Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Nahrávám video

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.

Četl jsem, že váš pravděpodobně nejznámější román Ráj trvalo napsat několik let. Procestoval jste všechna místa, kde se příběh odehrává?

Ne, všechna ne. A neřekl bych, že samotné psaní trvalo dlouho. Bylo to tak: začal jsem ho psát, ale pak jsem měl jiné věci na práci. A trvalo několik let, než jsem se k němu vrátil. Nepracoval jsem na něm celou tu dobu, částečně i proto, že jsem skutečně cestoval. Během asi šesti týdnů jsem navštívil různá místa na pobřeží východní Afriky. A když jsem se vrátil, chystal jsem se napsat něco jiného, chystal jsem se napsat esej. Ale po návratu jsem byl plný té krajiny, věcí, které jsem viděl, a příběhů. Pak jsem si vzpomněl na tu rozdělanou práci – a tak jsem napsal román. Potom to už netrvalo dlouho. Nebyly to roky práce, byla to pauza mezi tím, kdy jsem dostal nápad a kdy jsem byl v pozici ho uskutečnit. Tak to se psaním chodí. Někdy si zapíšete krátkou epizodu a po letech se k ní vrátíte, abyste zjistili, co se s ní stalo.

V knize se objevuje několik různých představ o ráji. Různé postavy si ho mohou představovat odlišně. Máte nějaký svůj vlastní, osobní ráj?

Ne, ne v tomto smyslu. Ale když se podíváte na samotnou myšlenku ráje, tak jejím původem je zahrada. Vytvoření zahrady. Ne takové, jakou máme ve svých domovech, ale spíše parku, který je pokusem obnovit ráj na Zemi. Ten park by vypadal tak, jak to bylo popsáno. Tak, jak očekáváme, že by vypadal, pokud bychom měli to štěstí a do ráje se dostali. To se týká muslimů. Takže by tam byla voda, určité druhy rostlin a tak dále. Ale v mé knize je i ironie – v tom, že rájem nazývám obrovskou krajinu, která ale žádným rájem na Zemi není. Je jiná, je plná lidí, sporů, násilí, hádek a příběhů. Jako skoro každé jiné místo. Pohrával jsem si s myšlenkou ráje jako jakéhosi vyvolávání, invokace ráje na Zemi, a s realitou – ta je taková, že ve skutečnosti jde o krajinu bolesti a vykořisťování a tak dále.

Pokud tomu rozumím správně, tak ráj zkrátka nemůže existovat, aniž by existovaly ty špatné věci mimo něj.

Na Zemi určitě ne. Možná, pokud je nějaký ráj někde jinde, ale na Zemi ne. Protože jsme tak prohnilí. Ať už jsou kdekoliv, lidské bytosti prostě budou lidskými bytostmi. Budou kruté a budou dělat všechny ty kruté věci, které neumíme přestat dělat.

Když jsem Ráj četl, hodně jsem myslel na knihu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Přemýšlel jsem, jestli je tento typ literatury ze starých koloniálních časů stále v něčem relevantní, jestli bychom ho měli stále číst.

Ano, měli. Musíme pochopit, co se dělo v myslích lidí, kteří přetvářeli tento svět. Zvlášť evropský kolonialismus v uplynulých sto, sto padesáti letech proměnil svět. Vytvořil nové země a dělal další věci, které dodnes prožíváme, a je to velmi složité. Musíme porozumět tomu, co se dělo. Co si mysleli, že dělají, a jak se stalo, že v tom uspěli. Musíme porozumět té mentalitě. Musíme porozumět ne tomu, co nám říkali, ale jak sami rozumíme tomu, co nám říkali. A toho se nedá docílit, když zavřeme oči a řekneme „tohle už nebudu číst“. Když jsem učil, učil jsem i o této literatuře, protože abychom rozuměli dnešku, musíme rozumět tomu, co nás sem přivedlo.

Jedním z hlavních témat veletrhu je Evropa. Vy v Evropě žijete už dekády. Co podle vás v dnešní době znamená být Evropanem?

Myslím, že to je otázka na vás.

Mě by právě zajímala vaše zkušenost.

