Vědec Tomáš Cihlář, který ve společnosti Gilead vede výzkum a vývoj léku remdesivir, poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor. Věnoval se především tomu, jak tato látka může pomoci v léčbě nemoci covid-19, ale také širšímu kontextu současné pandemie.
Ideální by bylo širokospektrální antivirotikum, říká Tomáš Cihlář, který vyvíjí remdesivir
Interview ČT24 s Tomášem Cihlářem (zdroj: ČT24)
Jaký je to pocit, když vaše práce může pomoct vyřešit celosvětovou krizi a zachraňovat životy?
Moje práce to nemůže vyřešit. Moje práce může podle mě nějakým způsobem přispět k tomu, že krize bude mít trošku menší dopad na civilizaci a na lidstvo – díky tomu, že jsme vlastně zjistili, jak remdesivir může působit na pacienty s covidem-19. A musím znova zdůraznit – a zdůrazňuji to neustále –, že to není jenom moje zásluha. Je to zásluha velkého týmu, který pracoval skoro celou dekádu – vlastně od té doby, kdy se ta molekula nadesignovala – a zjistili jsme první spektra aktivity proti různým virům. A od té doby se to rozvíjelo.
Poslechněte si celý rozhovor jako podcast:
Ten pocit je vynikající, ale člověk to musí nějakým způsobem uvést do reality, protože ta realita je velice depresivní, řekl bych. Celá ta pandemie a dopad ve všech různých zemích a množství úmrtnosti je tak veliké, že doufáme, že remdesivir aspoň jistým způsobem přispěje k tomu, aby se úmrtnost snížila u těch pacientů, kteří jsou hospitalizováni.
Ale je to pro vás nejen taková profesní, ale i lidská radost, předpokládám…
Samozřejmě. Já jsem člověk, který není úplně bez emocí. Měl jsem velikou radost. Dozvěděl jsem se to, to si pamatuji, minulý týden ve čtvrtek: tehdy to oficiálně oznámil Gilead a potom i Národní ústav zdraví vydal prohlášení, že výsledky jejich zkoušky s remdesivirem jsou pozitivní. Já jsem se to dozvěděl den předtím večer asi v deset hodin, vedoucí lékařka z Gileadu, která je u nás zodpovědná za všechny ty klinické zkoušky, mi poslala textovku. Tak jsem jí zavolal, ona mně řekla: „Tomáši, zkoušky z Národního ústavu zdraví jsou pozitivní.“ Já jsem vyběhl z toho svýho malýho officu a měl jsem opravdu velkou emocionální reakci – můžou to dosvědčit všichni členové mojí rodiny. To byl velice šťastný okamžik.
Co díky studiím, které už máme, můžeme říct s jistotou?
Můžeme říct s jistotou, že ta zkouška, která byla provedena americkým ústavem národního zdraví, prokázala, že remdesivir je účinný na pacientech, kteří jsou hospitalizováni s nemocí covid-19 a jejichž symptomy jsou poměrně silné, tak že jsou vlastně hospitalizováni se zápalem plic a potřebuji mechanickou ventilaci.
V té studii devadesát procent pacientů mělo poměrně silné symptomy a u těchto pacientů se prokázalo, že v průměru zlepšení té nemoci je o čtyři dny rychlejší ve srovnání s placebem, což byla kontrolní skupina. Zatím nemáme výsledky na pacientech, kteří mají trochu mírnější symptomy, to jsou další studie, které právě probíhají, a tam je to teprve potřeba definovat.
Kdy budou kompletní výsledky klinické studie, která probíhala na pacientech přímo v čínském Wuchanu?
Myslím si, že ty výsledky jsou teď kompletní, byly nedávno publikovány. V poslední době se srovnávají trochu výsledky z té studie z Wuchanu s výsledky, které byly provedeny americkým ústavem národního zdraví. Ty výsledky nejsou úplně stejné, ale je zcela jasné, že studie, která proběhla ve Wuchanu, byla asi pětkrát menší – bylo tam nabráno asi 240 pacientů. Ve srovnání s jedenácti sty pacienty, kteří byli součástí americké klinické zkoušky, výsledky ve Wuchanu neprokázaly úplný účinek remdesiviru ve srovnání s placebem, i když tam byly jisté trendy, které byly poměrně silné.
