Remdesivir podle studie zkracuje léčbu covidu-19, zárukou přežití ale není

Lék remdesivir podávaný intravenózně deset dní uspíšil vyléčení pacientů hospitalizovaných s nemocí covid-19 o čtyři dny. Pacienti, kteří ho dostávali, se vyléčili za 11 dní, zatímco ti, kterým bylo podáváno placebo, za 15 dní. Vyplývá to ze studie zveřejněné časopisem New England Journal of Medicine. Její autoři zároveň zdůraznili, že podání remdesiviru není samo o sobě zárukou přežití.

Studie potvrdila předchozí výroky ředitele amerického Národního ústavu pro alergii a infekční nemoci Anthonyho Fauciho. Ten 29. dubna řekl, že předběžné údaje klinické zkoušky na tisícovce nemocných v deseti zemích prokazují účinnost léku proti covidu-19. New England Journal of Medicine nyní zveřejnil článek s detaily výsledků této zkoušky.

Remdesivir byl podle ní nejúčinnější u pacientů, které ještě nebylo třeba připojit na umělé dýchání. Autoři článku z toho vyvozují, že je lepší tuto léčbu nasadit dříve, než se nemoc rozvine do těžkého stadia, v němž je zapotřebí nasadit plicní ventilátor.

Při léčbě je třeba podávat další preparáty

Podle studie zřejmě remdesivir také snižuje úmrtnost – ve skupině pacientů, jimž byl podáván, zemřelo do dvou týdnů 7,1 procenta nemocných, ve skupině s placebem 11,9 procenta. Rozdíl ale nedosahuje statistické spolehlivosti a není vyloučeno, že je náhodný.

Autoři práce také upozornili, že remdesivir není zárukou přežití. „Je zřejmé, že antivirová léčba sama o sobě bezpochyby nestačí,“ stojí v článku. Covid-19 bude proto vyžadovat kombinovanou léčbu, při níž se budou k remdesiviru přidávat další preparáty.

Stačí pět dní léčby, naznačí prý další studie

Laboratoř Gilead, která remdesivir vyvinula pod vedením Čecha Tomáše Cihláře původně proti ebole, v pátek oznámila, že brzy zveřejní výsledek vlastních klinických studií. Merdad Parsey z této laboratoře sdělil, že jedna z nich prokáže, že pětidenní léčba je stejně účinná jako desetidenní.

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) 1. května povolil dávat v naléhavých případech remdesivir pacientům nemocnic. Dočasně je povoleno používat remdesivir také v Česku pro hospitalizované s covidem-19, jejichž stav vyžaduje umělou plicní ventilaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...