Ne, nemůžu vám říct, jaké je být Evropanem. Jsou to Evropané, kdo si musí odpovědět na tuto otázku. Oni sami jsou zodpovědní za to, kým jsou, jakým způsobem přemýšlí a čemu věří. Nemůžu vám říct, co by Evropané měli nebo neměli dělat, co mohou nebo nemohou dělat. Sami Evropané by se měli zkoumat a zjišťovat, jestli je to, kým jsou, dobré, správné a spravedlivé. Měli by se sami ptát: „Co bych měl dělat? Jaká je teď má zodpovědnost?“ Tuto otázku můžete položit komukoliv jinému. Co to znamená být Zanzibařan? Tuto otázku si mohou klást jen oni sami. Kdybych se zeptal vás, co to znamená být Afričanem, co mi řeknete? Že bych se měl zeptat Afričana.

A nepovažujete se částečně za Evropana?

Pokud evropanstvím myslíte to, že jsem občanem evropského státu, pak ano, jsem občanem Spojeného království. Žiji tam, pracuji tam... Ale to ze mě ještě nedělá Evropana v nějakém hlubším slova smyslu. Ano, v tom volnějším významu jsem občanem evropského státu, ale také jsem Zanzibařan. O tom, co znamená domov nebo příslušnost, teď musíme přemýšlet jinak. Pravděpodobně jsme vždy museli, ovšem teď je to naléhavější – kvůli lidem, kteří zpochybňují možnost toho, že někdo má více identit. Předtím, než jsem sem přijel, jsem mluvil s jedním člověkem, který je Čechem, jeho otec žije v Anglii a on je schopný sám sebe vnímat jako někoho, kdo je schopný žít v obou prostředích. A takových je nás spousta – lidí, kteří nemusí říkat, která identita je ta hlavní. Pro mě jsou hlavní obě.

V jedné recenzi jsem četl, že vaše knihy čtenářům nějakým způsobem pomáhají k porozumění a empatii. Píšete s tímto záměrem?

Mé psaní vychází z různých podnětů a důvodů, ambicí a tužeb. Myslím, že píšu hlavně o tom, co znám, na čem mi záleží a u čeho cítím, že o tom chci mluvit. Samozřejmě je skvělé, pokud si čtenář řekne „vím, o čem mluví, protože smýšlím stejně“ nebo „to jsem nevěděl, teď jsem pochopil něco nového“. Je mnoho možností. Ale jako spisovatel nemůžete – aspoň já takový nejsem – začít psát s tím, že ve čtenáři vzbudíte sympatie k nějaké určité věci. Jsou to výsledky, které nemůžeme předpokládat. Ve skutečnosti vás ty výsledky mohou někdy překvapit. A v tom je krása literatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoVypsaná fiXa točí ve vzduchu klip k Pelikánovi

Vypsaná fiXa natáčí videoklip k písni Pelikán. Jde o čtvrtou skladbu z letošního alba Ideal, která se dočká obrazového doprovodu. Záběry kapela pořizovala společně s piloty The Flying Bulls na letišti v Jaroměři. Děj je zasazený do prostředí fiktivní videohry a hlavní dění se odehrává ve vzduchu. Do dvoumístných akrobatických letounů nasedli i všichni muzikanti.
před 14 hhodinami

Letní Letná uvede australské „vlky“ i českou závrať

V pražských Letenských sadech začíná festival nového cirkusu a divadla Letní Letná. Uvede představení souborů z Austrálie, Francie i Německa a také výběr z tuzemské novocirkusové scény.
před 15 hhodinami

Když někdo něco zkazí, mám aspoň námět, těší spolutvůrce Pata a Mata

Groteska o dvou smolařských kutilech, kteří si vždycky vědí rady, baví už půlstoletí. Kuťáky, tedy dvojici, kterou dnes známe jako Pat a Mat, vymysleli režisér Lubomír Beneš a výtvarník Vladimír Jiránek. Se 130 epizodami jde o nejdelší večerníčkový seriál se stejnými hlavními postavami.
před 16 hhodinami

„Zde leží Dobby.“ Na žádost fanoušků Pottera posunuli podmořský kabel

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem. Měl totiž procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy korun) nyní místo toho vede v blízkosti možných lidských ostatků z doby bronzové.
11. 8. 2026

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
11. 8. 2026

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
11. 8. 2026

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
11. 8. 2026

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.