Lidé nerozeznají třetinu fake news, potvrdil výzkum. Vědci to testovali na fotografiích

Psycholožka Sophie Nightingaleová, hlavní vedoucí tohoto výzkumu, testovala, jak lidé reagují na fake news – v tomto případě na upravené fotografie. Z nabízených snímků nebyli schopni rozeznat průměrně 35 procent falešných digitálně upravených snímků.

Vědkyně otestovala 659 osob ve věku 13–70 let. Měli za úkol podívat se na obyčejné scény z běžného života zachycené na fotografiích. Například snímek muže na ulici nebo ženy u kanálu. Všechny fotografie pořídil výzkumný tým.

  • Psychologové celý test zveřejnili volně na webových stránkách, můžete se tedy také otestovat. Najdete ho zde.

Vědci fotografie digitálně upravili, a to rovnou několika různými způsoby. Jednak někdy odstranili nečistoty z tváří, občas jim vybělili zuby, jindy přidali nebo odebrali některé předměty na fotce. V některých případech ale také snímek doplnili o technicky nemožné prvky – například pokřivený stín.

Která ze tří fotografií není upravená? Správná odpověď je na konci článku:

Testované osoby měly sledovat jak původní, tak upravenou verzi fotografie, přičemž otázka vědců zněla: „Myslíte si, že tento snímek byl digitálně upraven?“ Dopadlo to dost špatně. Jen mírně nadpoloviční většina původních fotografií (58 procent) byla správně určena a jen 65 procent upravených fotek bylo odhaleno. Šance přitom byla padesátiprocentní, lidé si tedy vedli velmi podobně, jako kdyby se pokusili fotografie odlišit jen čistě náhodným výběrem.

Když lidé tvrdili, že vidí upravený snímek, chtěli po nich výzkumníci, aby ukázali na fotografii na místo, které jim připadá změněné. V tomto úkolu byla úspěšnost 56 procent, testovaní tedy velmi často nedokázali správně určit, co bylo manipulováno.

Co s tím?

Autorka práce popsala, že se přitom příliš nelišily výsledky u mladých a starých, ani podle pohlaví a dalších demografických faktorů. Vědci konstatují, že lidé nejsou příliš schopní rozeznat upravené snímky. Vůči manipulaci jsme tedy málo odolní všichni – metody kvalitní a rychlé úpravy fotografií přitom rychle přibývají a také je čím dál více osob, které mají dostatečné znalosti grafických programů na úpravu snímků.

Sophie Nightingaleová věří, že je možné schopnost odhalit grafickou manipulaci vylepšit – ale lidé potřebují vědět, čeho se držet a podle jakých pravidel postupovat, aby byli efektivní. 

Správná odpověď z fotogalerie je: fotografie číslo 2 je jediná bez digitální úpravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...