Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.
Nová kniha chce splatit dluh vůči ženám zapojeným do odboje
Kobyliská střelnice byla místem, kde byly po útoku na Heydricha denně vražděny desítky lidí. Zvuky výstřelů záměrně přehlušovaly motory autobusů a automobilů. Zastřeleno tady bylo 539 lidí, z toho 76 žen. Právě ženy hrály výraznou roli v československém odboji.
„Sám šéf Sicherheitsdienstu Praha speciálně pro vůdce napsal, že je od nich často slyšet, jak říkají: Ne, my jsme hrdé, že můžeme zemřít pro český národ,“ uvádí badatel Jaroslav Čvančara.
Parašutistům zajišťovaly úkryty, jídlo i spojení. Výraznou odbojářkou byla třeba Marie Moravcová, v jejímž bytě se scházeli. Při zatýkání spáchala sebevraždu. Šest měsíců v bytě parašutisty ukrývala i Emanuela Khodlová. Za to byla zavražděna celá rodina.
Jindřiška Nováková či Františka Plamínková
I podle historiků je role žen v protinacistickém odboji opomíjená. Příběhy některých z nich teď přináší kniha, kterou vydala radnice Prahy 8. „Na všech památnících, na všech připomínkách jsou většinou chlapi, nejlépe s nějakou flintou, ale o ženách, které většinou bojovaly beze zbraně, tam není ani zmínka,“ míní radní pro památkovou péči z MČ Praha 8 Michal Švarc (Patrioti pro Prahu 8).
V publikaci nechybí nejmladší oběť heydrichiády Jindřiška Nováková, v Kobyliské střelnici zavražděná předválečná politička Františka Plamínková nebo matka a dcera Vosmíkovy, které parašutisty zásobovaly jídlem. Kniha je podle Švarce jedním z kroků ke splacení dluhu, který vůči ženám zapojeným do odboje česká společnost má.