Například počet dní, které pacienti strávili na mechanické ventilaci, byl výrazně nižší ve skupině s remdesivirem ve srovnání s placebem. Ale přece jenom ta skupina pacientů v Číně byla velice malá, protože díky opatřením, která tam byla provedena, tak počet nových infekcí byl poměrně nízký a ta studie se nedala celá naplnit.
Americká studie ukázala, že smrtnost klesla o tři procentní body z 11 na 8 procent.
Myslím si, že to je velice důležité. Protože to je ten hlavní účinek remdesiviru – aby se smrtnost snížila. Remdesivir pracuje tak, že smrtnost snižuje, ale statisticky to nebylo úplně prokázáno. Takže výsledek, který byl velice pozitivní, znamenal snížení doby ke zlepšení symptomů o čtyři dny v průměru. To vlastně nakonec přispělo k tomu, že byl remdesivir povolen k nouzovému použití ve Spojených státech.
A to by mělo pomoct zajistit, že nebude tak velké riziko zahlcení zdravotního systému, což je u covidu-19 právě ta hrozba.
Ano samozřejmě; to jsme vlastně adresovali i v té další klinické zkoušce, kterou sponzoroval Gilead. Na pacientech s vážnými symptomy, kteří byli hospitalizováni, jsme porovnávali účinek remdesiviru a léčby, která trvala deset dní. Ve srovnání s pětidenní léčbou tam vlastně nebyl žádný rozdíl v tom, za jak dlouho se stav pacientů zlepšil. V obou skupinách se ukázalo, že zlepšení je během zhruba asi deseti až jedenácti dnů bez nějakého rozdílu mezi těmi dvěma skupinami.
To si myslím, že je velice zásadní pozorování. U pacientů, kteří mají symptomy mírnější, se zdá, že pětidenní zkrácená léčba by byla dostatečná. Když uděláte jednoduchý výpočet, dojdete k tomu, že pětidenní léčba vám dává k dispozici dvakrát tolik léčiva k distribuci mezi pacienty než ta desetidenní. To je výrazné zvýšení a myslím si, že to je dobrá zpráva. Studie, kterou Gilead teď sponzoruje, dále pokračuje – první výsledky byly předběžné a ty se vlastně vypočítaly na základě zhruba asi 400 pacientů.
To znamená, že to byly dvě skupiny po dvou stech pacientech každá; cílem je zařadit do studie až šest tisíc pacientů. Myslím si, že v nejbližších týdnech, když to budeme dále analyzovat, tak ten trend zůstane – že není velký rozdíl mezi pětidenní a desetidenní léčbou. U řady pacientů bude určitě možné nasadit jenom tu pětidenní léčbu.
To, čemu zatím nerozumíme, je, jestli pětidenní léčba fungovala na pacientech, kteří mají všechny různé symptomy. Zatím nevíme, jestli pětidenní léčba by byla ekvivalentní té desetidenní, bez ohledu na to, jak rozvinuté jsou symptomy nemoci. Myslím, že když se naše studie ještě rozšíří, až na těch šest tisíc pacientů, tak nám to dovolí analyzovat účinek remdesiviru v různých stadiích nemoci. Až potom dojdeme k závěru, jestli pětidenní léčba by byla vhodná pro každého hospitalizovaného pacienta, nebo jestli by to bylo možné použít zvláště pro mírnější stádia onemocnění.
A mělo by se také ukázat, kdy bude nejvhodnější léčbu nasadit…
Ano samozřejmě. Když se podíváte do historie virostatik nebo antivirotik, vždycky platí pravidlo, které nebude jiné ani u covidu-19: čím dříve léčbu zahájíte, tím lepší výsledky budete mít. Tohle pravidlo je velice důležité, a pokud je možné nasadit remsdesivir co nejdříve, tak samozřejmě by se to tak mělo udělat.
Zmínil jste tu stále běžící rozsáhlou studii. Kdy by měly být výsledky?
Další výsledky ze studie, která srovnává pětidenní a desetidenní léčbu, by měly být k dispozici z několika tisíc pacientů pravděpodobně do konce května nebo začátku června. Pak by se myslím na základě toho dalo jasně rozhodnout, jak používat pětidenní léčbu.
Zatím FDA – tedy americký úřad, který rozhoduje o tom, jestli bude moct být lék používán – schválil remdesivir jen pro emergency use, tedy v případě nouze pro ty nejvážnější případy.
