Remdesivir podle studie zkracuje léčbu covidu-19, zárukou přežití ale není

Lék remdesivir podávaný intravenózně deset dní uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, za 15 dní. Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem New England Journal of Medicine. Její autoři zároveň zdůraznili, že podání remdesiviru není samo o sobě zárukou přežití.

Studie potvrdila předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že předběžné údaje klinické zkoušky na tisícovce nemocných v deseti zemích prokazují účinnost léku proti covidu-19. New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek s detaily výsledků této zkoušky.

Remdesivir byl podle ní nejúčinnější u pacientů, které ještě nebylo třeba připojit na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, v němž je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Při léčbě je třeba podávat další preparáty

Podle studie zřejmě remdesivir také snižuje úmrtnost – ve skupině pacientů, jimž byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Autoři práce také upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude proto vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty.

Stačí pět dní léčby, naznačí prý další studie

Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že brzy zveřejní výsledek vlastních klinických studií. Merdad Parsey z této laboratoře sdělil, že jedna z nich prokáže, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v Česku pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...