Minulost odvozujeme od aktuálních hodnot. Současnost bude temné období, míní historik

29 minut
Hostem Interview ČT24 byl historik Jakub Rákosník
Zdroj: ČT24

Doznívají připomínky vzniku Československa. Byl nečekaným důsledkem první světové války, identita Čechoslováka neexistovala, říká historik Jakub Rákosník, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. V sobotním Interview ČT24 také připomněl, že fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. Inovace vždy vzbuzuje podezření, míní.

Národní identita v době vzniku Československa byla podle Rákosníka už utvořena. „Formovací proces moderního českého národa kulminuje v devatenáctém století. Vytvoření samostatného státu je spíše politický důsledek,“ řekl.

Vznik samostatného státu označil za nečekaný důsledek první světové války a neúspěchu Rakouska v ní. „Teprve první světová válka vytvoří podmínky k tomu, že dojde ke změně programu, který se postupně radikalizuje a nakonec vyústí ve vznik Československa,“ popsal.

Dodal, že tyto tendence lze pozorovat u Tomáše G. Masaryka. „Do roku 1914 je systémový konstruktivní politik, který usiluje o reformu Rakouska. Rozhodně o nějakém rozbíjení nemůže být ani řeč,“ přiblížil.

Význam 28. října se pak podle Rákosníka proměňoval. „Minulost je vždy v jisté míře konstruovaná. Odvozovaná od panujících hodnot v naší současnosti,“ sdělil.

Podotkl, že v rovině paměti dochází k idealizaci meziválečného období. „Což je v evropském kontextu poměrně netypické. Protože je spíše obvyklé u západoevropských národů, že to meziválečné období – jak je tam nestabilita po válce a velká hospodářská krize třicátých let – tak že ho berou spíše jako mizerné období, jako dobu deprese. Zatímco v české paměti sociologické výzkumy ukazují, že první republika je vnímána velmi pozitivně,“ sdělil Rákosník.

Domnívá se, že to souvisí s tím, že Česko má málo období, k nimž by se mohlo v moderní době vztahovat. Za zajímavé považuje také to, že národ první republiku vnímá jako období ekonomické prosperity. „Přestože větší část v té době je pokrytá ekonomickými krizemi,“ připomněl.

Neexistující identita

Vznik Československa podle Rákosníka vytvořil dědictví, s nímž se následně v dalším století zápasilo. „Stát vzniká jako multietnický. Přestože se deklaruje, že je to stát Čechoslováků, kteří dohromady dají téměř tři čtvrtiny obyvatelstva, tak ale ten československý národ neexistuje. Jsou tu Češi a Slováci. Tuto identitu se nepodaří prosadit jako zastřešující nad etnickým ‚češstvím‘ a ‚slováctvím‘,“ poznamenal.

Míní, že to vytvořilo pro Československo handicap, s nímž se muselo potýkat po celou dobu své existence.

Od roku 1989 jsou podle něj na českém národě znatelné pokroky. Existují totiž momenty, na které je hrdý – zároveň si ale nese řadu traumat. „Takový ten pocit malého národa, traumata související s druhou světovou válkou, odsunem Němců, sovětskou okupací,“ vyjmenoval.

Češi podle Rákosníka mají zároveň rezervovaný vztah ke státu, což pozoruje i v dnešní době. „Když někdo šidí daně, tak ho spíš bereme tak, že na to umí vyzrát. Místo toho, abychom na něj nahlíželi, že okrádá nás všechny,“ ilustroval s tím, že za tímto uvažováním stojí staletá historická zkušenost.

Vědecké spory v přímém přenosu

Rákosník se domnívá, že „desátá léta 21. století“ budou jednou historici vnímat temně. „Schází se dozvuk ekonomické krize, do toho v polovině dekády přichází migrační krize a nakonec to završí ještě krize s epidemií,“ shrnul.

V kontextu epidemie zmínil španělskou chřipku. Upozornil, že ta nevzbudila takovou pozornost jako covid-19. Důvod vidí v několika faktorech, mezi nimi i fakt, že tehdejší společnost měla vícero problémů, v nichž španělská chřipka do jisté míry zaniká. „Navíc tehdejší populace na epidemie byla podstatně více zvyklá, než jsme my. My jsme strašně dlouho nic takového nezažili, a proto jsme na to reagovali – a teď nemyslím českou vládu, ale globálně – poněkud hystericky,“ řekl.

Fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. „Inovace vždy vzbuzuje podezření a strach. Je otázkou elit, jak to dokáží prodat,“ podotkl. Dodal, že poslední dekáda je pro společenské elity těžká až traumatizující. „V souvislosti s epidemií můžeme vidět otřásání důvěrou ve vědu. Spory o to, jak interpretovat epidemii – to patří k vědeckému provozu odjakživa. Ale co je na tom nezvyklé, že se to odehrává v přímém přenosu,“ okomentoval Rákosník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko se blíží vrcholu chřipkové epidemie

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.
13:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 7 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 9 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 9 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 10 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 10 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...