Londýn a část Anglie čeká nejvyšší stupeň karanténních opatření. Britští experti upozornili WHO na nový kmen koronaviru

Britský premiér Boris Johnson kvůli rychlému šíření nákazy ohlásil zpřísnění karanténních opatření pro Londýn a jihovýchod Anglie, kde žije asi třetina obyvatel Spojeného království. Stalo se tak poté, co experti vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnictví Chrisem Whittym usoudili, že nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Whitty v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO).

Podle britských vědců se nová verze viru přenáší o sedmdesát procent snadněji a už zřejmě překročila hranice ostrovního státu. „Myslíme si, že to může být i v jiných zemích,“ řekl vědecký expert Patrick Vallance. „Možná to začalo tady (v Británii), ale nevíme to jistě,“ dodal. Vallance podle agentury Reuters rovněž uvedl, že vakcíny se jeví jako postačující k vytvoření imunitní reakce i v případě nového kmene. 

Johnson v souvislosti s tím ohlásil zavedení nejvyššího stupně karanténních omezení v Londýně a na jihovýchodě a východě Anglie od nedělního rána na dva týdny. 

Až dosud byly v Británii tři úrovně omezení, Johnson nyní vyhlásil čtvrtý. Nové restrikce podle premiéra zhruba odpovídají omezením zavedeným v listopadu v Anglii. Zavřít budou muset obchody, které nejsou považované za základní, a také krytá sportoviště. Lidé by měli pracovat z domova, neměli by cestovat mezi oblastmi, bohoslužby zůstávají povolené.

Znamená to drastickou změnu vládních plánů zmírnit restrikce o vánočních svátcích. „S velmi těžkým srdcem musím říci, že nemůžeme pokračovat s Vánoci podle plánu. Upřímně ale věřím, že pro to neexistuje žádná alternativa,“ řekl Johnson.

Uzávěru, která začne platit již od půlnoci, ohlásil také Wales, kde tamní úřady původně plánovaly zpřísnit restrikce až po Vánocích. To Severní Irsko plány přes svátky nezměnilo a oznámilo, že karanténa přijde hned po nich, uvedla agentura AP.

Ve Skotsku premiérka Nicola Sturgeonová podle BBC uvedla, že omezení proti nákaze se zmírní pouze pro Štědrý den. Tento krok objasnila tím, že vzhledem k nové, snadněji přenositelné verzi koronaviru je nutná „silná prevence“.

Další vakcína proti koronaviru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu-19 od americké biotechnologické společnosti Moderna. Navazuje tak na události před týdnem, kdy úřad schválil očkování látkou od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech, které začalo v pondělí.

„Zajištěním dostupnosti dvou vakcín pro prevenci covidu-19 učinil FDA další klíčový krok v boji proti globální pandemii, která ve Spojených státech denně zapříčiní obrovské množství hospitalizací a úmrtí,“ uvedl šéf úřadu Stephen Hahn. Spojené státy se tak staly první zemí, která tuto vakcínu povolila, napsala agentura AP.

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku Pfizeru výhodu v tom, že nemusí být skladována v extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. Svou účinnost totiž neztrácí ani při teplotách, jež jsou v normálních domácích mrazácích.

Moderna se může využít v hůře dostupných místech

Předpokládá se, že vakcína Moderny se bude používat v hůře dostupných místech, například ve venkovských nemocnicích. Moderna má s americkou vládou uzavřeny dohody, podle kterých má do konce června příštího roku dodat 200 milionů dávek vakcíny, z toho 20 milionů již v letošním roce. Vakcína se aplikuje ve dvou dávkách v rozmezí čtyř týdnů, napsala agentura Reuters.

Ve Švýcarsku už se může očkovat vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Místní regulační orgán Swissmedic nasazení přípravku povolil ve standardním schvalovacím řízení a uvedl, že plnohodnotný souhlas s použitím udělil jako první na světě. 

Swissmedic ve věci rozhodl dva měsíce po přijetí žádosti od výrobců. „Dostupná data ukázala poměrně vysokou míru účinnosti ve všech zkoumaných věkových skupinách, čímž byly splněny bezpečnostní požadavky,“ citovala agentura Reuters z prohlášení na webu agentury. „Díky průběžnému procesu jsme (…) byli schopni rychle dospět k rozhodnutí a zároveň plně dodržet tři nejdůležitější podmínky ohledně bezpečnosti, účinnosti a kvality,“ dodává Swissmedic.

