Kniha

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Nejen Karlův most a Staronová synagoga, ale nově i Bastion u Božích muk nebo park Folimanka. Prague City Tourism přidá nové trasy a zapojí více průvodců do prohlídek po stopách knihy Dana Browna Tajemství všech tajemství. Nabídka se na přelomu roku rozšíří o místa mimo historické centrum. ČT to potvrdila mluvčí Prague City Tourism Klára Janderová.

Ve věku osmdesáti let ve čtvrtek zemřel autor historických románů a detektivek Jan Bauer. Na Facebooku o tom informoval jeden z jeho nakladatelů Josef Pepson Snětivý. Vystudovaný zemědělský inženýr Bauer psal také literaturu faktu. Býval držitelem českého rekordu v počtu vydaných knih, je autorem víc než 250 titulů, z nichž některé vyšly pod pseudonymy.

Před sedmdesáti lety vyšel poprvé román Lolita od ruského spisovatele Vladimira Nabokova. Kniha vypráví příběh vztahu staršího muže k nezletilé dívce. I přes svou kontroverznost se zařadila mezi nejvýznamnější literární díla dvacátého století. Nabokov román dokončil v prosinci 1953 a původně ho chtěl vydat ve Spojených státech. Po opakovaných odmítnutích však Lolita nakonec vyšla až v roce 1955 v Paříži u kontroverzního nakladatelství Olympia Press, jehož tři čtvrtiny produkce tvořila pornografie.

Nová kniha jednoho z nejpopulárnějších spisovatelů současnosti Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství vychází v úterý na celém světě. Její děj se odehrává v Praze. „Vždycky jsem vnímal místo jako postavu v knize a je jen málo ‚postav‘ tak krásných a tajemných jako Praha. Jakmile jsem věděl, že budu psát o lidském vědomí, okamžitě jsem se rozhodl, že to musí být Praha,“ řekl spisovatel v exkluzivním rozhovoru pro ČT. „Trvalo mi sedm let knihu napsat, ale o Praze jsem začal přemýšlet už před patnácti lety,“ dodává Brown. V novince nechybí postava inspirovaná legendou o Golemovi, stejně jako agenti české tajné služby ve škodovkách, vincentka, tlačenka, literární kavárna Týnská, muzeum sexuálních přístrojů nebo park Folimanka.

Román Misery od jednoho z nejslavnějších autorů hororů a thrillerů Stephena Kinga je v Česku poprvé jako audiokniha. Načetl ji herec Martin Myšička. Příběh je o spisovateli Paulu Sheldonovi, který se po autonehodě ocitá v moci své nebezpečné fanynky. King vycházel z vlastní zkušenosti se závislostí na lécích a s fanatickými obdivovateli. Spisovatel napsal osmdesát knih, z nichž se mnoho dočkalo zfilmování. Adaptace Misery je ale jediným snímkem, který získal Oscara. Spolu se Zlatým glóbem ho dostala herečka Kathy Batesová za roli zdravotní sestry a zároveň věznitelky svého oblíbeného autora knih. Přibývají ale i další filmové adaptace. V září jde do kin snímek Dlouhý pochod, v listopadu pak bude mít premiéru Běžící muž.

Česky vyšel grafický román Tady. Průkopnické dílo Richarda McGuirea je oceňováno především pro neotřelou práci s obrazovými panely. Přeložil ho Marek Torčík, držitel Litery za prózu, který nedávno vydal také vlastní nový text.

Historik Jan Pezda v nové knize popsal rozvoj moderního turismu od 18. do 20. století. V publikaci Slunce, voda, vzduch například zjišťuje, kdy se lidé přestali bát vysokých hor nebo kdy začali Češi v létě jezdit do Chorvatska.

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.

Jak vzdorovat minulosti i síle přírody, řeší další román Aleny Mornštajnové. Čas vos vyšel knižně, zároveň vznikla audiokniha, kde dvě stěžejní postavy namluvili herci Helena Dvořáková a Jan Vlasák.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Americký spisovatel Dan Brown, který se proslavil tajemnou Šifrou mistra Leonarda, svůj nejnovější román zasadil do Prahy. V příběhu Tajemství všech tajemství se opět vrací symbolog Robert Langdon. Kniha vychází letos na podzim zároveň v originále i v českém překladu.

Fungování nacistické tajné policie v Protektorátu Čechy a Morava, její členy a jakou měli moc, shrnuje nová publikace s názvem Gestapo. Její spoluautor Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů v Událostech, komentářích popsal, že se historici snažili zaměřit na velitelský sbor, který měl vliv na podobu tohoto bezpečnostního aparátu.

Jak vypadají ty vůbec nejkrásnější knihy minulého století? Odpověď zjišťoval Památník národního písemnictví a projekt Identita. Odborníci ocenili deset knih. Za tu nejhezčí vybrali publikaci Šumava umírající a romantická od Josefa Váchala. Kniha z roku 1931 je neobvykle velká a váží kolem dvaceti kilogramů.

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.