Francouzský spisovatel David Diop se loni stal vůbec prvním autorem afrického původu, který obdržel Mezinárodní Bookerovu cenu. Ocenění získal spolu s překladatelkou Annou Moschovakisovou za román V noci je každá krev černá, ve kterém nabídl pohled na první světovou válku očima vojáka ze Senegalu. Teď kniha vyšla i v češtině.
V noci je každá krev černá. Vychází kniha z první světové války pohledem Senegalce
3 minuty
Události v kultuře: Válečná zkušenost Afričanů
Narodil se v Paříži, ale vyrůstal v Senegalu, odkud pochází jeho rodina. Když David Diop kdysi četl osobní dopisy vojáků z první světové války, nedařilo se mu najít žádné psané Afričany. Těch přitom tehdy Francie do boje nasadila zhruba dvě stě tisíc. „A tak jsem se rozhodl napsat tento fiktivní dopis, ve kterém by se odhalila intimní, blízká zkušenost senegalského střelce s válkou,“ řekl Diop.
Jeho román je rytmickým vnitřním monologem mladíka jménem Alfa, který z malé senegalské vesnice na frontu odchází dobrovolně, jako další obyvatelé někdejších kolonií. „Když měli to štěstí a přežili, tak dostali francouzské občanství a de facto měli velké možnosti se uplatnit dál v životě,“ vysvětluje překladatel Tomáš Havel.
Alfovy naděje ale přebije realita války. Po smrti svého nejlepšího přítele propadá šílenství a začne se mstít krutým lovem a mučením německých vojáků. Do zákopu se vždy vrací s uříznutou rukou protivníka. Spolubojovníci tmavé i světlé pleti ho považují za čaroděje, který přináší ostatním smrt. Jeho samotného tíží vina.
Válečná zkušenost Afričanů
„Třeba ve Francii je dnes obrovská móda takzvaných autofikcí a různých introspekcí. A tohle je jimi taky, ale úplně jiným stylem, neintelektuálním, poetickým. Je to přímočaré, úderné,“ míní Havel.
Senegalští střelci měli v nepříteli vzbuzovat strach, bílí Evropané je považovali za divochy. Není ale aktem skutečného barbarství samotná válka? „Chtěl jsem tímto textem vytvořit podmínky pro zamyšlení nad stavem člověka, nad poměrně složitým vztahem mezi lidským a nelidským v hraniční situaci, v závažné situaci, o které nevíme, co bychom v ní udělali nebo mohli udělat,“ říká sám Diop.
Dříve spíše opomíjená válečná zkušenost Afričanů je v poslední době připomínána stále více i v umění. Vedle díla Davida Diopa je jim věnován také třeba film Tirailleurs, který letos otevíral jednu ze sekcí festivalu v Cannes.
