První světová válka strana 5 z 5

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Terčem střelby se ve čtvrtek brzy ráno stala ambasáda Saúdské Arábie v nizozemském Haagu. Nikdo nebyl zraněn. Nizozemská policie již zadržela podezřelého, jeho motiv je zatím nejasný, informovala agentura Reuters.

Přesně 102 let od konce první světové války svět uctil válečné veterány. Účastníky historických, ale i nedávných konfliktů si připomnělo také Česko. Do letošních pietních akcí však výrazně zasáhla pandemie koronaviru.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos, jako mnoho jiných kulturních akcí, koná on-line. Pořadatelé nicméně upozorňují, že i tak lze čtyřiadvacátý ročník považovat za plnohodnotný. Od 27. října do 8. listopadu nabídne více než 270 filmů, debaty s tvůrci, Inspirační fórum i program pro děti. Mimo jiné budou promítány první ukázky z dokumentu o Milanu Kunderovi nebo retrospektiva k osmdesátinám Karla Vachka. Virtuální návštěva festivalu je možná po akreditaci.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

„Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting,“ prohlásil zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. V současnosti zažívají čeští skauti a skautky nejdelší éru svobodného působení v historii. V minulém století bylo hnutí zakázáno hned třikrát, nejprve nacisty a následně i komunisty. Právě před 70 lety, 13. září 1950, byl Junák komunistickými úřady poprvé rozpuštěn. Řada jeho členů se však opět zapojila do odboje a nesla skautský odkaz dál.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Středoevropské národy by se měly semknout, aby zachovaly své křesťanské kořeny v době, kdy západní Evropa experimentuje s homosexuálními rodinami, přistěhovalectvím a ateismem. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán při odhalení památníku připomínajícího následky Trianonské smlouvy. Ta před sto lety zmenšila Uhry do hranic dnešního Maďarska.

Bitva o Varšavu, která se před polským hlavním městem rozhořela před sto lety, byla dovršením střetu mezi bolševickou expanzí na západ a úsilím obnoveného Polska o znovunabytí dříve ztracených území na východě. Zcela naplnit se nepodařilo ani jedno. „Zázrak na Visle“ ale zastavil bolševické rozpínání a po poválečných mírových rozhovorech získalo Polsko některá bývalá teritoria zpět.

Namibie odmítla jako nedostatečnou nabídku německé vlády na odškodnění za masakry domorodých obyvatel v době, kdy byla tato africká země kolonií Německé říše. Na Twitteru to uvedl namibijský prezident Hage Geingob. Berlín nabídl odškodnění deset milionů eur (262 milionů Kč), informovala agentura DPA. Geingob věří, že dojde k revizi návrhu, vadí mu například, že Německo odmítá použít slovo „reparace“.

Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.

Muzeum Těšínska se v nové expozici věnuje stoleté historii Českého Těšína. Představuje okolnosti rozdělení tehdejšího Těšína na českou a polskou část po konci první světové války a dokumentuje, jak se z periferie muselo vybudovat nové město.

Přesně před sto lety vzniklo samostatné město Český Těšín. Rozhodnutím velvyslanecké konference o rozdělení sporného území Těšínska mezi Polsko a Československo se někdejší předměstí Těšína oddělilo od starobylého města za řekou Olší. Stalo se tak 28. července 1920. Pro obě města znamenalo rozdělení problém. Český Těšín přišel o historické centrum a Cieszyn o vlakové nádraží. Zrušena byla i tramvajová trať, která spojovala nádraží s centrem.

Sedmého července 2020 americká vláda oficiálně oznámila, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Pro Spojené státy i WHO tento krok znamená závažnou změnu, organizace samotná za dobu své existence sklízela uznání i čelila kritice.

Věřící, zejména ve středních Čechách, si každoročně 22. června připomínají korunovaci milostné sošky Panny Marie Svatohorské. Součástí slavnosti byvá každý rok i pouť. K letošnímu výročí otevřeli na Svaté Hoře i novou interaktivní výstavu, která ale připomíná jinou událost – komunistickou Akci K. Ta měla za cíl zlikvidovat církevních řády a kongregace v Československu. Letos od Akce K uběhlo 70 let.

Nový koronavirus už připravil o život více než 120 tisíc občanů Spojených států amerických, což je víc než počet padlých amerických vojáků za první světové války. Řada expertů přitom tvrdí, že pokud by USA přijaly včas podobná opatření jako evropské země, mohlo být mrtvých minimálně o 70 procent méně.

Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.

Sto metrů dlouhá a čtyři metry široká rampa vyrostla během posledního roku v centru Budapešti. Na jejích stěnách jsou vyryta jména všech více než dvanácti a půl tisíce obcí, které byly před první světovou válkou součástí Uherska. Jde o Památník národní soudržnosti. Pod tímto názvem se skrývá připomínka Trianonské mírové smlouvy, která přesně před sto lety připravila nástupnické Maďarsko o velkou většinu předválečného uherského státu. I po sto letech téma v maďarské společnosti stále rezonuje. Dokazuje to i jeho využívání zejména pravicovými politiky, byť letošní výročí si konzervativní vláda připomíná relativně střídmě.

Ještě v osmdesátých letech dvě třetiny maďarské veřejnosti odmítaly územní změny, které přinesla Trianonská mírová smlouva z června 1920, na jejímž základě se někdejší královské Uhry zmenšily do dnešních maďarských hranic. Ve svém komentáři to píše historička Eva Irmanová – a doplňuje, že pro současné Maďarsko Trianon sice zůstává dějinným traumatem, ovšem politické téma není otázka hranic, jako spíš práv maďarských menšin v okolních zemích.

V uplynulých dnech a týdnech se stal hlavním tématem všech zpravodajských relací koronavirus. V současné době bylo v České republice potvrzeno téměř devět tisíc případů nákazy, více než tři sta lidí na zdravotní komplikace spojené s tímto virem zemřelo. V minulých staletích však byly české země postiženy epidemiemi mnohem hrozivějšího rozsahu, proti nimž bylo tehdejší primitivní lékařství prakticky bezbranné.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.