První světová válka strana 5 z 5

Už dva týdny můžou lidé bez obav z postihu odevzdávat nelegálně držené zbraně a střelivo, případně i dodatečně vyřídit potřebné doklady. Jde o pátou zbraňovou amnestii v historii Česka. Poslední takový generální pardon vyhlásily úřady před sedmi lety.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Před 80 lety, 22. ledna 1941, se ve stínu nacistické okupace roznesla zpráva o smrti nejvýznamnějšího vynálezce české historie, takzvaného „českého Edisona“, Františka Křižíka. Zemřel v nedožitých 93 letech na rodinném zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil své stáří. Jeho pozůstatky byly převezeny do Prahy, kde byl s národními poctami pochován na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb českého velikána se stal tichou manifestací proti probíhající německé okupaci. Slavný vynálezce byl mezi Čechy ikonou, přitom mu ale úspěch nebyl předurčen.

Před 80 lety člověk poprvé použil antibiotika. Od té doby sice tyto léky zabránily obrovskému utrpení, ale také přivedly lidstvo do závislosti na nich. Jak bakterie získávají proti antibiotikům odolnost, hrozí stále větší problémy, na které zatím neexistuje řešení.

Téměř dvanáct set pomníků obětem první světové války už je zdokumentováno a zaneseno do interaktivní mapy, která vzniká v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského. Další záznamy ještě přibudou.

Přesně před 80 lety, 8. ledna 1941 zemřel zakladatel skautingu Robert Stephenson Smyth Baden-Powell. Autor více než třiceti knih a muž oceněný několika čestnými tituly inspiroval 54 milionů lidí. Mezi nimi i 68 tisíc českých skautů a skautek, kteří se nyní snaží Baden-Powellovo dědictví využívat k pomoci například během pandemie. I na ně ale dopadají opatření.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Podle studie organizace Legambiente se alpské ledovce za posledních 150 let zmenšily o 60 procent. Nejhorší je situace na východě Alp. Ledovec Marmolada v Dolomitech na rakousko-Italském pomezí by se mohl zcela rozpustit za 15 až 20 let, píše se ve studii citované agenturou ANSA.

Kvůli koronaviru je ve svém bytě zavřená už téměř rok. Stodevítiletá Luisa Zappitelliová z města Città Di Castello už přežila dvě pandemie. Teď ale ve svém věku patří k nejzranitelnější skupině v rodné Itálii. Ta zůstává jedním z nejvíce zasažených států Evropy –⁠ na onemocnění covid-19 v zemi zemřelo skoro 69 tisíc lidí.

Období hladu a hojnosti provázela evropskou populaci staršími i moderními dějinami, podobně jako dnes, ve druhé dekádě 21. století. Lokální a později též globální krize byly způsobeny nejen válečnými konflikty, epidemiemi moru, cholery či tyfu, ale také krachy na trzích, přesunem hospodářských center a přírodními katastrofami. Sociální rozdíly byly dány jednak dlouhodobým rozvrstvením společnosti, jednak vlivem vnějších okolností. Ty měly vliv na dostatek či nedostatek potravin a jejich kvalitu.

V oslavné atmosféře stého výročí vyhlášení Československa, jež před dvěma lety zachvátila Českou republiku, poněkud zanikl podstatný kontext, jenž formování státu provázel. Ten si můžeme připomínat mimo jiné právě v těchto dnech, kdy uplynulo 102 let od vojenské porážky politického projektu německy mluvících elit v českých zemích, směřujícího k vlastní či rakousko-německé – nikoliv československé – státnosti. Že tak nečiníme, souvisí se skutečností, že se tento děj, završený mezi 20. a 27. prosincem 1918, vymyká mýtu o Masarykovi, Benešovi či „mužích 28. října“ budujících československý bastion stability a demokracie v neklidném regionu. Faktem totiž zůstává, že vznik ČSR se příliš nelišil od víru války, revolucí a násilí, do něhož se během podzimu 1918 přetransformovala první světová válka.

V Lipníku nad Bečvou na Přerovsku dokončuje ve své dílně umělecký kovář Jiří Jurda kovovový kříž. Ten bude vysoký 2,6 metru a bude v něm zakomponován květ vlčího máku, symbol válečných veteránů, který se začal užívat po první světové válce. Právě obětem tohoto konfliktu je kříž věnován. Letos uběhlo sto let od chvíle, kdy ve městě ukončily svou činnost v místních kasárnách vojenské špitály. Po dobu první světové války sem sváželi raněné z fronty. Po válce se tu až do roku 1921 léčili lidé nakažení španělskou chřipkou. Kříž se má stát vzpomínkou na všechny padlé, kteří ve špitálech zemřeli a jejich ostatky jsou dnes uloženy v hromadných hrobech. Umělecký kovář je autorem řady plastik v celém regionu. Před dvěma lety vytvořil obětem války památeční kříž, který stojí nedaleko Přerova na kopci zvaném Švédské šance. Připomíná tam poválečný masakr 267 karpatských Němců.

Očkování pomohlo zachránit od začátku dvacátého století stovky milionů lidských životů – jen v letech 2010–2015 to bylo 10 milionů lidí. A to přesto, že očkování má mnohdy vedlejší účinky a některé vakcíny v dějinách selhaly. I tyto chyby ale dokázaly lékařskou vědu a poznání posunout dál a pomoci tomu, aby se takové problémy už neopakovaly.

Zápisky a deníky z první světové války budou k dispozici on-line. Uchovat obsah starých rukopisů, dokud je ještě lze přečíst, historikům pomůže projekt vědců z brněnského Vysokého učení technického (VUT) nazvaný PERO. Ten dokáže ručně psané dokumenty převést do textu.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Terčem střelby se ve čtvrtek brzy ráno stala ambasáda Saúdské Arábie v nizozemském Haagu. Nikdo nebyl zraněn. Nizozemská policie již zadržela podezřelého, jeho motiv je zatím nejasný, informovala agentura Reuters.

Přesně 102 let od konce první světové války svět uctil válečné veterány. Účastníky historických, ale i nedávných konfliktů si připomnělo také Česko. Do letošních pietních akcí však výrazně zasáhla pandemie koronaviru.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Festival dokumentárních filmů Ji.hlava se letos, jako mnoho jiných kulturních akcí, koná on-line. Pořadatelé nicméně upozorňují, že i tak lze čtyřiadvacátý ročník považovat za plnohodnotný. Od 27. října do 8. listopadu nabídne více než 270 filmů, debaty s tvůrci, Inspirační fórum i program pro děti. Mimo jiné budou promítány první ukázky z dokumentu o Milanu Kunderovi nebo retrospektiva k osmdesátinám Karla Vachka. Virtuální návštěva festivalu je možná po akreditaci.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

„Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting,“ prohlásil zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. V současnosti zažívají čeští skauti a skautky nejdelší éru svobodného působení v historii. V minulém století bylo hnutí zakázáno hned třikrát, nejprve nacisty a následně i komunisty. Právě před 70 lety, 13. září 1950, byl Junák komunistickými úřady poprvé rozpuštěn. Řada jeho členů se však opět zapojila do odboje a nesla skautský odkaz dál.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.