Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nahrávám video

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.

Středoškolského učitele dějepisu a zeměpisu Samuela Patyho zavraždil radikalizovaný islamista v říjnu 2020 na pařížském předměstí Conflans-Sainte-Honorine. A to velmi brutálním způsobem – dekapitoval ho. Vraždě předcházela nenávistná kampaň proti pedagogovi na sociálních sítích.

Pachatele krátce po činu zastřelila police. Motivem vraždy byla podle policistů pomsta za to, že Paty studentům ukazoval karikatury muslimského proroka Mohameda. Hodina se týkala svobody projevu a došlo i na zmínku o útoku islamistů na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, který opakovaně takové karikatury publikoval. 

Film se netočil snadno

Režisér a scenárista Vincent Garenq chtěl přimět lidi k zamyšlení a ukázat, že svoboda slova v dnešní Francii není samozřejmostí. Přiznává, že se mu film podle skutečné tragédie netočil snadno a řada lidí s ním nechtěla vůbec mluvit.

Sledoval i procesy s obviněnými ze spoluúčasti na vraždě, respektive z podílu na rozpoutání nenávisti vůči Patymu. Všichni si vyslechli tresty odnětí svobody, nejdelší stanovil letos odvolací soud na patnáct let. Informaci, že snímek vzniká, zveřejnila produkční společnost až po výsledku odvolání. To už byl natočen.

Garenq tvrdí, že až při práci na snímku pochopil, jak tento čin poznamenal celou zemi. „Během natáčení jsme pořád něco objevovali. Dozvěděl jsem se, že policisté, kteří objevili tělo, byli tak traumatizování, že stále nemohou pracovat,“ uvedl. 

Příliš brzo?

O Samuelu Patym už vznikla divadelní hra a jsou po něm pojmenovány školy a ulice. Nejen pro rodinu je důležité, aby se učitelé i nadále nebáli mluvit se svými žáky o kontroverzních tématech.

„Musí mít jistotu, že pokud se ocitnou v ohrožení ze strany svých žáků nebo jejich rodičů, instituce je ochrání a nebude je obviňovat z toho, že jsou za tyto problémy zodpovědní,“ říká sestra zavražděného učitele Mickaëlle Patyová. Název filmu – Opuštění – se vztahuje i k výtce, že Paty byl v problematické situaci ponechán bez dostatečné podpory úředního a právního systému.

Delegace k filmu L'Abandon na festivalu v Cannes
Zdroj: Reuters/Sarah Meyssonnier

Někteří se ptají, jestli filmové zpracování Patyho vraždy nepřišlo příliš rychle po stále čerstvých událostech. Nicméně scénář vychází z už publikované knihy novináře Stéphana Simeona Les Derniers Jours de Samuel Paty (Poslední dny Samuela Patyho). Jak kniha, tak film navíc vznikly po konzultaci s učitelovou sestrou Mickaëlle. Ta ostatně sama knižně zveřejnila onu problematickou přednášku a také okolnosti vyšetřování. 

Režisér mluví o rozbíjení stereotypů

Garenq se snažil natočit snímek, který den po dni co nejvěrněji zrekonstruuje události, které vraždě předcházely. A který bude nejen citlivý vůči rodině, ale zároveň silný, provokativní a vzbudí reakce jak v Cannes, tak i ve francouzských kinech. Hlavní roli svěřil Antoinemu Reinartzovi, který si zahrál mimo jiné v na Oscara nominované Anatomii pádu.

Projekce na prestižním festivalu přispěla k výrazné publicitě. Krajní levice snímek kritizuje jako tendenční. Podle režiséra se kritika z tohoto názorového spektra ozývá i proto, že L'Abandon rozbíjí stereotypy. „Vidíme muslimské rodiny, které podporují Samuela Patyho, vidíme dceru islamisty, která přichází svědčit proti svému otci. Je tam přece jen spousta věcí, které dávají naději,“ míní. 

Nahrává krajní pravici, zní ve virální kritice

Virálním se stalo video, v němž „filmový fanoušek“ odchytával francouzské streamery odcházející z festivalového promítání a ptal se jich, co si o snímku L'Abandon myslí. Oslovení na základě prvních dojmů mluví o tom, že novinka „démonizuje muslimy“ a je „nebezpečná“, protože potvrzuje „předsudky“, že „všichni muslimští muži jsou zlí a všechny muslimské ženy buď podřízené svým manželům, nebo laskavé (...) a všechny postavy bílé pleti jsou bezúhonné a dobré“.

„Nesmíme tyto postavy soudit, snažíme se jim porozumět, i těm, kteří v příběhu nehrají zrovna kladnou roli. Vždy se snažíme je zachránit,“ uvádějí ale tvůrci. Výjimkou je pachatel, jemuž film nedopřeje tvář ani dialogy.

Podle názoru dalšího influencera natočil Garenq „film pro krajní pravici“, shrnuje reakce francouzský deník Le Figaro a dodává, že ale ve videu zazní na adresu novinky i chvála jako na příběh „dojemný a velmi blízký skutečnosti“.

Z filmu L'Abandon (Opuštění)
Zdroj: UGC Distribution/Guy Ferrandis

Podle levicového listu L'Humanité vyvolává „neúprosný a mrazivý film“ obavy z možné stigmatizace. Podobně britský Screen Daily má za to, že L'Abandon balancuje mezi kvazi novinářskou objektivností a manipulativní dramatizací. Recenzent by uvítal od tvůrců analytičtější přístup, vzdálenější od „tónu senzacechtivých titulků“. Oceňuje sice pečlivou rekonstrukci událostí, zároveň i on si všímá schematického vykreslení některých postav (laskavý, oddaný pedagog versus despotický rodič muslimské dívky) a pachatele.

Recenzenti předpokládají, že pro publikum mimo Francii nemusí být snímek ani tak kontroverzní jako pro francouzské diváky, ale ani ve všem dostatečně srozumitelný. Čeští diváci to zatím posoudit nemůžou, protože distribuce snímku L'Abandon do tuzemských kin zatím potvrzena nebyla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...