Kdy by mohl být schválen pro běžné použití?
My jsme žádost už poslali na FDA a záleží v podstatě na nich, kolik času na to budou potřebovat, aby zanalyzovali všechny výsledky, které pocházejí ze studie amerického ústavu národního zdraví. Vědecké analýzy stále probíhají, protože první předběžný výsledek byl uveřejněn teprve minulý týden. Já myslím, že je správný postup, pro který se FDA rozhodla. Odložila oficiální formální povolení remdesiviru do té doby, než bude zcela rozumět všem výsledkům z klinické zkoušky. A možná jim to bude trvat měsíc, dva měsíce, to nemůžu v této chvíli říct. Důležité je, že nouzové povolení bylo vydáno, takže zásobu remdesiviru, kterou v téhle chvíli máme, bude možné distribuovat k pacientům.
Teď máte léčbu pro asi 140 tisíc pacientů, tedy asi jeden a půl milionu dávek?
V této chvíli asi pro 140 tisíc pacientů, ale celý náš tým, který se soustředí na výrobu remdesiviru a na to, aby byl vyráběn v nejvyšší možné kapacitě, má plán, že zhruba do konce října bychom měli mít celkovou léčbu pro asi půl milionu pacientů. Do konce roku asi milion pacientů a ten celý plán se dále rozvíjí během roku 2021 až do roku 2022.
Když rozhodne americká FDA, jak dlouho by to pak mohlo trvat u Evropské lékové agentury?
Evropská léková agentura často vydává stejná nebo podobná rozhodnutí jako americká FDA. Doufám, že i v tomto případě se tak stane. Tu žádost jsme samozřejmě poslali, jakmile jsme získali výsledky, takže Evropská léková agentura v této chvíli posuzuje úplně stejnou žádost; nemám žádné zásadní zprávy o tom, do jaké míry a jak rychle se toto stane. Myslím, že by bylo v zájmu asi všech pacientů a všech evropských zemí, aby se to stalo co nejdříve.
Máte nějaký váš osobní odhad?
Nevím, nemůžu říct osobní odhad. Ale nouzové použití už bylo vydáno ve Spojených státech a navíc tento týden i Japonsko formálně povolilo remdesivir jako oficiální lék. Myslím si, že to přispěje k tomu, aby i evropská agentura vydala rozhodnutí co nejdříve.
Podařilo se vám zkrátit výrobu látky v některých fázích až na polovinu. Jak se vám to povedlo?
Já si nejsem jistý, jestli to bylo přesně na polovinu, protože syntéza vlastní látky zahrnuje asi čtrnáct různých syntetických kroků. A ty na sebe musí navazovat v přesné sekvenci, takže to můžete jenom zkrátit do jisté míry. Přispělo k tomu i to, že jsme našli další kapacity, kde paralelně můžeme syntézu provádět nejen uvnitř nebo v souvislosti s naší firmou, ale máme i některé externí kapacity. A to přispívá k tomu, že celkový objem během určitého času se zdvojnásobí.
Pro představu – jak dlouho výroba trvá pro jednoho pacienta? Od začátku až do konce, kdy mu je podán lék?
Nedá se říct pro jednoho pacienta. Měřítko, v jakém se ta látka vyrábí, je v tisících dávkách. A celá syntéza, odhadoval bych, že trvá několik týdnů. Je tam řada kroků nebo postupů, kdy se musí některé meziprodukty vyčistit, musí se dále procesovat. A potom, když máte finální molekulu, která je tím lékem, to ještě není konec celého procesu, protože pak to musíte dále takzvaně naformulovat. Takže se musí přidat další aditiva, která přispívají k tomu, aby ta látka byla rozpustná a stabilní a potom se to musí nadávkovat do jednotlivých lékovek, lyofilizovat nebo zamrazit.
Celý proces podle mě od začátku syntézy molekuly až do finálního produktu trvá několik týdnů. A když cyklus opakujete mnohokrát ve velkém měřítku a při velké kapacitě, pak dojdete k tomu, že je možné vyrobit látku až pro milion pacientů. A doufáme, že to se nám podaří do konce roku.
Dnes se remdesivir podává infuzí. CEO Gilead Sciences oznámil, že se snažíte vyvinout jednodušší podání. Jak daleko jste s vývojem, když to velmi zjednoduším, pilulky?
Kdyby fungovala orální aplikace, tak by to byl ideální stav. Je to nejjednodušší jak pro pacienta, tak pro ošetřujícího lékaře. Ale my víme z řady předklinických studií, že remdesivir není ta nejlepší molekula pro to, aby se dal podávat orálně. Snažíme se tu molekulu nějakým způsobem modifikovat, aby to bylo možné, nebo případně přijít s dalšími novými látkami, které by se daly podávat orálně. V podstatě se ale dostáváte na začátek celého toho procesu vývoje léků, takže to by byla forma, která by byla dostupná zhruba během jednoho, možná dvou let.
To, co je více aktuální v této chvíli, je zkusit použít takzvanou inhalaci, což je vlastně přístup, kdy pacienti mohou pomocí nějakého malého přístroje vdechovat do plic tu látku přímo – tím pádem by se hladina látky v plicích dala maximalizovat a tím i její účinek. V této chvíli se zdá, že to je krátkodobé řešení. Další možnost je, že by se ta látka podávala injekcí, kterou by si pacienti i sami možná mohli aplikovat. To jsou dva základní směry, na které se teď krátkodobě zaměřujeme, protože pro ně můžete použít přímo remdesivir, tu molekulu jako takovou bez dalších modifikací.
Kdy by se takové podání mohlo dostat k pacientům?
Rádi bychom to uvedli do kliniky v nejbližších měsících, to by dávalo velký smysl, aby se ještě v této fázi pandemie dala látka vyzkoušet v dalších možných stavech nebo formulacích. Musí se udělat řada předklinických zkoušek, abychom zjistili, jestli je to skutečně proveditelné.
Musí proběhnout klasická dvojitě zaslepená studie?
To jsme se ještě nerozhodli, ale myslím si, že bude potřeba zjistit, jaká by byla nejrychlejší cesta k tomu, aby se to dostalo k pacientům a dalo se to dále zkoušet. Samozřejmě je důležité si uvědomit, že množství pacientů je stále vysoké. Takže pokud bychom měli remdesivir, který se dá podávat jinak než intravenózně, tak by to samozřejmě mělo mnohem širší dopad na celou pandemii. Snažíme se zjistit, jaká by byla ta nejefektivnější cesta. Tak, abychom tyto nové lékové formy remdesiviru dále vyvíjeli.
Myslíte, že byste je do praxe dostali během léta?
Možná někdy později do konce roku.
Zmínil jste, že pro orální podání byste museli přijít s novými látkami. Na kolika dalších látkách pracujete?
To se dá těžko říct, na kolika přesně látkách to je. Spíše to je taková koncepce, jak dále inhibovat nebo jak dále interferovat s replikací toho viru. Tam jsou některé další molekulární formy nebo targety replikace toho viru, které se dají využít, aby se daly nasyntetizovat a nadesignovat nová antivirotika. Ten virus má řadu dalších esenciálních funkcí, které potřebuje ke své replikaci. A výzkumný tým tady v Gileadu se snaží zjistit, jaký postup nebo jaký přístup bychom měli v této chvíli zavést, aby bylo možné ten virus vlastně zainhibovat ještě nějakými dalšími komplementárními mechanismy, které by se případně dlouhodobě daly kombinovat s remdesivirem.
Zaútočili byste tedy na jiný protein, než na tu „kopírku“, která kopíruje písmena genetické informace a kterou se remdesivir snaží přesvědčit, aby kopírovala falešná písmena?
Jsou i další enzymy, které virus potřebuje, aby množil svou genetickou informaci, aby vytvářel nové virové částice. Pokud by se dalo nějakým způsobem interferovat a zablokovat tyto funkce, tak to by byl komplementární mechanismus, který by byl poměrně dobře schopný, aby se kombinoval s remdesivirem.
Gilead oznámil, že chce zajistit širokou mezinárodní spolupráci, aby bylo možné vyrábět velké množství remdesiviru. Jak jste daleko a kolik zemí by se mohlo zapojit?
Já tu přesnou informaci nemám, ale vím, že ten velký tým, jehož cílem je zjistit, kde by byly ty nejlepší kapacity pro výrobu remdesiviru, se snaží zorganizovat spolupráci, která by byla i s dalšími farmaceutickými firmami dalšími a dalšími organizacemi, které mohou být jako kontraktní výrobní organizace, aby se maximalizovala kapacita výroby.
