Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Čerství laureáti Nobelovy ceny se podíleli na průlomovém objevu receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo. Newyorský rodák Julius konkrétně použil kapsaicin, štiplavou látku z chili papriček k identifikování senzoru v nervových zakončeních, která v pokožce reagují na žár.
Vědecký redaktor Stach o vnímání nervového systému různých vnějších impulzů
Patapoutian, který se narodil v Libanonu, v buňkách citlivých na tlak objevil nový druh čidel, které reagují na mechanické stimuly v pokožce a vnitřních orgánech. Objevy obou vědců jsou podle Karolínského institutu využívány k vývoji léčby mnoha nemocí včetně chronických bolestí.
Docentka Jitka Fricová a doktor Jiří Paleček k Nobelovým cenám za fyziologii a lékařství
O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny. Tu letos dostala maďarská biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman. Oba se dlouhodobě zabývají výzkumem mRNA vakcín, tedy vakcín, jež obsahují genetickou informaci viru. Karikóová také působí v německé farmaceutické firmě BioNTech, která spolu s americkou společností Pfizer vyvinula jednu z hojně používaných očkovacích látek proti covidu-19.
Loni tuto cenu získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C.
Neurofyziolog Paleček k Nobelově ceně za objev smyslových receptorů
Dvě stovky oceněných
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
Nobelovu cenu za medicínu dostalo dosud pouze 12 žen. Její první černošskou držitelkou se podle tipu televize CNN mohla letos stát Američanka Marilyn Hughesová Gastonová, a to za výzkum srpkovité anémie. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech a významně zkracuje délku života.
