Španělská chřipka

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Pláže Patagonie jsou pokryté stovkami mrtvých těl rypoušů sloních. Většinou jsou to mláďata, která jejich rodiče opustili poté, co se nakazila virem ptačí chřipky a uhynula. Tato nemoc má mezi mladými rypouši smrtnost 96 procent.

Doznívají připomínky vzniku Československa. Byl nečekaným důsledkem první světové války, identita Čechoslováka neexistovala, říká historik Jakub Rákosník, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. V sobotním Interview ČT24 také připomněl, že fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. Inovace vždy vzbuzuje podezření, míní.

Kvůli koronaviru je ve svém bytě zavřená už téměř rok. Stodevítiletá Luisa Zappitelliová z města Città Di Castello už přežila dvě pandemie. Teď ale ve svém věku patří k nejzranitelnější skupině v rodné Itálii. Ta zůstává jedním z nejvíce zasažených států Evropy –⁠ na onemocnění covid-19 v zemi zemřelo skoro 69 tisíc lidí.

V uplynulých dnech a týdnech se stal hlavním tématem všech zpravodajských relací koronavirus. V současné době bylo v České republice potvrzeno téměř devět tisíc případů nákazy, více než tři sta lidí na zdravotní komplikace spojené s tímto virem zemřelo. V minulých staletích však byly české země postiženy epidemiemi mnohem hrozivějšího rozsahu, proti nimž bylo tehdejší primitivní lékařství prakticky bezbranné.

Epidemie provázejí lidstvo dlouhá staletí. Ve středověku v době moru se objevila obvinění, že Židé otrávili vodu ve studnách. Později zabíjela španělská chřipka; rozmohla se s koncem první světové války a do léta 1919 si vyžádala mnohamilionové oběti. Tyfus se zase šířil hlavně v koncentračních táborech za druhé světové války, ale v Československu se znenadání objevil ještě v roce 1954. Pohled do historie ukazuje, že po epidemiích nemusí nastat pohroma.