Dalším aspektem je, že by se dalo využít řady firem, které vyrábí generická léčiva a poskytnout jim generické licence, což už jsme udělali několikrát s dalšími antiviotiky na HIV nebo hepatitidu C. Řada indických firem s námi spolupracuje, řada asijských firem, které mají kapacitu, aby remdesivir dále vyráběly. Myslím si, že toto je další cesta k tomu, aby se maximalizovala produkce léku.
Mohla by v tom sehrát nějakou roli Česká republika?
To záleží na tom, jakým způsobem by to přispělo k tomu, aby ta efektivita byla co nejvyšší. Takže pokud by byl nějaký logistický nebo technický důvod, jak Česká republika může přispět, tak bychom to určitě vzali v úvahu.
Tedy by se měli vědci ozvat, jak by se mohli zapojit?
Samozřejmě a musím říct, že jsem stále ve styku s vědeckou komunitou v Česku, s Ústavem organické chemie a biochemie. Vyměňujeme si řadu nápadů i možností, jak dál rozvíjet spolupráci na poli antivirotik. Svým způsobem se to může dotknout i toho, jak dál rozvíjet ty nápady kolem remdesiviru a jeho syntézy.
Co můžou čeští vědci nabídnout?
Já si myslím, že Češi a česká vědecká komunita je svým způsobem velice kreativní. Má trošku jiný přístup, možná k tomu, jak řešit některé vědecké problémy a svým způsobem je to komplementární k tomu tradičnímu postupu. A z toho důvodu si myslím, že je velice cenné, když budeme dále rozvíjet a udržovat styky s českými věci a českou vědeckou komunitou.
To je například tým doktora Nencky? Předpokládám správně?
Jeden z týmů je kolem doktora Nencky, je tam řada týmů na Ústavu organické chemie a biochemie. Tyto týmy se skládají z velice dobrých chemiků, kteří mají základ – ten správný trénink, který by se v těchto směrech dal dobře využít.
V minulosti se mluvilo o tom, že v Česku nebo velmi blízko Česka by mohlo vzniknout distribuční centrum pro remdesivir. Mohla by se takhle naše země zapojit?
To bohužel nevím, zatím nemám žádné informace, ale musím říct, že distribuce remdesiviru bude velice důležitá. Mechanismy, které se zavedou, kdo bude kontrolovat distribuci remdesiviru a jak se bude rozhodovat v té fázi, kdy je množství remdesiviru omezené, tam je řada etických otázek, řada otázek klinických, které je potřeba dobře zodpovědět a definovat tak, aby se remdesivir distribuoval co nejspravedlivěji a co nejúčinněji. A pokud je možnost kvalitu distribuce zvýšit tak, že některá distribuční centra by měla specifickou geografickou lokalizaci, tak se to samozřejmě vezme v úvahu.
Stejně jako u vědců tady platí: pokud se chtějí země zapojit, mají se ozvat.
Ano, samozřejmě. My máme řadu kontaktů globálně pro spolupráci na remdesiviru. Iniciace ze strany ostatních institucí a vědců, kteří přináší další nápady, je důležitá, takže se snažíme odpovídat na všechny nápady a všechny možné ideje, které se k nám dostanou. Máme velice širokou komunikaci po celém světě. Já osobně trávím několik hodin denně odpověďmi na mnoho e-mailů, které k nám dochází s tím, že se lidé ptají, vědci se ptají, jak by mohli přispět k tomu, aby se remdesivir co nejlépe používal.
Někomu z české vlády jste odpovídal?
České vládě jsem zatím neodpovídal, ale pokud by měla jakýkoliv dotaz ohledně remdesiviru nebo covidu-19, samozřejmě rád odpovím.
Zmiňujete, jak důležitá bude distribuce, zvlášť v době, kdy remdesiviru nebude dost pro všechny pacienty. Je varianta, že bude nejdřív jen pro USA a až později pro další státy?
