli velmi podobně, jako kdyby se pokusili fotografie odlišit jen čistě náhodným výběrem.

Když lidé tvrdili, že vidí upravený snímek, chtěli po nich výzkumníci, aby ukázali na fotografii na místo, které jim připadá změněné. V tomto úkolu byla úspěšnost 56 procent, testovaní tedy velmi často nedokázali správně určit, co bylo manipulováno.

Co s tím?

Autorka práce popsala, že se přitom příliš nelišily výsledky u mladých a starých, ani podle pohlaví a dalších demografických faktorů. Vědci konstatují, že lidé nejsou příliš schopní rozeznat upravené snímky. Vůči manipulaci jsme tedy málo odolní všichni – metody kvalitní a rychlé úpravy fotografií přitom rychle přibývají a také je čím dál více osob, které mají dostatečné znalosti grafických programů na úpravu snímků.

Sophie Nightingaleová věří, že je možné schopnost odhalit grafickou manipulaci vylepšit – ale lidé potřebují vědět, čeho se držet a podle jakých pravidel postupovat, aby byli efektivní. 

Správná odpověď z fotogalerie je: fotografie číslo 2 je jediná bez digitální úpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 5 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 6 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 22 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...