Nobelovu cenu za literaturu převezme Abdulrazak Gurnah. Romanopisec pocházející z Tanzanie žije v Anglii a píše anglicky. Laureáta za rok 2021 oznámila Švédská akademie. Předseda Nobelova výboru pro literaturu Anders Olsson označil Gurnaha za „jednoho z nejpřednějších postkoloniálních spisovatelů“.
Nobelovu cenu za literaturu získal Abdulrazak Gurnah z Tanzanie. Upozorňuje na dopad kolonialismu
Mimořádné pořady ČT24: Nobelovy ceny 2021 (zdroj: ČT24)
Abdulrazak Gurnah se narodil v Zanzibaru, jeho mateřštinou je svahilština. Do Spojeného království přišel na konci šedesátých let jako student. V osmdesátých letech vyučoval na univerzitě v nigerijském městě Kano, především ale působil jako profesor literatury na univerzitě v Kentu.
Nobelovu cenu Gurnah získal jako první černošský spisovatel z Afriky od roku 1994, kdy se laureátem stal nigerijský spisovatel a dramatik Wole Soyinka. „Je to prostě skvělé, takové velké ocenění s dlouhým seznamem skvostných laureátů, pořád to ještě vstřebávám,“ sdělil Gurnah své první dojmy agentuře Reuters.
„Je to jeden z největších žijících afrických spisovatelů a nikdo si ho nikdy příliš nevšímal. A to mě ničilo. Minulý týden jsem hovořila v podcastu a říkala o něm, že jde o člověka, kterého ignorují. A teď se stalo tohle,“ uvítala Gurnahovo ocenění v citaci pro The Guardian dlouholetá redaktorka jeho knih Alexandra Pringleová.
Členka Švédské akademie spisovatelka Ellen Mattsonová vysvětlila, že aby byl člověk zvolen laureátem, je potřeba, aby měl něco víc, než aby byl jen vynikajícím spisovatelem. „Pro mě je to hlas, kterým ke mně promlouvá pouze dílo tohoto autora a nikoho jiného,“ řekla.
Rozpolcenost mezi kulturami a kontinenty
Právě zkušenosti příchozího z cizí země ovlivnily Gurnahovu literární tvorbu, v níž se často soustředí na pocity vykořeněnosti, střetu kultur a koloniální minulosti. Jeho zájem ocenila i Švédská akademie. Nobelovu cenu mu udělila „za nekompromisní a soucitné prozkoumávání dopadu kolonialismu a osudů uprchlíků rozpolcených mezi kulturami a kontinenty“.
Pozoruhodná je jeho oddanost pravdě a nechuť ke zjednodušením. Jeho psaní působí bezútěšně a nesmlouvavě, zároveň ale sleduje osudy jednotlivců s velkým porozuměním a neochvějným odhodláním. Jeho romány se vyhýbají stereotypním popisům a otevírají náš pohled kulturně rozmanité východní Africe, která je pro mnoho lidí v jiných částech světa neznámá.
Jeho první tři, do jisté míry autobiografické, romány – Memory of Departure (Vzpomínky na odchod, 1987), Pilgrims Way (Poutníkova cesta, 1988) a Dottie (1990) – zachycují z různých úhlů pohledu zkušenosti imigranta v současné Británii. Rovněž hlavním hrdinou jeho románu In Admiring Silence (V obdivu ticha, 1996) je muž ze Zanzibaru, který se ožení s Angličankou a píše ze svých vzpomínek romantické příběhy o Africe. Pozornost získal Gunhar i románem Paradise (Ráj), který se v roce 1994 dostal mezi finalisty při udílení Man Bookerovy ceny. Děj autor zasadil do rodné Tanzanie.
V Česku není Gurnah příliš známý a žádný z jeho deseti románů dosud nebyl přeložen do češtiny.
