První světová válka

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Situace na frontové linii se dostala do patu, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Vojáci jsou podle něj v podobné pozici jako během první světové války. Proti tomu se ohradil prezident Ukrajiny Volodyrym Zelenskyj a nesouhlas přišel i z Moskvy. Sporu ve vedení Ukrajiny o situaci na bojišti si všimli i západní spojenci, mezi kterými vyvolal nervozitu.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Když poslední rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. O necelé dva týdny později, 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, který s tragickou přestávkou způsobenou druhou světovou válkou vydržel až do konce roku 1992. Tehdy se rozpadl na Českou a Slovenskou republiku.

Rusko pokračuje podle amerických analytiků ve vysílání posil na úsek fronty u Avdijivky. Ukrajinská média pak uvádějí, že si jejich vojáci vybudovali už druhé předmostí na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na pondělí sestřelila všechny vzdušné cíle. Terčem ruských náletů byla především Oděsa.

Podle ochranářské organizace Česká krajina se poprvé v novodobé historii podařilo zubrům překonat hranici více než deseti tisíc zvířat. Největší evropský savec se podle nového vydání Mezinárodní plemenné knihy zubra evropského vyskytuje v počtu 10 536 jedinců. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která se tento týden koná v polském Borku u Krakova.

Legionella působí v těchto dnech problémy v Polsku, kde si vyžádala životy už čtrnácti lidí. Vědci tuto bakterii objevili teprve před čtyřiceti lety, v případu, který vyvolal ve Spojených státech paniku.

Výtvarnice Gertrud Kauders se narodila ve stejném roce jako Franz Kafka, rovněž do pražské německé židovské rodiny. A stejně jako Kafkovo dílo, i to Gertrud se podařilo zachovat díky přátelům. Na rozdíl od svého slavného současníka ale zůstala Gertrud Kauders téměř osmdesát let téměř zapomenuta. Její dílo totiž prakticky celé zmizelo.

Vojtěch Preissig patřil k předním českým grafikům, učil se i u Alfonse Muchy, jeho tvorbu zásadně nasměrovala doba, ve které žil – do jeho osudu zasáhly oba dva světové konflikty. Preissig dal opakovaně svůj talent do služeb odboje, což ho nakonec stálo život. Především jako výtvarníka legionářů a později protinacistického odporu ho připomíná aktuální výstava v pražském Muzeu československých legií. Vznikla u příležitosti stopadesátého výročí Preissigova narození.

Speciální počítačovou hru o československých legionářích připravují brněnští vývojáři. Inspirovali se historickými událostmi při občanské válce v Rusku a cestou legionářů domů. Na hře proto spolupracovali i historici. Vyjít má ještě letos.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.

Svět potřebuje připomenout hrůzy války, nechal se slyšet režisér Edward Berger při světové premiéře filmu Na západní frontě klid. V pořadí třetí filmová adaptace protiválečného románu Ericha Marii Remarqua je téměř století od vydání této výpovědi „ztracené generace“ vůbec první natočenou přímo Němci. Román Na západní frontě klid zbavil čtenáře případných iluzí o válečných hrdinstvích, když nijak nezamlčoval krvavost válečné mašinérie. Brutalitou nešetří ani nejnovější snímek. Jen se názory recenzentů neshodují, jestli je násilí v tomto filmu spíše působivě zneklidňujícím sdělením, nebo nijak zvlášť vypovídajícím spektáklem.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po čtvrteční ceremonii za účasti Miloše Zemana se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.