Kniha

Americký spisovatel Dan Brown, který se proslavil tajemnou Šifrou mistra Leonarda, svůj nejnovější román zasadil do Prahy. V příběhu Tajemství všech tajemství se opět vrací symbolog Robert Langdon. Kniha vychází letos na podzim zároveň v originále i v českém překladu.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Jak vypadají ty vůbec nejkrásnější knihy minulého století? Odpověď zjišťoval Památník národního písemnictví a projekt Identita. Odborníci ocenili deset knih. Za tu nejhezčí vybrali publikaci Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Kniha z roku 1931 je neobvykle velká a váží kolem dvaceti kilogramů.

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.

Jejich písně zlidověly a podpořily společenské změny v komunistickém Československu. Spoluprací Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a nejslavnější érou divadla Semafor se v nové knize zabývá Pavel Klusák. Hudební publicista měl úspěch už s titulem o Karlu Gottovi, za nějž získal cenu Magnesia Litera.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Bídníci od vrcholného představitele francouzského romantismu Victora Huga se dočkali audioknižního zpracování v českém jazyce. Herec Jan Vlasák poprvé v historii načetl kompletních patnáct set stránek. Stalo se tak víc než 160 let poté, co román vyšel. Záznam trvá 68 hodin.

Zbyla jediná, která přežila vyhlazení Ležáků nacisty před dvaaosmdesáti lety. Jarmila Doležalová vytrvale jezdí mezi školáky a vypráví jim svůj příběh. Mezi dětmi ve Skutči takto oslavila 85. narozeniny. Představila jim také novou knihu Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky. Publikace opatřená fotografiemi popisuje její životní osudy.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Žaloba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) kvůli přebalu nové knihy má za cíl vyvinout tlak na novináře, aby u něj spustil proces autocenzury, řekl České televizi šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Novinář v rozhovoru zdůraznil, že se zastrašit nenechá a bude pokračovat ve své práci.

Jak a kam se cestovalo před sto lety, v dobách světových válek, ale i za socialismu. Historii rekreací a nejstarší československé cestovní kanceláře přibližuje nová výpravná kniha. Jmenuje se Historie psaná Čedokem.

Přesně před sedmdesáti lety vyšel ve Velké Británii první díl románové trilogie Pán Prstenů. Přelomové dílo profesora a jazykovědce J. R. R. Tolkiena od té doby vymezuje žánr fantasy a opakovaně inspiruje filmaře. Čeští čtenáři se prvního oficiálního překladu dočkali až tři dekády po originálu.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Kniha rozhovorů Neztratit se sama sobě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, které v polovině června skončil mandát, je upřímnou osobní zpovědí, řekl v pořadu Události, komentáře autor a novinář Erik Tabery. Čaputová se v ní svěřuje se zkušenostmi z politiky, například o svých pochybnostech v souvislosti s výkonem úřadu, ale i o svém soukromém životě.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.

Knihou roku a hlavním vítězem cen Magnesia Litera se stal román Hella, literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Nejlepším prozaickým dílem se stala kniha Rozložíš paměť od Marka Torčíka.

V Česku ročně vychází tisíce knih, cílem výročních cen Magnesia Litera je pomoci čtenářům se na tomto trhu zorientovat. Na nejlepší loňské knihy upozorní 18. dubna. Úspěch má pro autory i praktický dopad – zvýšená pozornost zvedá prodeje. I tak se ale podle spoluzakladatele cen Magnesia Litera Pavla Mandyse psaním uživí jen hrstka českých spisovatelů.

Zákazníci v Česku už čtvrt roku nakupují knihy s nulovou DPH. Částečně se to projevilo v cenách vybraných titulů a také v příjmech nakladatelství. Některým autorům se zvýší odměny z prodeje. Čtenáře to však k větším nákupům zatím nemotivovalo. Kdo tak nulovou DPH pocítí nejvíce, se teprve ukáže.

„Naučila jsem se nesoudit, dívat se optikou lidí, kteří se narodí v totalitním režimu. A morálka není vrozená, ale naučená.“ To jsou hlavní zkušenosti, které dal pobyt v Severní Koreji spisovatelce Nině Špitálníkové. V Hyde Parku Civilizace popsala, jak každodenní realita v tomto komunistickém režimu vypadá a jak se tam žije obyčejným lidem.

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.

Do Olomouce se vrátila historická kniha Postilla super epistolas et evangelia, je stará přes šest set let. Z metropolitní kapituly zmizela ve 40. letech minulého století. Předloni ji zadrželi italští celníci v aukční síni a nyní ji velitel italských četníků předal děkanovi svatováclavské metropolitní kapituly.

„Takovou čokoládu jste ještě neochutnali,“ zpívá v novém muzikálu Wonka v podání Timothéeho Chalameta, když nabízí lidem svoje laskominy vyrobené třeba z žirafího mléka nebo slz ruského klauna. Wonku samotného jsme ale už viděli. Majitele tajemné fabriky si ve filmových adaptacích knihy Roalda Dahla Karlík a továrna na čokoládu zahráli Gene Wilder a Johnny Depp. Každý tak trochu hledal, co z Wonky vystihnout.