V mezinárodním srovnání jsou čeští žáci čtvrtých tříd základních škol ve čtení s porozuměním nadprůměrní. Oproti vrstevníkům jiných států však jejich úroveň za posledních dvacet let stagnuje. Ukázaly to výsledky mezinárodního průzkumu PIRLS z roku 2021 a následná analýza, kterou provedla Česká školní inspekce. Trojici nejlepších tvořily Singapur, Irsko a Hongkong.
Srovnání se koná každých pět let od roku 2001. Žáci českých škol v průzkumu z roku 2021 skončili na šestnáctém místě z 57 účastníků, dosáhli na výsledek 540 bodů hodnotící škály, což je o tři méně než v roce 2016. Průměr států EU byl 532 bodů.
Nejlepší z Česka byli studenti z Prahy a Jihomoravského a Královéhradeckého kraje, naopak nejhůře dopadli žáci z Jihočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Česko zaostalo za pěti členskými zeměmi EU, které se testování zúčastnily. Nejlépe z EU dopadlo Irsko, Chorvatsko, Litva, Finsko a Polsko. Srovnatelného výsledku s českými žáky dosáhli například žáci ze Švédska, Bulharska, Norska či Itálie. Nejhůř z EU dopadla Belgie.
Testovací úlohy obsahovaly dva druhy textů, literární a informační. Otázky k literárním textům se zaměřovaly na téma, dějovou zápletku, postavy a místo děje, zatímco otázky k informačním textům se týkaly především informací obsažených v textu. Čeští žáci byli ve čtení obou typů textů stejně úspěšní. Čtyři pětiny žáků podle Zuzany Janotové z České školní inspekce dosahují přinejmenším střední úrovně četby. „To je úroveň, kdy dokáže žák vyhledat v jednoduchém textu explicitně uvedenou informaci,“ popsala.
Chybí schopnost interpretovat text či postoj autora
Podle analýzy čeští učitelé ve srovnání se zbytkem Evropy velmi málo podněcují žáky, aby zpochybňovali názory v textu nebo aby četli texty s různými úhly pohledu. Průměrně téměř 70 procent učitelů z členských států EU uvedlo, že podněcují žáky ke zpochybňování názorů v textu, v Česku to je pouze zhruba 35 procent.
Čeští žáci se zhoršili v úrovni čtení s potřebou interpretace a posuzování. „Proto je potřeba zahrnovat ucelené texty a přidávat také jiné předměty pro procvičování čtení,“ zdůraznila Janotová.
V hodinách čtení pak podle inspekce převládá procvičování vyhledávání informace v textu, vysvětlování textu či určování jeho hlavní myšlenky. „Naopak nejméně se čeští žáci ve výuce zabývají určováním postoje nebo záměru autora, posuzováním nebo hodnocením stylu přečteného textu a užitečností či důvěryhodností webových stránek,“ stojí ve zprávě.
Velké rozdíly jsou mezi studenty z dobrých a slabších poměrů
Česká školní inspekce také upozorňuje na to, že v Česku panuje velký rozdíl mezi výsledky dětí z dobrých socioekonomických poměrů a těch z poměrů slabších. Žáci s lepšími podmínkami získali průměrně 574 bodů na testovací škále, školáci se slabšími o zhruba 90 méně, což je v EU nadprůměrný rozdíl.
Zpráva inspekce obsahuje i soubor doporučení. Mezi ně patří rozvíjení čtenářských dovedností ve výuce všech předmětů či vedení ke kritickému přístupu k informacím v digitálním prostředí. Janotová také uvedla, že je u dětí dokázaný vztah mezi schopností dobře číst a oblibou četby. „Proto je třeba volit vhodné texty k četbě,“ dodala.
Do hlavního testování bylo na jaře 2021 zapojeno 280 základních škol z celé republiky. Zúčastnilo se ho 8527 žáků čtvrtého ročníku ZŠ a prostřednictvím vyplňování dotazníku také 280 ředitelů ZŠ, 490 učitelů a téměř osm tisíc rodičů žáků. Celosvětově se do testování zapojilo 57 zemí. Byla sebrána data od více než 400 tisíc žáků, 380 tisíc rodičů, 20 tisíc učitelů a 13 tisíc škol.
