Přežila španělskou chřipku i koronavirus. Stodevítiletá Italka věří, že po pandemii znovu vyrazí ven

Nahrávám video

Kvůli koronaviru je ve svém bytě zavřená už téměř rok. Stodevítiletá Luisa Zappitelliová z města Città Di Castello už přežila dvě pandemie. Teď ale ve svém věku patří k nejzranitelnější skupině v rodné Itálii. Ta zůstává jedním z nejvíce zasažených států Evropy –⁠ na onemocnění covid-19 v zemi zemřelo skoro 69 tisíc lidí.

Pár kroků tam a zpět –⁠ tak vypadá každodenní rutina více než stoleté ženy. Svět se Luise kvůli pandemii zmenšil na skromný balkon. Dál nemůže. Přijde jí to škoda, byla zvyklá se po okolí volně procházet.

Přežila první i druhou světovou válku a strach z nemoci, která se šíří napříč kontinenty, už zná. V roce 1918 jako sedmiletá prodělala španělskou chřipku. V padesátých letech pak porazila i tu asijskou a sama říká, že ji nezlomí ani současná pandemie.

„Dostala jsem všechny nemoci, ale taky jsem je všechny přežila,“ chlubí se Zappitelliová.

K volbám se dostala vždy

Byt od začátku pandemie opustila jen jednou. V září šla v roušce hlasovat v ústavním referendu. Stejně jako před víc než 70 lety –⁠ v poválečné Itálii se tehdy vydala se svými kamarádkami na desítky kilometrů dlouhou cestu, aby se zapojila vůbec do prvního plebiscitu, ve kterém mohly volit italské ženy.

„Když jsem se tehdy vrátila domů, řekla jsem si: Drazí muži, teď můžete rezignovat, protože my (ženy) jsme ve vedení stejně jako vy,“ vzpomíná seniorka.

Od té doby volby nikdy nevynechala a politici ji často dávají za příklad.

„Rád bych vyjádřil láskyplné poděkování paní Luise Zappitelliové. Je neúnavnou voličkou 72 let: je příkladem pro všechny,“ prohlásil v roce 2018 italský prezident Sergio Mattarella.

Luisa Zappitelliová zůstává optimistkou a doufá, že se po pandemii vrátí ke svým koníčkům –⁠ chovu kanárků a jízdě na skútru. Nejdřív ji ale čekají Vánoce. Ty bude vůbec poprvé slavit jen s dcerou, bez ostatních členů rozsáhlé rodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 1 mminutou

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 13 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 49 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 52 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...