Nový koronavirus zmutoval. Snadněji a rychleji se šíří, je ale méně odolný proti očkování

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, potvrdila, že virus SARS-CoV-2 prošel mutací, která mu umožňuje rychleji se šířit. Současně ale učinila virus výrazně zranitelnějším proti vakcínám.

Vědci označují tento kmen nového koronaviru jako D614G. Poprvé se objevil na jaře v Evropě a rychle se stal nejrozšířenějším na světě. Jeho zatím nejdetailnější výzkum ukázal, že má schopnost rychleji se množit než původní čínský kmen a je také snadněji přenosný – a tedy více nakažlivý. 

Ale tyto schopnosti virus něco stály. Získal sice schopnost nakazit za kratší čas více lidí, ale současně je citlivější na neutralizaci protilátkami. Tedy zjednodušeně řečeno: protilátkové terapie a očkování budou mít snadnější cestu, jak ho zničit. Tyto výsledky zatím nemají vědci potvrzené na základě lidských pacientů, ale na zvířecích modelech fungovaly spolehlivě.

„Kmen D614G přerostl a nahradil původní kmen asi desetkrát. Replikuje se extrémně účinně zejména na nosním epitelu, jehož buňky jsou nejdůležitějším místem při přenosu mezi lidmi,“ popsal epidemiolog Ralph Baric, který výzkum vedl. Koronavirům se věnuje už tři desítky let a jeho práce byla zásadní pro vývoj remdesiviru, prvního schváleného léku s prokázanou účinností proti covidu-19.

Jezinka mezi kmeny

Nová mutace podle této studie dokázala převládnout proto, že vylepšila účinnost hrotu proteinu, kterým vniká do buněk. Původní mutace musela „otevřít dveře“ do buňky úplně, zatímco nové D614G stačí jen pootevřená dvířka, která pak snadno „rozrazí“ a vstoupí pak do buňky – podobně jako pohádkové jezinky, kterým stačilo vsunout do dveří Smolíčkova domu jen prstíčky.

Nová mutace hrot proteinu rozevře, jako by do dveří strčil ruku, což viru umožňuje efektivněji proniknout do zranitelného vnitřního prostoru buňky. Ale současně se tak sám virus otevírá svým nepřátelům, tedy protilátkám, které se touto touto cestou dokážou dostat do jeho útrob.

A právě protilátková očkování, která jsou v současné době ve třetí fázi testování, by této zranitelnosti mohla využít. Zpět k metafoře se Smolíčkem: funguje to podobně, jako by zlé jezinky za sebou zapomněly při únosu dveře zavřít a těmi pak dovnitř pronikl jelen, který by je porazil.

Hrozba i naděje

Výzkumníci to ověřili na křečcích, na nichž testovali jak původní čínský kmen, tak i ten novější evropský. Výsledky potvrdily, že zmutovaný virus se dokáže množit až desetkrát rychleji a je také mnohem více infekční.

Vědci nakazili oběma kmeny dvě skupiny křečků. Den poté umístili osm zdravých křečků do klecí nedaleko těch nakažených; zvířata se přitom nemohla nijak dotýkat, ale mezi klecemi mohl normálně proudit vzduch.

Ukázalo se, že u obou skupin docházelo k přenosu viru vzduchem, ale načasování bylo pokaždé jiné. U původního čínského kmene nedošlo během prvních dvou dní k žádné nákaze, ale čtvrtý den už byla nakažená všechna zvířata. Zmutovaný virus dokázal už druhý den nakazit šest křečků z osmi, čtvrtý den zbytek.

„Prokázali jsme, že nový kmen se lépe přenáší vzduchem než ten původní, což může vysvětlovat, proč mezi lidmi převládl,“ uvedli autoři studie.

Vědci pak stav nakažených křečků v obou skupinách dále sledovali. U obou vývoj nemoci postupoval velmi podobně a podobná byla i virová nálož. Jediná zásadnější odlišnost byla v tom, že křečci nakažení zmutovaným kmenem ztratili o trochu více na hmotnosti. Tato část studie je podle autorů „nejslabší“, protože u lidí může průběh nemoci vypadat jinak než u zvířat.

„SARS-CoV-2 je zcela nový lidský patogen a jeho další evoluce v lidských populacích se jen těžko předpovídá,“ uvedl profesor Baric. „Stále se objevují nové varianty, jako například ta, která se objevila u norků v Dánsku. I ta vychází z mutace D614G. Abychom maximálně chránili veřejné zdraví, musíme pokračovat ve stopování viru a musíme pochopit důsledky těchto nových mutací na vážnost nemoci, její přenos, schopnost nakazit jiné druhy i na imunitu získanou očkováním,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.