Remdesivir podle studie zkracuje léčbu covidu-19, zárukou přežití ale není

Lék remdesivir podávaný intravenózně deset dní uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, za 15 dní. Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem New England Journal of Medicine. Její autoři zároveň zdůraznili, že podání remdesiviru není samo o sobě zárukou přežití.

Studie potvrdila předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že předběžné údaje klinické zkoušky na tisícovce nemocných v deseti zemích prokazují účinnost léku proti covidu-19. New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek s detaily výsledků této zkoušky.

Remdesivir byl podle ní nejúčinnější u pacientů, které ještě nebylo třeba připojit na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, v němž je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Při léčbě je třeba podávat další preparáty

Podle studie zřejmě remdesivir také snižuje úmrtnost – ve skupině pacientů, jimž byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Autoři práce také upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude proto vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty.

Stačí pět dní léčby, naznačí prý další studie

Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že brzy zveřejní výsledek vlastních klinických studií. Merdad Parsey z této laboratoře sdělil, že jedna z nich prokáže, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v Česku pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 14 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 17 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 18 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...