Míra svobody tisku se podle organizace Reportéři bez hranic loni nejvíce snížila v Evropě. Kvůli vraždě novinářky se na žebříčku jednotlivých zemí nejvíc propadla Malta, a to až na 65. místo. Česko kleslo o jedenáct příček na 34. místo. Mezi 180 sledovanými státy světa si pozici země s nejsvobodnějšími podmínkami pro působení médií udrželo Norsko.
Na starém kontinentu se nachází čtyři z pěti zemí, které se ve zveřejněném žebříčku svobody médií nejvíce propadly. Vedle Malty, Slovenska a Srbska je mezi nimi i Česká republika. Malta ze všech zemí zaznamenala nejstrmější propad, o 18 příček na 65. pozici. Reportéři bez hranic zdůraznili, že loňská vražda maltské novinářky a blogerky Daphne Caruanové Galiziové vrhá temné světlo na stav svobody tisku na starém kontinentě.
Celkem si v aktuálním žebříčku ve srovnání s předchozím rokem pohoršilo dvaačtyřicet procent zemí. Poslední příčku si udržela Severní Korea následovaná Eritreou a Turkmenistánem.
Naopak největší svobodu poskytuje médiím už dva roky po sobě Norsko následované Švédskem, Nizozemskem a Finskem. Největší pozitivní posun – o 21 příček na 122. místo – zaznamenala africká Gambie, kde po konci diktatury v roce 2016 média zažívají výrazný rozmach. Jsou tam zakládány soukromé rozhlasové stanice a tištěná média se už prý nebojí kritizovat politiky.
Organizace připomíná slovní útoky na novináře
I v demokraciích otravují politické klima slovní výpady proti novinářům a jejich pronásledování, konstatují Reportéři bez hranic ve své ročence. Ve čtveřici evropských zemí s nejzápornější tendencí vývoje svobody tisku vrcholní politici na novináře útočili prostřednictvím projevů nevraživosti, nadávek i právních kroků, upozornila RSF.
V hodnocení Slovenska, které se propadlo o deset míst na 27. pozici, připomíná organizace především únorovou vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a následnou politickou krizi v zemi, která vedla k demisi premiéra Roberta Fica. Ve zprávě se objevují i výroky bývalého slovenského premiéra, který novináře nazval prostitutkami a hyenami.
Na Slovensku podle RSF neexistuje solidní instituce, která by novináře chránila, žurnalisté jsou terčem zastrašování, je na ně vyvíjen tlak a po vraždě Kuciaka se znovu objevila otázka týkající se jejich bezpečnosti.
Organizace připomíná i loňskou tiskovou konferenci českého prezidenta Miloše Zemana v rámci ukončení návštěvy Plzeňského kraje, na které dostal falešný kalašnikov s nápisem „na novináře“.
Jako další zdroj obav ohledně ČR označuje dokument pokusy obnovit trestný čin hanobení prezidenta republiky. Podle RSF v Česku také koncentrace vlastnictví médií „dosáhla kritické hranice“. „Noví oligarchové od roku 2008 využili svého jmění k nákupu novin, aby upevnili svou moc v zemi. Jeden z nich, premiér Andrej Babiš, stojí v čele dvou nejvlivnějších deníků v zemi,“ uvádí zpráva.
Většina českých politických stran zastoupených ve sněmovně uvedla, že se zprávou souhlasí. Kritizují zejména to, že část médií prostřednictvím svěřenských fondů vlastní premiér v demisi Babiš (ANO). Piráti také varují před útoky politiků na veřejnoprávní média. SPD naopak tradiční média kritizuje, podle ní pošlapávají svobodu slova.
Unie vydavatelů uvedla, že pokles v pořadí sice nelze ignorovat, ale situace podle ní není tak tristní, protože ČR je stále například o 11 míst před USA, které prý nikdo nebude považovat za zemi s nesvobodnými médii. Horší hodnocení by ale podle unie mělo být politiky vnímáno jako výzva k určité změně chování.
„Politici by měli místo vyvolávání nedůvěry k médiím naopak občany vést k tomu, aby obsahu médií věnovali co největší pozornost, aby k nim přistupovali kriticky, vzájemně je konfrontovali,“ míní unie.
USA se propadly o dvě příčky, Rusko si pozici udrželo
Štvaní proti médiím jako státní program už podle Reportérů bez hranic není charakteristické jen u režimů jako jsou Turecko nebo Egypt. Také stále více demokraticky zvolených šéfů států a vlád, například v Maďarsku a Polsku, zachází s kritickými médii jako s nepřáteli, upozorňuje RSF.
I v tak rozdílných státech, jako jsou USA, Indie a Filipíny, urážejí vysoce postavení politici kritické novináře coby zrádce. Spojené státy si tak v prvním roce vládnutí prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o dvě místa na 45. příčku. První rok mandátu prezidenta Trumpa definitivně potvrdil úpadek práv novinářů v USA, konstatuje zpráva. Připomíná Trumpovy verbální útoky na novináře, snahy omezit některým médiím přístup do Bílého domu a to, že zprávy vůči němu kritické označuje šéf Bílého domu systematicky za „falešné“.
Rusko v žebříčku zůstalo na 148. místě. V zemi se podle RSF od návratu prezidenta Vladimira Putina do Kremlu v roce 2012 konstantně zvyšuje tlak na novináře.
„Kdo slovně napadá nepohodlné novinářky a novináře nebo dokonce proti nim poštvává a paušálně zpochybňuje věrohodnost médií, ten vědomě ničí základy demokratické společnosti,“ řekla mluvčí RSF Katja Glogerová. Podněcování nenávisti a pohrdání je podle ní vzhledem k vzestupu populistických sil hrou s ohněm.
Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.
