Kniha

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.

Architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař vydávají ve spolupráci s Petrem Pištěkem pátý díl své knižní edice s šestašedesáti nejzajímavějšími rodinnými domy v Česku – představují v ní inspirativní novostavby i nové trendy. Edici o stavbách vydávají od roku 2012. Jejich vývoj však sledují už čtvrt století – za tu dobu jich zviditelnili přes čtyři stovky.

Vědecká redakce přináší dárek svým divákům a čtenářům. Stáhněte si k přečtení to nejlepší z pořadu Hyde Park Civilizace do svých čteček.

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Nejen Karlův most a Staronová synagoga, ale nově i Bastion u Božích muk nebo park Folimanka. Prague City Tourism přidá nové trasy a zapojí více průvodců do prohlídek po stopách knihy Dana Browna Tajemství všech tajemství. Nabídka se na přelomu roku rozšíří o místa mimo historické centrum. ČT to potvrdila mluvčí Prague City Tourism Klára Janderová.

Ve věku osmdesáti let ve čtvrtek zemřel autor historických románů a detektivek Jan Bauer. Na Facebooku o tom informoval jeden z jeho nakladatelů Josef Pepson Snětivý. Vystudovaný zemědělský inženýr Bauer psal také literaturu faktu. Býval držitelem českého rekordu v počtu vydaných knih, je autorem víc než 250 titulů, z nichž některé vyšly pod pseudonymy.

Před sedmdesáti lety vyšel poprvé román Lolita od ruského spisovatele Vladimira Nabokova. Kniha vypráví příběh vztahu staršího muže k nezletilé dívce. I přes svou kontroverznost se zařadila mezi nejvýznamnější literární díla dvacátého století. Nabokov román dokončil v prosinci 1953 a původně ho chtěl vydat ve Spojených státech. Po opakovaných odmítnutích však Lolita nakonec vyšla až v roce 1955 v Paříži u kontroverzního nakladatelství Olympia Press, jehož tři čtvrtiny produkce tvořila pornografie.

Nová kniha jednoho z nejpopulárnějších spisovatelů současnosti Dana Browna s názvem Tajemství všech tajemství vychází v úterý na celém světě. Její děj se odehrává v Praze. „Vždycky jsem vnímal místo jako postavu v knize a je jen málo ‚postav‘ tak krásných a tajemných jako Praha. Jakmile jsem věděl, že budu psát o lidském vědomí, okamžitě jsem se rozhodl, že to musí být Praha,“ řekl spisovatel v exkluzivním rozhovoru pro ČT. „Trvalo mi sedm let knihu napsat, ale o Praze jsem začal přemýšlet už před patnácti lety,“ dodává Brown. V novince nechybí postava inspirovaná legendou o Golemovi, stejně jako agenti české tajné služby ve škodovkách, vincentka, tlačenka, literární kavárna Týnská, muzeum sexuálních přístrojů nebo park Folimanka.

Román Misery od jednoho z nejslavnějších autorů hororů a thrillerů Stephena Kinga je v Česku poprvé jako audiokniha. Načetl ji herec Martin Myšička. Příběh je o spisovateli Paulu Sheldonovi, který se po autonehodě ocitá v moci své nebezpečné fanynky. King vycházel z vlastní zkušenosti se závislostí na lécích a s fanatickými obdivovateli. Spisovatel napsal osmdesát knih, z nichž se mnoho dočkalo zfilmování. Adaptace Misery je ale jediným snímkem, který získal Oscara. Spolu se Zlatým glóbem ho dostala herečka Kathy Batesová za roli zdravotní sestry a zároveň věznitelky svého oblíbeného autora knih. Přibývají ale i další filmové adaptace. V září jde do kin snímek Dlouhý pochod, v listopadu pak bude mít premiéru Běžící muž.

Česky vyšel grafický román Tady. Průkopnické dílo Richarda McGuirea je oceňováno především pro neotřelou práci s obrazovými panely. Přeložil ho Marek Torčík, držitel Litery za prózu, který nedávno vydal také vlastní nový text.

Historik Jan Pezda v nové knize popsal rozvoj moderního turismu od 18. do 20. století. V publikaci Slunce, voda, vzduch například zjišťuje, kdy se lidé přestali bát vysokých hor nebo kdy začali Češi v létě jezdit do Chorvatska.

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.

Jak vzdorovat minulosti i síle přírody, řeší další román Aleny Mornštajnové. Čas vos vyšel knižně, zároveň vznikla audiokniha, kde dvě stěžejní postavy namluvili herci Helena Dvořáková a Jan Vlasák.