Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Nahrávám video

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.

Četl jsem, že váš pravděpodobně nejznámější román Ráj trvalo napsat několik let. Procestoval jste všechna místa, kde se příběh odehrává?

Ne, všechna ne. A neřekl bych, že samotné psaní trvalo dlouho. Bylo to tak: začal jsem ho psát, ale pak jsem měl jiné věci na práci. A trvalo několik let, než jsem se k němu vrátil. Nepracoval jsem na něm celou tu dobu, částečně i proto, že jsem skutečně cestoval. Během asi šesti týdnů jsem navštívil různá místa na pobřeží východní Afriky. A když jsem se vrátil, chystal jsem se napsat něco jiného, chystal jsem se napsat esej. Ale po návratu jsem byl plný té krajiny, věcí, které jsem viděl, a příběhů. Pak jsem si vzpomněl na tu rozdělanou práci – a tak jsem napsal román. Potom to už netrvalo dlouho. Nebyly to roky práce, byla to pauza mezi tím, kdy jsem dostal nápad a kdy jsem byl v pozici ho uskutečnit. Tak to se psaním chodí. Někdy si zapíšete krátkou epizodu a po letech se k ní vrátíte, abyste zjistili, co se s ní stalo.

V knize se objevuje několik různých představ o ráji. Různé postavy si ho mohou představovat odlišně. Máte nějaký svůj vlastní, osobní ráj?

Ne, ne v tomto smyslu. Ale když se podíváte na samotnou myšlenku ráje, tak jejím původem je zahrada. Vytvoření zahrady. Ne takové, jakou máme ve svých domovech, ale spíše parku, který je pokusem obnovit ráj na Zemi. Ten park by vypadal tak, jak to bylo popsáno. Tak, jak očekáváme, že by vypadal, pokud bychom měli to štěstí a do ráje se dostali. To se týká muslimů. Takže by tam byla voda, určité druhy rostlin a tak dále. Ale v mé knize je i ironie – v tom, že rájem nazývám obrovskou krajinu, která ale žádným rájem na Zemi není. Je jiná, je plná lidí, sporů, násilí, hádek a příběhů. Jako skoro každé jiné místo. Pohrával jsem si s myšlenkou ráje jako jakéhosi vyvolávání, invokace ráje na Zemi, a s realitou – ta je taková, že ve skutečnosti jde o krajinu bolesti a vykořisťování a tak dále.

Pokud tomu rozumím správně, tak ráj zkrátka nemůže existovat, aniž by existovaly ty špatné věci mimo něj.

Na Zemi určitě ne. Možná, pokud je nějaký ráj někde jinde, ale na Zemi ne. Protože jsme tak prohnilí. Ať už jsou kdekoliv, lidské bytosti prostě budou lidskými bytostmi. Budou kruté a budou dělat všechny ty kruté věci, které neumíme přestat dělat.

Když jsem Ráj četl, hodně jsem myslel na knihu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Přemýšlel jsem, jestli je tento typ literatury ze starých koloniálních časů stále v něčem relevantní, jestli bychom ho měli stále číst.

Ano, měli. Musíme pochopit, co se dělo v myslích lidí, kteří přetvářeli tento svět. Zvlášť evropský kolonialismus v uplynulých sto, sto padesáti letech proměnil svět. Vytvořil nové země a dělal další věci, které dodnes prožíváme, a je to velmi složité. Musíme porozumět tomu, co se dělo. Co si mysleli, že dělají, a jak se stalo, že v tom uspěli. Musíme porozumět té mentalitě. Musíme porozumět ne tomu, co nám říkali, ale jak sami rozumíme tomu, co nám říkali. A toho se nedá docílit, když zavřeme oči a řekneme „tohle už nebudu číst“. Když jsem učil, učil jsem i o této literatuře, protože abychom rozuměli dnešku, musíme rozumět tomu, co nás sem přivedlo.

Jedním z hlavních témat veletrhu je Evropa. Vy v Evropě žijete už dekády. Co podle vás v dnešní době znamená být Evropanem?

Myslím, že to je otázka na vás.

Mě by právě zajímala vaše zkušenost.

Ne, nemůžu vám říct, jaké je být Evropanem. Jsou to Evropané, kdo si musí odpovědět na tuto otázku. Oni sami jsou zodpovědní za to, kým jsou, jakým způsobem přemýšlí a čemu věří. Nemůžu vám říct, co by Evropané měli nebo neměli dělat, co mohou nebo nemohou dělat. Sami Evropané by se měli zkoumat a zjišťovat, jestli je to, kým jsou, dobré, správné a spravedlivé. Měli by se sami ptát: „Co bych měl dělat? Jaká je teď má zodpovědnost?“ Tuto otázku můžete položit komukoliv jinému. Co to znamená být Zanzibařan? Tuto otázku si mohou klást jen oni sami. Kdybych se zeptal vás, co to znamená být Afričanem, co mi řeknete? Že bych se měl zeptat Afričana.

A nepovažujete se částečně za Evropana?

Pokud evropanstvím myslíte to, že jsem občanem evropského státu, pak ano, jsem občanem Spojeného království. Žiji tam, pracuji tam... Ale to ze mě ještě nedělá Evropana v nějakém hlubším slova smyslu. Ano, v tom volnějším významu jsem občanem evropského státu, ale také jsem Zanzibařan. O tom, co znamená domov nebo příslušnost, teď musíme přemýšlet jinak. Pravděpodobně jsme vždy museli, ovšem teď je to naléhavější – kvůli lidem, kteří zpochybňují možnost toho, že někdo má více identit. Předtím, než jsem sem přijel, jsem mluvil s jedním člověkem, který je Čechem, jeho otec žije v Anglii a on je schopný sám sebe vnímat jako někoho, kdo je schopný žít v obou prostředích. A takových je nás spousta – lidí, kteří nemusí říkat, která identita je ta hlavní. Pro mě jsou hlavní obě.

V jedné recenzi jsem četl, že vaše knihy čtenářům nějakým způsobem pomáhají k porozumění a empatii. Píšete s tímto záměrem?

Mé psaní vychází z různých podnětů a důvodů, ambicí a tužeb. Myslím, že píšu hlavně o tom, co znám, na čem mi záleží a u čeho cítím, že o tom chci mluvit. Samozřejmě je skvělé, pokud si čtenář řekne „vím, o čem mluví, protože smýšlím stejně“ nebo „to jsem nevěděl, teď jsem pochopil něco nového“. Je mnoho možností. Ale jako spisovatel nemůžete – aspoň já takový nejsem – začít psát s tím, že ve čtenáři vzbudíte sympatie k nějaké určité věci. Jsou to výsledky, které nemůžeme předpokládat. Ve skutečnosti vás ty výsledky mohou někdy překvapit. A v tom je krása literatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 42 mminutami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
včera v 15:23

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
včera v 12:52

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
včera v 10:13

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
včera v 07:00

Daniel Žižka postoupil s písní Crossroads do finále Eurovize

Český zpěvák Daniel Žižka postoupil do finále 70. ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize. Ve druhém semifinále, jež se konalo ve čtvrtek večer, zaujal porotu i mezinárodní diváky svou písní Crossroads. Do sobotního finále se probojoval se zástupci dalších devíti zemí, zatímco dalších pět soutěž opustilo.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...