Podle ředitele výzkumu agentury STEM/MARK Pavla Šimoníka se mediálně negramotní lidé přiklání k pocitu bezpečí před svobodou. A mediální gramotnost v Česku je podle výzkumu, který nechala vypracovat Česká televize, nízká. V průzkumu agentury pro Českou televizi nejhůř dopadli senioři. Špatné výsledky ale měli i mladí lidé mezi patnácti a osmnácti lety. Ministr školství Robert Plaga (ANO) je názoru, že by se mediální gramotnost měla vyučovat napříč školními předměty. Tématu se věnovala Devadesátka ČT24.
Mediálně negramotná v Česku je čtvrtina lidí, před svobodou upřednostňují bezpečí
90’ ČT24: Mediálně negramotných v Česku je skoro polovina lidí (zdroj: ČT24)
Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi má polovina populace střední mediální gramotnost a čtvrtina nízkou a vysokou. Přitom přibližně dvě třetiny dotázaných tvrdily, že se v médiích vyznají dobře, přesvědčeno o tom bylo i 44 procent s nízkou mediální gramotností.
S podobnými výsledky se setkal i ministr školství Robert Plaga (ANO). „Česká školní inspekce měla tematickou zprávu v letošním roce a ta de facto potvrzuje, že úroveň mediální gramotnosti je nízká a některé skupiny jsou více ohroženy než jiné. A cestou je vzdělávání,“ uvedl v úterní Devadesátce ČT24.
„Znalost je průměrná, učební obory bez maturitní zkoušky jsou tou nejohroženější skupinou,“ dodal ministr školství s tím, že se musí zacílit na výchovu nejohroženějších skupin. Tam vedle učebních oborů patří také senioři.
„Je to nebezpečné z pohledu celkového vyznění, vnímání a chápání autority, která je schopná říct jakoukoliv pravdu. Je velmi obtížné určit, která informace je v celkovém mediálním prostoru pravda, a která nikoliv,“ dodal ministr.
Svoboda tisku versus bezpečí?
Pomyslným „zátěžovým testem“ v praxi českého mediálního prostoru mohla být nedávno otevřená kauza Andreje Babiše juniora a kritika, jež se spolu s ní snesla na reportéry, kteří téma přinesli.
„Ti redaktoři, kteří se vlastně jako mafie vloupali do toho objektu, kde je byt, kde bydlí můj syn a jeho matka, použili mafiánské metody. Natáčeli ho proti jeho vůli, zneužívají i mail,“ pronesl například premiér Andrej Babiš (ANO).
„Tyto výroky nepřispívají důvěře v média jako taková. Na druhou stranu v konkrétním případě se jednalo o velmi excitovanou situaci přímo v rodině pana premiéra,“ je názoru ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga. „Expresivní vyjádření v naprosto excitované situaci nejsou omluvitelná, ale jsou pochopitelná,“ dodal na adresu premiéra.
Bezpečí, svoboda a regulace
Z průzkumu agentury STEM/MARK mimo jiné vyplývá, že lidé se střední až nižší mediální gramotností se přiklánějí k pocitu bezpečí. „Tedy to, co z médií mě nijak neohrožuje, ani moji rodinu či práci. Naopak ti lidé, kteří vnímají jako důležitou svobodu médií, vidí za bezpečím médií určitou regulaci. Bezpečí v médiích dosáhnete jen tím, že budete něco regulovat, třídit a přebírat,“ uvedl v Devadesátce České televize ředitel výzkumu STEM/MARK Pavel Šimoník. „Zato lidem, pro které je svoboda na prvním místě, je ta hodnota nadřazená regulaci,“ dodal.
„Naprosto rozumím tomu, že je skupina lidí, která v nejistém světě dynamicky se vyvíjejícím, protože mu nerozumí, tak se ho bojí. Člověk je nejistý a v tu chvíli je naprosto jasné, že bude upřednostňovat bezpečí před světem neznámým. A naopak, člověk sebejistý bude upřednostňovat svobodu před světem bezpečným,“ potvrdil ministr školství Plaga.
Podle Šimoníka je problém nízké mediální gramotnosti i v tom, že zdrojů informací je moc. „Žijeme ve velmi dynamické době, která se velmi rychle proměňuje. Dřív stačilo konzumovat tisk, televizi a rozhlas, bylo omezené množství stanic. Dnes jste vystaveni milionu různých mediálních podnětů. Ten čas, který mají lidé na konzumaci médií, je velmi omezený a nemají čas asi dopodrobna studovat, odkud co přichází a jak s nimi co manipuluje,“ řekl Šimoník.
„Pokud má někdo dobré základy, které si osvojil třeba ve škole, naučil se srovnávat věci, má lepší předpoklady než ten, kdo si tím neprošel,“ dodal.
„Pokud se podíváme na mediální výchovu a mediální gramotnost ve školách, její uplatňování není ve všech školách stejné. Proto bych osobně nebyla tolik překvapená, že v tom lidé nemají jasno,“ uvedla ve vysílání České televize Markéta Zezulková z katedry mediálních studií Univerzity Karlovy.
Ta je vedoucí projektu, jenž má ambici rozkrýt multikulturní a mediální zkušenosti a postoje českých dětí s cílem mimo jiné zlepšit mediální gramotnost mladých lidí v Česku. Jeho partnerem je také Česká televize.
„Problém je, že kritické myšlení si lidé vykládají jako kritiku, proto jsou v mnoha ohledech kritičtí ve smyslu, že jsou velmi negativní,“ dodala Zezulková.
Výuka by měla být napříč školními předměty
A informační prostor se potýká i s dalším problémem, kterým je „devalvace“ vzdělání. „Velmi často se setkávám s názorem, proč bych se to měl učit, vždyť je to na Wikipedii nebo v jiném zdroji informací. A ten tlak, že si všechno můžu najít, se následně musí projevit v tom, že naopak posílíme schopnost kritického myšlení a ověřování zdrojů. To je jediná cesta, když je přebytek informací, které z nich jsou pravdivé,“ řekl Plaga.
Podle něj by se ale měla mediální gramotnost prolínat co nejvíce školními předměty, ne pro ni vyhrazovat samostatné hodiny. „Nejméně preferovanou variantou je specializovaný předmět, je to téma, které by mělo být zastoupeno ve všech předmětech, kde je to možné,“ je přesvědčený ministr školství.