Společným jmenovatelem všech oceněných je podle komise to, že popsali do hloubky nesmírně složité procesy, které přitom mají bezprostřední vliv na lidské životy.
Jedním z takových nesmírně složitých systémů, který má pro lidstvo zásadní význam, je zemské klima. Syukuro Manabe ukázal, jak zvýšené množství oxidu uhličitého v atmosféře vede ke zvýšení teploty na povrchu Země. Už v 60. letech 20. století vedl vývoj fyzikálních modelů zemského klimatu a jako první se zabýval interakcí mezi takzvanou radiační bilancí a vertikálním přenosem vzdušných mas. Jeho práce položila základy pro vývoj současných klimatických modelů.
Vědecký redaktor Stach o Nobelových cenách za fyziku
Přibližně o deset let později Klaus Hasselmann vytvořil model, který propojuje počasí a klima, a odpověděl tak na otázku, proč mohou být klimatické modely spolehlivé, přestože počasí je proměnlivé a chaotické. Vyvinul také metody pro rozpoznání specifických signálů, jakýchsi otisků prstů, které do klimatu otiskují jak přírodní jevy, tak lidská činnost. Jeho metody byly použity k prokázání, že zvýšená teplota atmosféry je způsobena lidskými emisemi oxidu uhličitého.
Kolem roku 1980 objevil Giorgio Parisi skryté vzory v neuspořádaných komplexních materiálech. Jeho objevy patří k nejvýznamnějším příspěvkům k teorii komplexních systémů. Umožňují pochopit a popsat mnoho různých a zdánlivě zcela náhodných materiálů a jevů nejen ve fyzice, ale i v dalších, velmi odlišných oblastech, jako je matematika, biologie, neurověda a strojové učení.
Studio ČT24: Vědec Pavel Zahradníček k Nobelově ceně za fyziku
„Objevy, které byly letos oceněny, dokazují, že naše znalosti o klimatu stojí na pevných vědeckých základech, založených na důkladné analýze pozorování. Všichni letošní laureáti přispěli k tomu, že jsme získali hlubší vhled do vlastností a vývoje složitých fyzikálních systémů,“ uvedl Thors Hans Hansson, předseda Nobelova výboru pro fyziku.
Ti, co nevyhráli
Mezi favority letos byli i vědci, kteří pracují na výzkumech v oblasti kvantových informací, takzvaných metamateriálů či zpomalení a zastavení světla. Podle specializovaného serveru Insidescience.org měla v úterý naději na cenu trojice vědců z Francie, USA a Rakouska, kteří vedou výzkum v oblasti kvantových informací a komunikace.
Mimořádné pořady ČT24 - Nobelovy ceny za fyziku 2021
Mezi favority podle serveru byli i vědci z londýnské univerzity Imperial College a americké Dukeovy univerzity, kteří pracují na výzkumu nových druhů takzvaných metamateriálů, jež mají vlastnosti, které se v přírodě nevyskytují.
Jedinou ženou mezi favority byla dánská badatelka Lene Hauová, která na Harvardské univerzitě vede výzkum o zpomalování a zastavení světla.
Trojice vědců Carlos Frenk, Julio Navarro a Simon White pak mohla uspět díky výzkumu vzniku a rozvoje galaxií.
Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.
V loňském roce dostali ocenění britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení takzvaných černých děr.
Co bude dál
V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Vyhlašování Nobelových cen bude pokračovat až do pondělí. Ve středu se svět dozví letošního držitele ceny za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. V pondělí pak budou vyhlášeny ceny za ekonomii.
