V únoru vyšla i v českém překladu novinka britského spisovatele Kena Folletta, která se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině stala nečekaně aktuální. Follett v románu Nikdy líčí snahy zabránit katastrofě v podobě další světové války.
„Připomíná to současné dění na Ukrajině,“ připouští Ken Follett o knize Nikdy
Dvaasedmdesátiletý Follett si čtenáře získal především historickými ságami, jako jsou Pilíře země, Na věky věků či monumentální trilogie Století. Většina jeho knih vyšla v českém překladu.
Špionážně-politický thriller Nikdy začíná lokálními konflikty v saharské poušti nebo na Korejském poloostrově. Odvety ve stylu „oko za oko, zub za zub“ ale hrozí eskalací ve světovou válku. Zničujícímu konfliktu se pokouší zabránit mírově smýšlející představitelé tajných služeb a vrcholní politici světových velmocí.
„Připomíná to současné dění na Ukrajině,“ připouští Follett. „V Kremlu a v ruské tajné službě musí být lidé, kteří si myslí, že (ruský prezident Vladimir) Putin nepřijatelně riskuje, a dělají, co mohou, aby ho zadrželi. A všichni západní vůdci a jejich zpravodajské služby se snaží zajistit, aby válka na Ukrajině neeskalovala do větší války. Toto je nebezpečný okamžik,“ domnívá se.
Follett: Potenciálně ničivých konfliktů je mnoho
Upozorňuje, že sám o sobě malý incident může vést ke zničujícím následkům. Za příklad dává atentát v Sarajevu v červnu 1914 na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. „Rozpoutal první světovou válku, přestože ji žádný evropský vůdce nezamýšlel,“ podotýká Follett.
Při přípravě knihy Nikdy se prý radil se znalci mezinárodní situace, kde leží současná ohniska možných velkých konfliktů. „Ukázalo se, že lokálních konfliktů, které mohou způsobit ničivou válku, je mnoho. Nejen Ukrajina, ale také Sahara, Hormuzský průliv, Kašmír, Tchaj-wan a další,“ prozradil.
O to platnější je podle nakladatelství název novinky – titul Nikdy odkazuje k přání, aby se situace z let 1914 a 1939 neopakovala.