Filmová publicistka Šárka Gmiterková sepsala obsáhlou monografii o herci Oldřichu Novém. Knize dala jednoduchý název odkazující k umělcovým iniciálám – On. S poditulem „Kristian v montérkách“. Detailně prochází hercovými divadelními rolemi, úspěchy před kamerou i kariérou po roce 1948, kterou jiné monografie u slavného filmového milovníka často opomíjejí.
Milovník Kristian, který oblékl montérky. Monografie sleduje kariéru Oldřicha Nového
Než se Oldřich Nový stal filmovou hvězdou, pracoval na své divadelní kariéře. Nejprve v Brně, moravské jeviště ale ve třicátých letech vyměnil za vlastní scénu v Praze. „Tehdejší divadelní recenzenti o ní říkali, že je to opereta pro kulturní lidi. Nové divadlo Oldřicha Nového přináší do prvorepublikové Prahy nebývalý nádech světovosti,“ upozorňuje Šárka Gmiterková.
Aby si jako divadelní podnikatel zajistil zájem diváků i ekonomickou stabilitu, začínala ho zajímat kinematografie. Rychleji se totiž stával populárním. „Je zajímavé, že režiséři zpočátku nevěděli, co si s tím jeho typem počít,“ upozorňuje autorka knihy.
„Obsazovali ho třeba do rolí sňatkových podvodníků, falešných hrabat, hochštaplerů. Do úplně jiného typu, než s jakým si ho spojujeme v jeho nejznámějších filmech.“ Tedy filmového milovníka. Nejvíce se Nový v této roli do diváckého povědomí zapsal jako podvodník Kristian toužící po romantice a velkém světě.
Tvůrčí kolektiv veseloherní
Svou pozici si chtěl Oldřich Nový udržet i v zestátněné kinematografii, která pro mnohé prvorepublikové herce znamenala konec kariéry. Dokonale padnoucí smoking vyměnil za pracovní oděv a namísto v baru zpíval na schůzích. V roce 1957 přijal titul zasloužilý umělec. Jeho poválečné působení je příběhem kompromisů.
Šárka Gmiterková ve své knize vyvrací zažité tvrzení, že by Oldřich Nový s nástupem komunismu ztratil kontrolu nad svojí kariérou. „Dostal možnost působit přímo v dramaturgických strukturách státního filmu, a dokonce se ten tvůrčí kolektiv plným názvem jmenoval Tvůrčí kolektiv veseloherní Oldřicha Nového,“ připomněla.
Poslední filmovou rolí Oldřicha Nového byl emeritní profesor společenského chování v komedii Světáci. S jevištěm se v první polovině sedmdesátých let rozloučil inscenací Ženitba v Karlínském hudebním divadle.