Po roce od ničivého tornáda, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko loni 24. června, má už většina obyvatel střechu nad hlavou. V Moravské Nové Vsi dokončují opravy kostela, děti se vrátily do opravených škol. Energetici ale například ještě nedokončili ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Obnova obcí potrvá podle starostů ještě minimálně pět let. Škody po tornádu dosáhly miliard korun, poničeno bylo na dvanáct set domů, šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.
Moravská Nová Ves investovala do obnovy svého majetku tolik peněz, kolik utratila celkově za posledních dvanáct let. „Pokud spočítám práce, které se za poslední rok uskutečnily, nebo na ně je již podepsaná smlouva, jde o částku sto sedmdesát milionů korun,“ uvádí starosta Marek Košut (TOP 09).
Obec současně připravuje projekty na stavby za dalších dvě stě milionů korun, a to nejen na opravy škod způsobených tornádem. „Když už se pouštíme do opravy některé obecní budovy, kromě základních oprav přidáváme i další práce, kvůli kterým by bylo nutné v budoucnu používání budovy omezit,“ dodává starosta.
Momentálně v obci připravují projekty pro kompletní opravu radnice a smuteční síně. Radnice dosud funguje v provizoriu, budova má opravenou střechu a okna, rekonstruované jsou i barokní krovy. Opravy veřejných prostranství jsou zatím také v přípravné fázi. Energetici totiž zatím nedokončili takzvanou kabelizaci, tedy ukládání rozvodů elektřiny pod zem. Ulice jsou tak dosud rozkopané a pracovat na jejich zvelebování zatím nemá smysl.
Nové kabelové vedení do konce roku
„Zhruba do měsíce od tornáda se nám povedlo obnovit dodávky elektrické energie všem zákazníkům, a to i díky rychlé výstavbě provizorního vedení na dřevěných sloupech, které nahradilo to, které zmizelo z povrchu v těch nejpostiženějších místech. Kontinuálně pracujeme na tom, aby se nám do konce letošního roku podařilo mít hotové nové kabelové vedení ve všech dotčených obcích,“ popsal vedoucí regionální správy Hodonín společnosti EG.D. Radek Slatinský. Celkové investice do obnovy a výstavby tohoto vedení se pohybují kolem dvou set milionů korun.
Celkem by mělo být do konce roku v obcích pětačtyřicet kilometrů kabelového elektrického vedení. Z toho bude třicet kilometrů vedení nízkého napětí a patnáct kilometrů vedení vysokého napětí 22 kV. Novou síť bude napájet šestnáct zcela nových kioskových trafostanic. „S osazováním trafostanic jsme začali hned na začátku roku, jak nám to počasí dovolilo. Do konce března jsme zvládli osadit všechny trafostanice a na začátku dubna byla už první z nich v Moravské Nové Vsi pod napětím. Aktuálně už máme pod napětím čtyři z těchto trafostanic a další se připravují,“ doplnil Slatinský.
Jedno velké staveniště
Mikulčice na Hodonínsku jsou podle starosty obce Josefa Dvořáčka (Těšičané Mikulčané) rok od tornáda jedním velkým staveništěm. Obec podle něj ale udělala v opravách výrazný krok dopředu. V obci bylo celkem asi tři sta sedmdesát poškozených budov, kdy zhruba šedesát objektů muselo být zbouráno.
„Zasažena byla téměř polovina obce a bylo tu několik desítek zbouraných domů. Někdo ty nové začal stavět ještě na podzim. Domácnosti, které dělaly nějakou dispoziční změnu, ale začaly či začínají stavět nyní. A dnes a denně se zabýváme prosbami lidí a stavebníků, zda by mohli uložit stavební materiál na té či oné obecní ploše. Snažíme se jim vyjít vstříc,“ uvedl starosta.
Škodu na obecním majetku vedení obce už dříve vyčíslilo zhruba na sedmdesát milionů korun. Obec finišuje s opravou klubovny dětí, před dokončením je i oprava budovy střediska služeb.
„Ostatní jsou v různé fázi rozpracovanosti. Třeba budova kulturního domu má novou střešní fólii, zapotřebí ale ještě bude spravit fasádu, což je akce většího rázu. Pracuje se na hřbitově, který v podstatě lehl celý. Jen náhrobků bylo poškozeno za více než sedm milionů korun,“ řekl starosta. Mikulčice čekají ještě především opravy chodníků a cest a kanalizace.
Starostka myslela, že opravy půjdou rychleji
Škola a školka v Hruškách na Břeclavsku už jsou opravené, pokračuje oprava tělocvičny a přípravy oprav dalších obecních budov, které před rokem poškodilo tornádo. Obec dokončuje výběrová řízení na opravu dalších obecních poškozených nemovitostí a připravuje projekty na opravy škod na veřejných prostranstvích.
„Mysleli jsme si, že všechno půjde rychleji. To, co se obvykle připravuje několik let, jsme chtěli stihnout za rok, ale přecenili jsme síly. Nejhorší je to papírování. Všechno to znamená obrovské množství dokumentace,“ poznamenala starostka Jana Filipovičová (KDU-ČSL).
Úprava veřejných ploch musí počkat na dokončení prací energetiků, kteří v Hruškách stejně jako v okolních obcích ukládají rozvody elektřiny pod zem.
Zhruba devadesát procent lidí v Lužicích na Hodonínsku se vrátilo do opravených domů. Z dvou set poškozených domů muselo k zemi sedm, obec pak musela zbourat i dům zdraví a jeden nájemní dům. Nejvíce zasažená byla Důlní ulice. V místech zdemolovaných domů už někdo dokončuje novou stavbu, někdo připravuje projekt a jedna obyvatelka podle starosty obnovu neplánuje a pozemek prodala.
Radnice zároveň zhruba za čtyřiačtyřicet milionů staví nový dům zdraví, který loňské tornádo zničilo a musel se zbourat. „Hotový má být v půlce září. Nyní nám tady funguje provizorní buňka a za ostatními lékaři lidé dojíždějí,“ řekl starosta Lužic Tomáš Klásek (nez.)
V Lužicích vznikla po tornádu škoda za miliardy korun. „Počítám do toho majetek lidí, majetek obcí, ale i majetek firem Moravské naftové doly a Groz-Beckert, kterým tornádo poškodilo budovy a technologie. Zaměstnávají místní lidi,“ dodal Klásek.
Jihomoravský kraj zatím na obnovu svého poničeného majetku vynaložil přes 200 milionů korun. Obnova bude stát kraj ještě další peníze, částka není konečná. Doposud je opravená například střecha kotelny hodonínské nemocnice, chystá se obnova škol v Hodoníně a Valticích.
Podle mluvčí kraje Aleny Knotkové vzniklo na krajském movitém i nemovitém majetku dvaadvacet škod. Mezi největší patří zničený domov seniorů S-Centrum Hodonín, poškozené byly i silnice II. a III. třídy. Kraj dosud obnovoval svůj majetek z peněz, které získal náhradou od pojišťovny, ze státního rozpočtu, ze sbírek a přidal i peníze z vlastního rozpočtu.
Tornádo řádilo v Mikulčicích i před sto lety
Tornádo se začíná propisovat i do obecních kronik. „Lidé byli vyděšení, nevěděli, co se to vlastně děje,“ čte kronikářka Lužic Věra Kotásková svůj záznam. „Ať chcete nebo ne, ono se vás to dotkne,“ dodává.
V Mikulčicích to podle místní kronikářky nebylo poprvé, kdy se obcí prohnalo tornádo. Zmiňuje se o něm sto let starý zápis. „Povětří v pátek dne 12. srpna nastalo podobné italské bóře, takže se myslilo, že bude konec světa. Bralo to stohy slámy, střechy i lidi,“ cituje kronikářka Jarmila Uhrovičová.
Kroniku v Moravské Nové Vsi píše od roku 2017 Ivana Zugarová. Kapitola o tornádu je pro ni o to složitější, že zasáhlo i její rodinný dům. „Je to pro mě strašně těžké o tom vůbec psát, protože to prožívám jako kdyby všechno znovu, všechno co se stalo,“ říká.
Stovky milionů korun od nadací
Stovky milionů korun vybraných za uplynulý rok poskytly postiženým obcím a jejich obyvatelům charity a nadace. Celkem se vybralo přes 1,3 miliardy korun. Jen Diecézní charitě Brno se podařilo na pomoc po tornádu shromáždit od dárců přes 360 milionů korun. V zasažených obcích dál pracují koordinátoři. „Provádějí šetření v domácnostech. Kvůli současnému zdražovaní nejen stavebního materiálů je finanční pomoc stále potřeba,“ vysvětlila mluvčí charity Eva Bělocká.
V Hruškách se bude ze zbývajících peněz ve sbírce stavět sociální bydlení. „Naši koordinátoři vytipovali desítku rodin a jednotlivců, pro které je možnost zůstat bydlet v obci velmi důležitá,“ řekl ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.
Člověk v tísni shromáždil 192 milionů korun a více než polovinu už věnoval na obnovu bydlení. „Přispěli jsme také na obnovu zahrad a sadů a na obnovu drobného podnikání a zázemí pro zájmovou činnost,“ řekla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Nadace Via zatím vyplatila přes 220 milionů, celkem vybrala 248 milionů korun. „Pomoc jsme koordinovali s dalšími organizacemi, aby dostali všichni spravedlivě,“ řekla mluvčí nadace Hana Morávková.
Dalších více než 73 milionů rozdělila nadace Adra, a to převážně lidem na obnovu zničených domů a vybavení domácností. Její dobrovolníci dlouhé týdny pomáhali s pracemi, které byly potřeba při obnově života v obcích. Pomáhaly i další organizace, například Diakonie, Nadace ČEZ, Nadace Českého rozhlasu, dobročinné akce pořádala i Česká televize.
- Stopa po tornádu na jihu Moravy byla 26 kilometrů dlouhá a 100 až 700 metrů široká.
- Síla tornáda byla F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině.
- Poničeno bylo na dvanáct set domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat.
- Celkové škody na majetku se odhadují na 3,5 miliardy korun.
- Na zemědělských plochách dosáhly škody 1,5 miliardy korun.
- Na obecním majetku přesáhly škody miliardu korun.
- Správa železnic vyčíslila škody na 320 milionů korun.
- Na následky zranění zemřelo šest lidí, mezi nimi bylo i dvouleté dítě.
- První dny po tornádu v místě působilo dvanáct set až třináct set hasičů denně.
- Vláda schválila nasazení až tisícovky vojáků.
- V terénu bylo přes pět set policistů.
- Na pomoc s obnovou poškozených domů vláda schválila celkem 1,4 miliardy korun.
Přispěl kraj, obce i podnikatelé
Lidé mohli posílat peníze i konkrétním postiženým rodinám, přispívali také podnikatelé. Sbírky se organizovaly i na místní a krajské úrovni. Lidé shromáždili nejvyšší částku, která se v České republice vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím. (Letos ji překonaly sbírky na pomoc ruskou agresí zasažené Ukrajině.) Peníze na pomoc po tornádu poskytl i Jihomoravský kraj. Ve sbírce trvající do konce prosince 2021 vybral 92 milionů korun.
Tornádo z června 2021 se rozsahem škod na majetku, které se odhadují na 3,5 miliardy korun, dostalo vysoko na žebříčku největších škod z živelních událostí posledních dvaceti let. Větší škody za sebou zanechaly v minulosti jen troje rozsáhlé povodně, uvedla letos v únoru Česká asociace pojišťoven.
Pro postižené lidi, ale také pro podnikatele, zemědělce, obce i kraj, byly vyhlášeny i vládní programy finanční pomoci. Na pomoc s obnovou poškozených domů vláda schválila celkem 1, 4 miliardy korun.
Nic podobného jsem nezažila, říká reportérka
Osudy lidí postižených loňskou přírodní katastrofou na jihu Moravy mapuje časosběrný dokument Tornádo, jehož autorkou je reportérka brněnského zpravodajství Barbora Žítková. „Nic podobného jsem za sedmnáct let ve zpravodajství nezažila. Bylo jasné, že práce na obnově vesnic budou dlouhodobé a že má smysl tuto proměnu sledovat. Včetně toho, na jaké komplikace při tom lidé narážejí,“ vzpomíná.
Zdůrazňuje, jak je vděčná, že oslovené rodiny s natáčením souhlasily a během roku spolupráci nevzdaly. „Rok jsme těmto rodinám nahlíželi do soukromí, někdy i ve velmi citlivých chvílích. Všichni aktéři ale byli skvělí, stejně jako tým mých kolegů, kteří se na snímku podíleli,“ dodává Žítková. Výběr rodin byl podle jejích slov částečně náhodný, částečně záměrný, ale ukázalo se, že velmi dobrý a pestrý.
Jedné ze čtyř sledovaných rodin vzalo tornádo střechy hned na pěti nemovitostech, další aktér přišel o svůj rodný dům, který musel jít k zemi, třetí příběh mapuje osud vážně zraněné dívky, které lékaři předpovídali minimálně rok na vozíčku. Poslední rodina při tornádu ztratila jednoho svého člena.
… a pak bylo ticho
Vzpomínky přímých aktérů shrnuje také nová kniha, která dostala název „.. a pak bylo ticho“. Příchod tornáda popisuje například Vladimír Molata, který před bouří sbíral s otcem v sadu meruňky. „Říkal jsem si, bude pršet. Přijde bouřka. Otrhám raději i to, co ještě není úplně zralé, nebo to popadá, a nebude z toho nic,“ vzpomínal Molata.
Nepřišla obyčejná bouře, ale „hnědá stěna zvířeného prachu a hlíny“. Molatovi nepřišli jen o úrodu meruněk, ale o dva domy a celý sad.
Řadu podobných příběhů shromáždila šestice novinářů a novinářek, autorkou snímků je fotografka Jana Plavec. Líčí den, kdy přišlo tornádo, bezprostřední emoce a činy lidí, ale i následující rok naplněný prací a opravami.
„Když jsem četla a editovala čtrnáct textů do knihy, došlo mi, že většina zpovídaných se shoduje na jedné věci – když ustal rachot utržených střech a padajících cihel, když přešlo to strašné hučení větru, vyšli všichni ven – a v němém úžasu zírali na trosky, v tichu, protože i ptáci odlétli s větrem,“ řekla jedna z autorek knihy Klára Kubíčková.
Chvíli pak lidé mlčeli a pozorovali spoušť. „Ale jen chvíli, pak se hned začalo nadávat. To bylo jedno sprosté slovo vedle druhého,“ cituje ze vzpomínek místních.
Později přišel úžas nad vlnou pomoci. „Lidé ale nedávali pouze peníze a materiální pomoc. Dávali to nejcennější, co mají – svůj čas a energii,“ napsala v úvodu knihy Zlata Maděřičová z Jihomoravské komunitní nadace. Projevila se i sousedská sounáležitost. Tornádo totiž strhlo také ploty mezi domy, tím usnadnilo podmínky pro vřelejší sousedskou komunikaci.
K vydání je připravená i kniha Tornádo na Moravě očima přímých svědků, jejímž autorem je koordinátor dobrovolníků Jakub Bartoník.
Třetí nejtragičtější tornádo na světě
Tornádo, které před rokem zasáhlo jižní Moravu, bylo loni jedním ze čtyř takto silných tornád na světě. V počtu obětí bylo třetí nejtragičtější. Uvedl to na základě mezinárodní hodnotící zprávy Český hydrometeorologický ústav. Na dokumentaci tornáda se podílelo několik průzkumných týmů z meteorologických služeb, Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří, soukromých společností a univerzit. Pomáhali i amatérští meteorologové.
Šířkou pásu škod se podle hydrometeorologů tornádo zařadilo mezi jedno z rekordních v Evropě a mezi významná tornáda ve světovém kontextu. „Za loňský rok šlo ve světovém srovnání o jedno z pouhých čtyř takto silných tornád v rámci světa. Bohužel nás toto tornádo v loňském roce zařadilo na smutnou třetí příčku počtu obětí tornád ve světě hned za USA a Čínu,“ uvedl spoluautor studie David Rýva z radarového oddělení ČHMÚ.
Největší šíři pásu škod tornáda zjistili meteorologové v obci Hrušky, kde byla 590 metrů. Dosáhlo tam síly až třetího stupně stejně jako v sousední Moravské Nové Vsi. „Poté se tornádo začalo zužovat, ale nabíralo na síle. Sousední obec Mikulčice tak zasáhlo největší silou z celé své dráhy a právě zde bylo nalezeno největší množství škod odpovídajících stupni IF4 (podle nové mezinárodní Fujitovy stupnice). Takto silně se projevilo ještě na několika objektech v sousední Lužici,“ konstatoval Rýva. V Hodoníně pak zesláblo na druhý stupeň a krátce o jeden stupeň zesílilo ještě v Pánově. V lesích u Ratíškovic poté zaniklo.
- Přesně rok po tornádu vydali čeští meteorologové velkou zprávu o tom, jaké škody způsobilo a jakou mělo sílu v různých místech své dráhy. Vyšla anglicky zde.
Další tornádo na Břeclavsku rok poté
Necelý rok poté zasáhlo Břeclavsko další tornádo. V pondělí 13. června 2022 večer poškodilo v Lanžhotě tři desítky domů. Jeho rychlost byla kolem sto padesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologa Petra Münstera z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu byla intenzita tornáda na mezinárodní Fujitově stupnici F0 až F1. Naznačují to škody jako vyvrácení statnějších stromů. „Na domech nebyly škody tak velké, popadaly tašky nebo části střech,“ řekl meteorolog.
V Lanžhotě byly poškozené domy v několika ulicích. Lidé podle starosty Ladislava Straky (Volba pro Lanžhot) zažili strach. O velkém štěstí mluví žena, která večer odešla ze zahrady, kam krátce poté spadla střecha domu. „Byla jsem na zahradě, ale začalo poprchávat. Šla jsem domů, zavřela jsem dveře a za vteřinu letěla na zahradu střecha,“ řekla.
Jinému obyvateli obce bouře udělala několik děr ve střeše. Šel se proto raději i se dvěma dětmi schovat do sklepa. Ženě i muži se při tom vybavilo loňské tornádo, které bralo životy.
- 20. dubna 2000 – Obcí Studnice na Vyškovsku se prohnalo tornádo. Za necelých 20 minut poškodilo 23 domů.
- 14. května 2002 – Tornádo poškodilo v Hevlíně na Znojemsku střechy 30 domů.
- 9. června 2004 – Nad Litovlí na Olomoucku se přehnalo tornádo a zpustošilo třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů. Rychlost větru přesáhla 330 kilometrů v hodině, škody byly odhadnuty na 100 milionů Kč.
- 5. června 2005 – Dva domy v Třebomi na Opavsku zničilo tornádo.
- 19. července 2007 – Tornádo zasáhlo Zbytiny na Prachaticku. Odnášelo střechy domů a kácelo stromy.
- 25. června 2008 – Tornádo na Chrudimsku způsobilo rozsáhlé polomy v lesích, poničeno bylo mnoho budov. Státní lesy přišly asi o 170 tisíc metrů krychlových dřeva. Vítr zničil lesy například v katastru obcí Rabštejnská Lhota, Slatiňany, Škrovád, Závratec, Nerozhovice nebo Vápenný Podol.
- 24. srpna 2010 – V Olešnici na Blanensku tornádo poškodilo střechy bezmála 20 objektů, z toho čtyři těžce.
- 21. června 2011 – Tornádo zasáhlo pardubickou okrajovou část Staré Čívice a další obce na Pardubicku a Chrudimsku. Způsobilo škody za desítky milionů korun.
- 18. června 2013 – V Krnově na Bruntálsku tornádo poničilo střechy na více než 40 budovách. Osm lidí utrpělo lehká poranění.
- 24. května 2016 – Tornádo zničilo některé nemovitosti v Červené Hoře na Náchodsku.
- 23. září 2018 – Tornádo řádilo v Horšově na Domažlicku v pásu dlouhém asi tři kilometry.
- 23. září 2018 – Tornádo zasáhlo Kněževes a Chrášťany na Rakovnicku, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté způsobilo polomy v nedalekém lese.
- 24. června 2021 – Ničivé tornádo zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves a Hrušky na Břeclavsku. Značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov. Škody dosáhly miliard korun, poničeno bylo na 1200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. Na následky zranění způsobených tornádem zemřelo šest lidí.
- 13. června 2022 – Břeclavskem se večer prohnalo tornádo zřejmě o rychlosti kolem 150 kilometrů za hodinu. V Lanžhotě byla poškozená zhruba třicítka domů.
- zdroj: ČTK
