Františka Plamínková

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Česko si tento týden připomíná výročí 150 let od narození Františky Plamínkové. Bojovnici za rovnoprávnost žen a mužů v pondělí věnoval konferenci Senát, jehož členkou za první republiky byla. Zasazovala se například o slaďování mateřství a práce. Františka Plamínková se zasazovala také za demokracii a položila za ni život. Napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, ve kterém ho označila za diktátora. Nacisté ji zastřelili na Kobyliské střelnici.

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Před 80 lety začala okupace Československa. Nacisté hned od prvních dnů protektorátu pronásledovali své odpůrce. Byly mezi nimi i ženy, i když v mnohem menším měřítku než muži. Souviselo to s tím, jak nacionální socialismus chápal roli žen, které viděl hlavně jako matky, vysvětluje historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů.