První světová válka strana 3 z 5

Lidé pátrající po osudech svých předků mohou nově hledat i on-line v matrikách polních nemocnic. Knihy, které zpřístupnil Vojenský historický ústav ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem, obsahují údaje o více než třiadvaceti tisících vojácích, kteří zemřeli právě v polních nemocnicích. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu.

Britská královna Alžběta II. se ze zdravotních důvodů nezúčastní tradiční ceremonie k uctění vojáků padlých ve světových válkách. Oznámil to Buckinghamský palác, podle něhož má panovnice problémy se zády. Listopadová vzpomínka na padlé britské vojáky patří k nejdůležitějším událostem v kalendáři královny a členů královské rodiny.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

Matematička Šárka Nečasová, biolog Vojtěch Novotný a fyzikální chemik Patrik Španěl letos získali od Akademie věd prestižní Akademickou prémii – grant ve výši až 30 milionů korun určený špičkovým vědcům, který mohou čerpat v průběhu šesti let. Šest mladých vědeckých talentů také dostalo prémii Lumina quaeruntur, se kterou se pojí částka až čtyři miliony korun ročně po dobu pěti let.

Časová schránka z pomníku obětem první světové války v Arnoštových sadech v Příbrami ukrývala listinu z roku 1946, která popisuje pohnutý osud díla za druhé světové války. Podle dokumentu, který v úterý odborníci vyňali ze schránky, Němci v roce 1943 z pomníku odstranili sochu a poškodili ji. Po válce se sochu podařilo najít v Praze, opravit ji a vrátit na původní místo. Informace v časové schránce historiky překvapily, uvedla mluvčí radnice Eva Švehlová.

Doznívají připomínky vzniku Československa. Byl nečekaným důsledkem první světové války, identita Čechoslováka neexistovala, říká historik Jakub Rákosník, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. V sobotním Interview ČT24 také připomněl, že fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. Inovace vždy vzbuzuje podezření, míní.

Po téměř dvou desetiletích pátrání se americkým vědcům podařilo najít místo posledního odpočinku lodi Bear. Leží asi 140 kilometrů jižně od mysu Sable v Novém Skotsku. Tento kutr sloužil téměř osmdesát let, mimo jiné jako průzkumná loď v Antarktidě, a je pro svou dlouhou službu považován za jednu z historicky nejvýznamnějších lodí v dějinách USA.

František Kupka patří k nejoceňovanějším českým výtvarníkům. Jeho obrazy se na aukcích prodávají za rekordní částky. Přitom během života, který z velké části prožil v Paříži, často čelil nepochopení. Malíř považovaný za zakladatele abstraktního umění se narodil před sto padesáti lety, 23. září 1871, v Opočně na Rychnovsku.

Pondělní předčasné volby v Kanadě vyhráli vládnoucí liberálové premiéra Justina Trudeaua, jimž se však podle výsledkových projekcí nepodařilo dosáhnout svého cíle a získat většinu v parlamentu. Vůdce opozičních konzervativců Erin O'Toole uznal svou porážku a pogratuloval Trudeaovi k vítězství a zisku třetího premiérského mandátu, uvedly tiskové agentury. Ministerský předseda však zřejmě bude muset nadále vládnout s podporou menších stran.

Československá obec legionářská (ČsOL) si připomněla v sobotu sté výročí svého vzniku. Do akce se zapojilo několik stovek lidí, mezi nimi současní členové, váleční veteráni či potomci veteránů, ale také sokolové a studenti vojenské střední školy. Mnozí oblékli historické uniformy. Dopoledne prošli průvodem Prahou k Národnímu památníku na Vítkově. Zde připomínka vyvrcholila po poledni slavnostním položením věnce za padlé.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

„Architektura je odrazem společnosti, odrazem existence národa,“ poznamenává historik architektury Vladimír Šlapeta, jeden z kurátorů nové výstavy Česká architektura od secese k dnešku. Koná se jako připomínka stopadesátého výročí narození architekta Jana Kotěry. Vedle jeho prací ale v Jízdárně Pražského hradu představuje rovněž na pět set děl a téměř tři sta architektů působících na českém území od konce devatenáctého století do současnosti.

Po bolševické revoluci v roce 1917 utekly z Ruska statisíce lidí, z toho čtyřicet tisíc do Československa. Byl mezi nimi i bělogvardějský důstojník Viktor Vinter, který s rodinou odešel do Prahy. Jeho potomkovi Grigorijovi se teď až ve Spojených státech podařilo vypátrat Viktorovy vojenské dokumenty a fotografie.

Dnes dvaadevadesátiletý Ján Novenko chtěl být jako jeho ruský otec, který na Slovensku zůstal po první světové válce a v té další pak pomáhal partyzánům. Na jaře roku 1945 se proto Ján coby šestnáctiletý mladík připojil k Rudé armádě při osvobozování Československa. Na hrůzy, které viděl, nezapomněl dodnes.

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Do zámecké věže v Českém Krumlově se vrátí zvon svatého Františka. Původní barokní zničili vojáci během první světové války, v roce 1917 byl roztaven a použit na výrobu zbraní. Jeho kopie nyní vznikla ve zvonařské dílně v jihočeských Myslkovicích. Zvonař Michal Votruba vyrobil téměř totožný zvon, a to podle dobových fotografií.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

V německé armádě bude po více než sto letech sloužit vojenský rabín. Zsolta Ballu, narozeného v Maďarsku, uvedli do funkce v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 tisíc příslušníků, působí zhruba tři stovky židů.

Pražské Letecké muzeum Točná získalo do svých sbírek britský stíhací letoun Hawker Hurricane Mk.IV, na kterém za druhé světové války létali českoslovenští piloti. Zrekonstruovaný stroj vyrobený na přelomu let 1942 a 1943 přiletěl do Česka v pondělí večer z Belgie, potvrdil Michal Masař z leteckého muzea. Hurricane je v denním zbarvení, které měla verze Mk.IIc českého leteckého esa Karla Kuttelwaschera.

Na dně evropských moří dodnes leží miliony tun nevybuchlé munice z obou světových válek. Její likvidace stojí miliardy eur, je však nezbytná. Kdyby se munice ponechala svému osudu, mohla by způsobit ekologickou katastrofu. Hrozí, že se z ní začne uvolňovat nebývalé množství jedovatých látek.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Největší komunistická strana v poměru k počtu obyvatel na světě vznikla před sto lety v Československu, kdy se pod vedením Bohumíra Šmerala odštěpila od sociálních demokratů. Stala se pak nedílnou součástí politického systému první republiky a po roce 1948 také rozhodující a totalitní mocí v zemi. Ustavující sněm KSČ začal před stoletím, 14. května 1921.