Kniha

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Americký spisovatel Dan Brown, který se proslavil tajemnou Šifrou mistra Leonarda, svůj nejnovější román zasadil do Prahy. V příběhu Tajemství všech tajemství se opět vrací symbolog Robert Langdon. Kniha vychází letos na podzim zároveň v originále i v českém překladu.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Jak vypadají ty vůbec nejkrásnější knihy minulého století? Odpověď zjišťoval Památník národního písemnictví a projekt Identita. Odborníci ocenili deset knih. Za tu nejhezčí vybrali publikaci Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Kniha z roku 1931 je neobvykle velká a váží kolem dvaceti kilogramů.

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.

Jejich písně zlidověly a podpořily společenské změny v komunistickém Československu. Spoluprací Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra a nejslavnější érou divadla Semafor se v nové knize zabývá Pavel Klusák. Hudební publicista měl úspěch už s titulem o Karlu Gottovi, za nějž získal cenu Magnesia Litera.

Více než patnáct let tým historiků a archivářů pracoval na obsáhlé publikaci o politických procesech v komunistickém Československu. Kniha přibližuje osudy dvou set třiceti dvou popravených. Mapuje i dalších 34 případů, které balancují na hranici mezi politickými a kriminálními delikty.

Bídníci od vrcholného představitele francouzského romantismu Victora Huga se dočkali audioknižního zpracování v českém jazyce. Herec Jan Vlasák poprvé v historii načetl kompletních patnáct set stránek. Stalo se tak víc než 160 let poté, co román vyšel. Záznam trvá 68 hodin.

Zbyla jediná, která přežila vyhlazení Ležáků nacisty před dvaaosmdesáti lety. Jarmila Doležalová vytrvale jezdí mezi školáky a vypráví jim svůj příběh. Mezi dětmi ve Skutči takto oslavila 85. narozeniny. Představila jim také novou knihu Jarmila i Camilla, tři životy ležácké dívky. Publikace opatřená fotografiemi popisuje její životní osudy.

Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024, ve vězení přemítal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a rusko-ukrajinské válce. „Jediné, čeho bychom se měli bát, je nechat naši vlast napospas drancování bandy lhářů, zlodějů a pokrytců,“ píše se v předstihu zveřejněných úryvcích z jeho pamětí, které v úterý vycházejí v angličtině pod názvem Patriot: A Memoir (Patriot: Paměti).

Žaloba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) kvůli přebalu nové knihy má za cíl vyvinout tlak na novináře, aby u něj spustil proces autocenzury, řekl České televizi šéfredaktor serveru Aktuality.sk Peter Bárdy. Fico od Bárdyho, stejně jako od vydavatele knihy, požaduje omluvu a sto tisíc eur, tedy v přepočtu přes dva a půl milionu korun. Novinář v rozhovoru zdůraznil, že se zastrašit nenechá a bude pokračovat ve své práci.

Jak a kam se cestovalo před sto lety, v dobách světových válek, ale i za socialismu. Historii rekreací a nejstarší československé cestovní kanceláře přibližuje nová výpravná kniha. Jmenuje se Historie psaná Čedokem.

Přesně před sedmdesáti lety vyšel ve Velké Británii první díl románové trilogie Pán Prstenů. Přelomové dílo profesora a jazykovědce J. R. R. Tolkiena od té doby vymezuje žánr fantasy a opakovaně inspiruje filmaře. Čeští čtenáři se prvního oficiálního překladu dočkali až tři dekády po originálu.

Videohry dnes tvoří celosvětově úspěšný průmysl. Že na ně nemusí být nahlíženo jen jako na prostou zábavu, ale staly se svébytnou uměleckou formou, ukazují dvě nové knihy českých autorů. Průvodce Ještě jeden level od Ondřeje Trhoně je návodem, jak videohry „číst“. Jaroslav Švelch se v publikaci Hráč versus příšery zamýšlí, k čemu v počítačových hrách slouží monstra.

Kniha rozhovorů Neztratit se sama sobě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, které v polovině června skončil mandát, je upřímnou osobní zpovědí, řekl v pořadu Události, komentáře autor a novinář Erik Tabery. Čaputová se v ní svěřuje se zkušenostmi z politiky, například o svých pochybnostech v souvislosti s výkonem úřadu, ale i o svém soukromém životě.

Na pražském Výstavišti pokračuje devětadvacátý Svět knihy. Zvláštní pozornosti se na něm dostává německo-jazyčné literatuře. A to právě v roce, kdy si nejen Česko připomíná sté výročí smrti Franze Kafky. Veletrh si letos za motto zvolil Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.