„Připomíná to současné dění na Ukrajině,“ připouští Ken Follett o knize Nikdy

V únoru vyšla i v českém překladu novinka britského spisovatele Kena Folletta, která se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině stala nečekaně aktuální. Follett v románu Nikdy líčí snahy zabránit katastrofě v podobě další světové války.

Dvaasedmdesátiletý Follett si čtenáře získal především historickými ságami, jako jsou Pilíře země, Na věky věků či monumentální trilogie Století. Většina jeho knih vyšla v českém překladu.

Špionážně-politický thriller Nikdy začíná lokálními konflikty v saharské poušti nebo na Korejském poloostrově. Odvety ve stylu „oko za oko, zub za zub“ ale hrozí eskalací ve světovou válku. Zničujícímu konfliktu se pokouší zabránit mírově smýšlející představitelé tajných služeb a vrcholní politici světových velmocí.

„Připomíná to současné dění na Ukrajině,“ připouští Follett. „V Kremlu a v ruské tajné službě musí být lidé, kteří si myslí, že (ruský prezident Vladimir) Putin nepřijatelně riskuje, a dělají, co mohou, aby ho zadrželi. A všichni západní vůdci a jejich zpravodajské služby se snaží zajistit, aby válka na Ukrajině neeskalovala do větší války. Toto je nebezpečný okamžik,“ domnívá se.

Follett: Potenciálně ničivých konfliktů je mnoho

Nikdy
Zdroj: Euromedia

Upozorňuje, že sám o sobě malý incident může vést ke zničujícím následkům. Za příklad dává atentát v Sarajevu v červnu 1914 na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. „Rozpoutal první světovou válku, přestože ji žádný evropský vůdce nezamýšlel,“ podotýká Follett.

Při přípravě knihy Nikdy se prý radil se znalci mezinárodní situace, kde leží současná ohniska možných velkých konfliktů. „Ukázalo se, že lokálních konfliktů, které mohou způsobit ničivou válku, je mnoho. Nejen Ukrajina, ale také Sahara, Hormuzský průliv, Kašmír, Tchaj-wan a další,“ prozradil.

O to platnější je podle nakladatelství název novinky – titul Nikdy odkazuje k přání, aby se situace z let 1914 a 1939 neopakovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 6 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 6 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 7 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 10 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 17 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
včera v 20:36

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...