„Jde o to, že to je hlas utlačovaného. Africké literatury byly dlouho považovány za minoritní. Je důležité, že tento hlas pronikl k masám. Díky Nobelově ceně bude jistě překládán, brzy se dočkáme českého překladu, bude slyšet ve státech, které dříve měly kolonie, nebo i neměly, jako my. Dozvíme se, co to vlastně ten kolonialismus byl, dozvíme se o období, o kterém se tolik neučí,“ vysvětluje Vojtěch Šarše z Filosofické fakulty UK, proč je důležité, že cenu získal právě tento autor.
Psal o Rushdiem, čerpal z něj Burgess
Tématem (post)kolonialismu se zaobírá i jako akademik. Mimo jiné edičně zpracoval dva díly Esejí o africké literatuře, publikoval články o mnoha současných autorech, píšících o problémech postkoloniálního světa, jako jsou britský spisovatel trinidadského původu Vidiadhar Surajprasad Naipaul (nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 2001), britsko-indický literát Salman Rushdie a spisovatelka Zoë Wicombová z Jižní Afriky.
Vedl též odborné studie na téma kolonialismu, které ve své tvorbě využívali kromě již zmíněných autorů také Anthony Burgess, Joseph Conrad, George Lamming a Jamaica Kincaidová.
Dočká se Murakami?
Volba letošního laureáta potvrzuje skutečnost, že rozhodnutí Švédské akademie často bývají velice překvapivá a jen málokdy korespondují s předpověďmi literárních kritiků a vědců. Sázkové kanceláře dávaly největší šanci na úspěch francouzské spisovatelce Annie Ernauxové, řada expertů však očekávála, že zřejmě zvítězí autor, který nepochází ze Západu.
Mezi favority se například pravidelně objevuje jméno japonského literáta Harukiho Murakamiho, nicméně odborníci upozorňují, že akademie většinou neuděluje ocenění příliš světově proslulým a populárním autorům. Ve stejné pozici jako Murakami je pak například americký spisovatel Philip Roth. Na druhou stranu Nobelova cena pro písničkáře Boba Dylana před pěti lety tuto teorii trochu popírá.
Aféry, na které by se rádo zapomnělo
Loni Nobelovu cenu získala Rothova krajanka Louise Glücková, rozhodnutí „sáhnout“ po ženě a básnířce bylo pro mnohé příjemným překvapením. Akademie už o něco dříve avizovala, že by chtěla dosáhnout větší genderové i teritoriální pestrosti. Například vyznamenanou ženou jiné barvy pleti byla naposledy v roce 1993 Toni Morrisonová.
Švédská akademie se navíc stále snaží napravit si pošramocenou pověst poté, co se potýkala s aférou sexuálního obtěžování. V roce 2018 kvůli tomuto skandálu a interním sporům musela udělení ceny za literaturu odložit. Příliš si ale nepomohla. Ocenění dodatečně přiřkla polské spisovatelce Olze Tokarczukové, jenže zároveň i Rakušanovi Peterovi Handkemu, kritizovanému kvůli popírání srbských násilností za válek v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech.
Švédská akademie uděluje Nobelovu cenu na základě nominací odborníků z celého světa. K prestižnímu literárnímu ocenění se váže odměna ve výši deseti milionů švédských korun (25 milionů českých korun).
- Týden „nobelovek“ začal v pondělí cenou za fyziologii a lékařství, kterou dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.
- Za fyziku si zlatou medaili s Nobelovým portrétem převezmou Američan Manabe, Němec Hasselmann a Ital Parisi za objevy klimatických a komplexních fyzikálních systémů.
- Známi už jsou také laureáti v oblasti chemie – společné vítězství slaví Němec Benjamin List a Američan David MacMillan, kteří se věnovali novému způsobu vytváření molekul, známému jako asymetrická organokatalýza.
- V následujících dnech se svět ještě dozví jména oceněných za mír a ekonomii.
Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, na výročí úmrtí jejich zakladatele a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Laureáti si ale stejně jako loni kvůli koronavirové krizi nepřevezmou cenu osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích.