Kniha strana 5 z 5

Adam Plachetka vydal knihu To je klasika aneb nevážné rozmluvy o vážné hudbě. Publikace nabízí vhled do muziky, divadla, ale i do života operního pěvce. Rozhovory s ním vede hudební redaktor Českého rozhlasu Vojtěch Babka, mimo jiné umělcův spolužák z konzervatoře.

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Protižidovské zákazy, popravy odbojářů, ale třeba i filmové premiéry - to vše tvořilo každodenní život v takzvaném protektorátu Čechy a Morava. Zatímco minimálně část národa žila v neustálém strachu před zatčením nebo povoláním do transportu, jiné nejvíce trápilo například snižování potravinových přídělů. Situace se ale v zemi měnila často velice rychle, i v řádu několika dní až týdnů - dokazuje to nově vydaná kniha Jiřího Padevěta Kronika protektorátu, která popisuje dění mezi březnem 1939 až květnem 1945 den po dni.

Případ prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko musí došetřit státní zástupce. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5. Poprvé vrátil obžalobu k došetření už letos v březnu, žalobce ji pak znovu podal v září. Obvinění čelí nakladatelství a jeho ředitel Emerich Drtina kvůli prodeji kalendáře s fotografiemi čelných osobností třetí říše a dalších předmětů.

Výtvarní kritik Jan H. Vitvar přiznává, že sám některým uměleckým dílům nerozumí, ale vždycky se je snaží pochopit. Návodem k podobné ochotě by měla být i jeho kniha Umění, kterému nikdo nerozumí. V publikaci rozebírá důvody, proč lidé některá díla odmítají (nebo dokonce ničí), i to, proč uklízečky v galeriích občas uklidí i to, co nemají.

Státní zástupce obžaloval nakladatelství Bodyart Press kvůli vydání a šíření knihy Mýtus šesti milionů, která popírá holocaust. Obžalována je ještě jedna osoba, která je nejspíš bezprostředně spjatá s nakladatelstvím, její identita ale zatím není známá. Případem se bude zabývat Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Podle trestního zákoníku hrozí za popírání genocidy až tři roky vězení. Vydavatelství se hájí tím, že titul vydalo pouze ke studijním účelům.

Fernanda Melchorová je objev současné latinskoamerické prózy. Mexická spisovatelka a oceňovaná novinářka přináší surové svědectví ze zapadlého městečka, kde se sama narodila. Román Období hurikánů, který již vyšel v mnoha evropských jazycích a byl nominovaný na Mezinárodní Bookerovu cenu, vychází teď česky v překladu Anežky Charvátové, která kouzlo knihy poodhalila v rozhovoru.

Nakladatelé si stěžují na nedostatek papíru na výrobu knih. Tisk jednotlivých titulů má zpoždění i několik týdnů. Problém potvrzuje i Asociace českého papírenského průmyslu. Podle ní přitom nechybí jenom tiskařský papír, ale i obalový.

Světoznámá autorka Chimamanda Ngozi Adichiová v interview pro ČT24 poodhaluje, jaké mylné představy panují o feminismu. Spisovatel David Mitchell, který se proslavil románem Atlas mraků, zase v rozhovoru mluví o scénáři očekávaného filmu The Matrix Resurrections, který napsal společně s režisérkou Lanou Wachowski. Hostem akce Svět knihy byl vedle dvou zmíněných autorů také polský novinář Witold Szabłowski, s nímž ČT24 také natáčela.

Americký generál Mark Milley podnikl letos v lednu přísně tajnou akci, aby zabránil vykonat případný rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa k odpálení jaderných zbraní. V nové knize Peril (Nebezpečí či Riziko) o tom píšou legendární novinář Bob Woodward a veterán listu Washington Post (WP) Robert Costa. O obsahu knihy informovaly servery televize CNN a listu The New York Times.

Loni knižní trh omezila pandemie, letos se k potížím nakladatelů přidal nedostatek papíru. Potýkají se s ním největší hráči tuzemského trhu i ti, kteří mají v edičních plánech jen desítky titulů ročně. Knihy by kvůli tomu mohly ještě letos podražit. Problém je podle nakladatelů v celé Evropě a zřejmě souvisí i s čínským trhem. Pro velké nakladatele problém znamená výpadek tržeb v řádu milionů korun.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Kniha Vlachů, nedávno nalezená v Berlínské státní knihovně, posouvá známé dějiny Krkonoš. Původně se nejstarší písemné informace o lidské činnosti v horské oblasti datovaly od poloviny 16. století, díky nálezu se ale posouvají o stovku let dříve. V 15. století se do Krkonoš vydávali lidé z Itálie kvůli cenným kovům. Spolku v Trutnově se podařilo získat kopii knihy, zkoumat ji tak mohou historici.

V noci na pátek uplyne 60 let od začátku existence Berlínské zdi – nejviditelnějšího rozdělení Evropy a světa v dobách takzvané studené války. Komunistické Východní Německo se rozhodlo uzavřít hranici v rozděleném Berlíně zejména proto, aby zamezilo útěkům na Západ. Původní ostnatý drát byl postupně nahrazován zdí, při pokusech o její překonání zemřely stovky lidí. Padla až na podzim roku 1989. Knihu Checkpoint Charlie o Berlínské zdi vydal britský publicista Iain MacGregor, který byl hostem Událostí, komentářů.

I po téměř devadesáti letech patří k vládcům fantastické literatury. Úvodní romány o Barbaru Conanovi teď vychází v revidovaném českém překladu, postava vytvořená v 30. letech Robertem E. Howardem žije ale také v komiksových adaptacích. Proč je legendární válečník tak populární?

Odvolací soud potvrdil šéfovi nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi roční podmíněný trest za distribuci knihy Recepty z konopí. Zrušil ale část verdiktu, kterým mu prvoinstanční soud zakázal na čtyři roky působit ve statutárních orgánech vydavatelství. Drtina byl už za šíření toxikomanie kvůli stejné publikaci odsouzen dříve, podle obžaloby však s prodejem následně nepřestal. Vydavatel se bránil tím, že například z komisního prodeje titul už stáhnout nemohl.

Jak se proměnily české vesnice po roce 1989 a které obce se věnují kvalitní architektuře a estetické úpravě veřejných prostor, zmapovali dokumentaristka Michaela Hečková a designér Matěj Chabera. V projektu a knize s názvem Možnosti vesnice autoři představuji příběhy dvanácti obcí, jež splňují atributy kvalitní výstavby nebo přestavby. Kniha, která obrazově provádí českým venkovem, současně slouží jako pomůcka pro architekty, starosty, cestovatele a angažované občany. Vizuální putování nabízí obrazová galerie.

Po knihách o Africe, Izraeli, Palestině nebo Mexiku se spisovatelka, novinářka a cestovatelka Pavla Jazairiová znovu vrátila do Indie. V Interview ČT24 mluvila o další knize, která bude o globalizované Indii, již podle ní řadovým Indům „ukradly“ bohaté monopoly. Podle cestovatelky také v zemi začíná vřít náboženské napětí mezi hinduisty a muslimy.

Veletrh Svět knihy se odsouvá. Největší knižní akce v Česku se měla původně konat na začátku června, organizátoři ji ale kvůli epidemické situaci posunuli na konec září. Ředitel veletrhu Radovan Auer sdělil, že neexistují informace o tom, jakými pravidly by se organizátoři měli v červnu při pořádání podobné akce řídit. V Česku se také v pondělí čtenářům otevřely knihovny.

Když se vydáte z pražského náměstí Míru prudce do kopce, dostanete se do tajuplné čtvrti – zhasne vám mobil, zastaví se hodinky, elektřina přestane fungovat. A právě tady pátrá v dobrodružném příběhu Jirka s Tondou a En po tajemství, které by mohlo změnit svět. Samotné knize s názvem Prašina, která má dvě pokračování, se to už tak trochu povedlo, alespoň pro jejího autora Vojtěcha Matochu. Příběh, který původně, jak říká, psal jen pro sebe, slaví velký úspěch i u čtenářů.

Jestli Josef Švejk při svém putování k českobudějovickému regimentu „zakufroval“ v jižních Čechách úmyslně, nebo nikoliv, se čtenáři Haškova humoristického románu mohou jen domýšlet. Složitá cesta, která vedla vojáka přes pole, řeky, vísky i městečka, si ale svou poetiku uchovává i sto let od prvního vydání švejkovských příběhů. Tuto „českou krásu“ se snaží přiblížit obrazová procházka jihočeskými obcemi – společně se Švejkem, jen o století později.

Od vydání první části románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo sto let. Jaroslavek Hašek hlavního hrdinu představuje jako milovníka piva i jitrnic a veselého patrona, který je v pražských pivnicích jako doma. Mnoho pohostinství, kterými Švejk prošel, již zaniklo, některá ale v Praze zůstávají v provozu dodnes. Galerie fotografií ze současnosti ukazuje místa, která byla Jaroslavu Haškovi i jeho slavnému dobrému vojákovi blízká.

Novou vlnu zájmu nakladatelů o díla anglického spisovatele a novináře George Orwella přineslo uvolnění práv k jeho dílům. Loni uplynulo sedmdesát let od jeho smrti, a od začátku letošního roku tak Orwellova díla může vydávat kdokoliv. V Česku už vyšel nový překlad jeho nejslavnějšího románu 1984, ve kterém varoval před totalitami. Podobná literární „uvolnění“ se však netýkají jen Orwella. Navíc se k nim v Evropě i v Americe vážou jiná pravidla.