Nahrávám video
Události ČT: Vakcína od Moderny v USA a začátek očkování v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael odstartoval očkování, první vakcínu dostal premiér Netanjahu

Izrael začal očkovat své obyvatele proti koronaviru. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami premiér Benjamin Netanjahu, aby očkovací kampaň podpořil, informovala agentura AFP.

Jednasedmdesátiletý předseda vlády byl očkován večer v nemocnici poblíž Tel Avivu. Hned po něm přišel na řadu ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V neděli očkování čeká prezidenta Reuvena Rivlina.

„Je to velký den pro Izrael. Věřím v tuto vakcínu. Konec pandemie je na dohled, do Izraele míří miliony dávek vakcíny,“ prohlásil premiér Netanjahu a vyzval přitom občany, aby následovali jeho příkladu.

Podle dřívějších informací médií chce vláda aplikovat denně až 60 tisíc dávek vakcíny, při tomto tempu by mohly být koncem ledna očkovány až dva miliony lidí. Celkem má Izrael 8,9 milionu obyvatel.

Slovensko zpřísňuje

Na Slovensku se od soboty zpřísňují protiepidemická opatření, vládní nařízení prozatím zůstane v platnosti do 29. prosince. Uzavře se řada prodejen a služeb, například fitness centra, divadla, kina i kadeřnictví. Restaurace mohou vydávat jídlo jen přes okénko. Nadále jsou zakázány hromadné akce, kostely zůstanou přístupné jen pro menší počet věřících než dosud.

Nařízení se naopak nevztahuje na lázně, prodejny potravin a dalších základních životních potřeb, drogerie, lékárny, pošty či banky. Hotely a lyžařská střediska zůstanou otevřeny, návštěvníci ale nadále potřebují negativní výsledek testu.

Během zákazu vycházení budou na Slovensku povoleny cesty do zaměstnání či na nákupy nezbytných životních potřeb, vánočního stromku či ryb, k lékaři, na bohoslužby, případně do přírody nebo na vyzvednutí zásilek z internetových obchodů. Členové jedné domácnosti by se měli setkat nanejvýše s jednou další rodinou.

Nahrávám video
Události ČT: Slovenský lockdown s výjimkami
Zdroj: ČT24

V platnosti slovenské úřady ponechaly nařízení, že lidé přijíždějící na Slovensko z rizikových zemí, tedy i z Česka, až na výjimky potřebují negativní výsledek testu starý maximálně 72 hodin. V opačném případě by museli v zemi do karantény. Výjimky z předkládání testů mají například posádky v nákladní dopravě, dále autobusů, vlaků a letadel, jakož i cestující při tranzitu přes Slovensko.

„Od pátku Slovensko pro příchozí lidi z České republiky uznává i antigenní testy. Uznává je všem, nejen studentům a pendlerům, jak to bylo dosud. Zda se to změní i opačným směrem, tedy ze Slovenska do Česka, zatím jisté není. Čeká se ještě na reakci českých úřadů,“ doplnil zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský.

V Rakousku povinně do karantény

Rakousko od soboty rozšiřuje cestovní varování na téměř všechny země světa. Cestovatelé z Česka musí při příjezdu do desetidenní karantény, a to i tehdy, když předloží negativní test na covid-19. Ukončit karanténu předčasně lze podstoupením PCR nebo antigenního testu s negativním výsledkem, a to nejdříve pátý den po vstupu do Rakouska. Specifická varování se netýkají služebních cest nebo pendlerů.

Přísné restrikce platí i v Řecku. V části severního Řecka a v části okresu Attika, kde leží i hlavní město Atény, je navíc od soboty naprosto omezen volný pohyb.

„Opatření budou platit sedm dní a obnášejí to, že od páté hodiny večerní do páté hodiny ranní bude naprosto zakázaný pohyb lidí venku, budou zavřeny naprosto veškeré služby, kostely, obchody a podobně, je to naprostý lockdown. Výjimku budou mít jenom pracovníci policie či zdravotnictví nebo lidé, kteří nemohou jinak, než jít do práce,“ popsal spolupracovník ČT na Balkáně Thomas Kulidakis. Vláda podle něj zřejmě otevře jen na Vánoce a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 26 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 33 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...