Nový koronavirus zmutoval. Snadněji a rychleji se šíří, je ale méně odolný proti očkování

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Science, potvrdila, že virus SARS-CoV-2 prošel mutací, která mu umožňuje rychleji se šířit. Současně ale učinila virus výrazně zranitelnějším proti vakcínám.

Vědci označují tento kmen nového koronaviru jako D614G. Poprvé se objevil na jaře v Evropě a rychle se stal nejrozšířenějším na světě. Jeho zatím nejdetailnější výzkum ukázal, že má schopnost rychleji se množit než původní čínský kmen a je také snadněji přenosný – a tedy více nakažlivý. 

Ale tyto schopnosti virus něco stály. Získal sice schopnost nakazit za kratší čas více lidí, ale současně je citlivější na neutralizaci protilátkami. Tedy zjednodušeně řečeno: protilátkové terapie a očkování budou mít snadnější cestu, jak ho zničit. Tyto výsledky zatím nemají vědci potvrzené na základě lidských pacientů, ale na zvířecích modelech fungovaly spolehlivě.

„Kmen D614G přerostl a nahradil původní kmen asi desetkrát. Replikuje se extrémně účinně zejména na nosním epitelu, jehož buňky jsou nejdůležitějším místem při přenosu mezi lidmi,“ popsal epidemiolog Ralph Baric, který výzkum vedl. Koronavirům se věnuje už tři desítky let a jeho práce byla zásadní pro vývoj remdesiviru, prvního schváleného léku s prokázanou účinností proti covidu-19.

Jezinka mezi kmeny

Nová mutace podle této studie dokázala převládnout proto, že vylepšila účinnost hrotu proteinu, kterým vniká do buněk. Původní mutace musela „otevřít dveře“ do buňky úplně, zatímco nové D614G stačí jen pootevřená dvířka, která pak snadno „rozrazí“ a vstoupí pak do buňky – podobně jako pohádkové jezinky, kterým stačilo vsunout do dveří Smolíčkova domu jen prstíčky.

Nová mutace hrot proteinu rozevře, jako by do dveří strčil ruku, což viru umožňuje efektivněji proniknout do zranitelného vnitřního prostoru buňky. Ale současně se tak sám virus otevírá svým nepřátelům, tedy protilátkám, které se touto touto cestou dokážou dostat do jeho útrob.

A právě protilátková očkování, která jsou v současné době ve třetí fázi testování, by této zranitelnosti mohla využít. Zpět k metafoře se Smolíčkem: funguje to podobně, jako by zlé jezinky za sebou zapomněly při únosu dveře zavřít a těmi pak dovnitř pronikl jelen, který by je porazil.

Hrozba i naděje

Výzkumníci to ověřili na křečcích, na nichž testovali jak původní čínský kmen, tak i ten novější evropský. Výsledky potvrdily, že zmutovaný virus se dokáže množit až desetkrát rychleji a je také mnohem více infekční.

Vědci nakazili oběma kmeny dvě skupiny křečků. Den poté umístili osm zdravých křečků do klecí nedaleko těch nakažených; zvířata se přitom nemohla nijak dotýkat, ale mezi klecemi mohl normálně proudit vzduch.

Ukázalo se, že u obou skupin docházelo k přenosu viru vzduchem, ale načasování bylo pokaždé jiné. U původního čínského kmene nedošlo během prvních dvou dní k žádné nákaze, ale čtvrtý den už byla nakažená všechna zvířata. Zmutovaný virus dokázal už druhý den nakazit šest křečků z osmi, čtvrtý den zbytek.

„Prokázali jsme, že nový kmen se lépe přenáší vzduchem než ten původní, což může vysvětlovat, proč mezi lidmi převládl,“ uvedli autoři studie.

Vědci pak stav nakažených křečků v obou skupinách dále sledovali. U obou vývoj nemoci postupoval velmi podobně a podobná byla i virová nálož. Jediná zásadnější odlišnost byla v tom, že křečci nakažení zmutovaným kmenem ztratili o trochu více na hmotnosti. Tato část studie je podle autorů „nejslabší“, protože u lidí může průběh nemoci vypadat jinak než u zvířat.

„SARS-CoV-2 je zcela nový lidský patogen a jeho další evoluce v lidských populacích se jen těžko předpovídá,“ uvedl profesor Baric. „Stále se objevují nové varianty, jako například ta, která se objevila u norků v Dánsku. I ta vychází z mutace D614G. Abychom maximálně chránili veřejné zdraví, musíme pokračovat ve stopování viru a musíme pochopit důsledky těchto nových mutací na vážnost nemoci, její přenos, schopnost nakazit jiné druhy i na imunitu získanou očkováním,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...