Tak to si nejsem jistý, jestli se tohle může stát. Samozřejmě to je jeden pohled na celou tu situaci, ale když se podíváte na to, jak Gilead přistupoval k nouzovému využití remdesiviru a distribuci předtím, než FDA schválila použití, tak tam si myslím, že to bylo globální, celoplošné. Remdesivir byl distribuován nejenom ve Spojených státech, byl distribuován v mnoha evropských zemích včetně České republiky i mnoha asijských zemích. Když sledujete ten vývoj v České republice, tak řada lidí si je vědoma toho, že tam v této chvíli jsou aspoň čtyři centra, čtyři nemocnice, které byly zahrnuty do distribuce remdesiviru. Další krok je povolení k použití buď oficiálně nebo v tom výjimečném stavu v dalších zemích, kromě Spojených států a Japonska, což se zatím nestalo. Pokud se to stane, tak pak můžeme vlastně diskutovat o tom, jak se bude remdesivir spravedlivě distribuovat do těchto zemí.
Když to řeknu úplně pregnantně, hrozí, že prezident Donald Trump řekne: Gilead je americká firma, je to americký lék a dokud bude v USA jediný pacient, který ho bude potřebovat, tak se za hranice nevyveze?
To si myslím, že je extrémní pohled a myslím si, že to není velice pravděpodobné. A bylo by to nešťastné, pokud by se to stalo. Aspoň z mého osobního pohledu, protože naším cílem není vyrábět lék jenom pro americké občany, našim cílem je samozřejmě přispět k tomu, aby se vyřešila ta celosvětová pandemie, aby byl lék spravedlivě dostupný pro všechny pacienty globálně.
Doposud Gilead dával remdesivir zdarma, kolik bude v budoucnu stát?
To je otázka, kterou dostáváme velice často a já si myslím, že je to pochopitelné, ale bohužel zatím nemám žádné informace o tom, jak by se ceny remdesiviru vytvářely. Je velice důležité v této chvíli uvést prohlášení, které Gilead vydal nedávno: současné množství remdesiviru, které máme k dispozici, což je léčba pro zhruba 140 tisíc pacientů, tak Gilead se rozhodl, že toto množství poskytne zdarma. To je první velice velice důležitý krok k tomu, aby veřejnost pochopila, že v této chvíli se snažíme ten lék distribuovat co nejšířeji a bez ohledu na to, jaká bude ta cenová relace v dostupné době.
Jak funguje ve Spojených státech financování výzkumu vakcín nebo léků? V Česku ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že chce dát desítky milionů korun do vývoje vakcíny. Do jaké míry dostává třeba právě Gilead peníze od státu – přes nějaké agentury – na vývoj léčiv?
Ono záleží na tom, na jaké projekty, na jaké indikace, na jaké nemoci. Naprostá většina projektů je zcela stoprocentně financována z příjmů Gileadu. A jsou jisté příklady, kdy americké vládní organizace, Národní ústav zdraví, se podílí na podpoře klinického vývoje jistých látek. Do jisté míry remdesivir je toho příkladem, protože třeba ta studie, která byla organizována Národním ústavem zdraví na pacientech s covidem-19, byla financována americkou vládou. A v těchto případech je důležité vyzvednout tu spolupráci mezi soukromými firmami a vládními organizacemi, aby se problémy kolem těchto typů nemocí, těchto pandemií vyřešily co nejdříve.
Chápu, že nebudete vědět přesné číslo, ale v jakých mezích se pohybujeme? Víme, že firma Moderna dostala od americké vládní agentury 483 milionů dolarů na další část vývoje vakcíny – nikoli tedy léku, ale vakcíny proti covid-19. Jak velkou část vývoje remdesiviru zaplatil stát?
Já to číslo přesně neznám, ale musím říct, že pokud sledujete informace, které Gilead nedávno uvolnil, tak odhad množství financí, které Gilead poskytne pro vývoj remdesiviru včetně produkce ve velkém měřítku, může dosahovat až jednu miliardu dolarů. Což je řádově více, než jaké byly finanční podpory od vládních organizací.
Tedy firma dala do vývoje násobně víc, než kolik dala vláda.
To si myslím, že je správné vyzvednout.
Agentura Reuters informovala o tom, že proběhly kybernetické útoky na Gilead. Chápu, že nemůžete z bezpečnostních důvodů zabíhat do podrobností, ale změnilo se nějak zabezpečení, styl práce, život v Gileadu?
Já si nejsem vědom žádných detailů, vím, že toto bylo řešeno jistým způsobem. Určitě je to důležité, aby do budoucna k těmto útokům nedocházelo. Jak to naše firma řeší, o tom nemám žádné detailní informace.
Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru (zdroj: ČT24)
Úplně chápu, děkuji za odpověď. Pojďme přímo do vašeho oboru, a to je věda. Mluvili jsme o té velké klinické studii, která běží, jaké jsou ty další, které remdesivir ještě zkoumají a probíhají i třeba v zahraničí?
Vyzvednul bych tři klinické zkoušky. Klinická zkouška, ten Simple Clinical Trial, který porovnával těch pět dní proti deseti dnům léčby remdesivirem, stále probíhá. Cílem je získat informace z asi šesti až osmi tisíc pacientů – to je velice zásadní směr, který nám dá informace o tom, jestli zkrácená léčba bude účinná.
Další věc je americký Národní ústav zdraví, který má samozřejmě další plány. I o tom, s jakými dalšími léčivy a komponenty by se remdesivir mohl kombinovat tak, aby se zvýšila další účinnost u pacientů, kteří mají rozvinuté symptomy.
Třetí taková velká zkouška, která byla iniciována Světovou zdravotnickou organizací, se jmenuje Solidarita. Ta porovnává remdesivir s dalšími výzkumnými léčivy, jestli to bude Hydroxychloroquine nebo Lopinavir. Tam je několik skupin pacientů, kteří budou léčeni paralelně různými přípravky a tam by se mělo ukázat, který z těch přípravků má nejlepší účinnost. Když se podíváte na internetové informace, tak je zhruba asi dvacet klinických zkoušek, které jsou v různých databázích, ne všechny jsou podporovány Gileadem. Další krok výzkumu by měl být zaměřen na to, jaké kombinace dalších látek s remdesivirem by mohly zvýšit klinickou efektivitu.
Je tam nějaký favorit, ať už jde o hydroxychlorochin, nebo o léky, které se používají proti HIV?
Těch možností je celá řada. Já myslím, že zatím ještě finální rozhodnutí nebylo uskutečněno, protože je potřeba získat celou řadu informací o tom, jestli je možné kombinovat remdesivir s dalšími látkami. Vy nevíte dopředu, jestli ta kombinace bude opravdu efektivnější. Ta kombinace může být vlastně méně efektivní, protože látky můžou interferovat s aktivitou remdesiviru – anebo opačně. A tam je potřeba udělat řadu experimentů, aby bylo jasné, jaké další komponenty má smysl kombinovat s remdesivirem.
Pracujete i na vývoji vakcíny?
V této chvíli Gilead nepracuje na vývoji vakcíny. Naše firma je zaměřená na to, aby vyvíjela především malé chemické molekuly, virostatika. To jsme dělali posledních pětadvacet třicet let. A to je ta hlavní expertíza, kterou máme. Vývoj vakcíny vyžaduje zcela jiný přístup, vyžaduje zcela jiné komponenty, vyžaduje i zcela jinou infrastrukturu na to, aby se vakcíny vyráběly. Musím souhlasit s tím, že v této chvíli vakcína je pravděpodobně to nejdůležitější, na co by se měla vědecká veřejnost zaměřit ve spolupráci jak mezi firmami, tak mezi vládními organizacemi.
Protože to je postup, který může nejvíce přispět k tomu, aby se pandemie dostala pod kontrolu. A remdesivir, jak jsem už poznamenal, v mnoha případech je vlastně pro pacienty, kteří už mají rozvinutou nemoc. A to, co vy chcete dosáhnout, je minimalizovat nárůst nových infekcí v populaci – jediná možnost, jak toho dosáhnout, kromě fyzické izolace, je vakcína.
Měl jste možnost dozvědět se podrobnosti o takzvané české vakcíně?
Zatím jsem tu možnost neměl, musím se omluvit, bohužel nemám o tom žádné detailní informace. Těch přístupů a postupů, jak nadesignovat nějakou účinnou vakcínu, je mnoho. V této chvíli celá řada velkých firem, které byly úspěšné v minulosti ve vývoji vakcín na různé infekční onemocnění, se podílí svým výzkumem na tom, aby se další vakcíny mohly vyvinout a aby škála možností, jak zjistit, která vakcína bude nejvíce účinná, byla dostatečně široká.
V Česku padl návrh, abyste dostal státní vyznamenání. Co to pro vás znamená a přijal byste ho?
Slyšel jsem o tom, že jsem byl navržen na státní vyznamenání. Samozřejmě je to pro mě veliká pocta. Jestli bych ho přijal, nebo ne? Pravděpodobně bych ho přijal. Záleží na tom, kdo ten návrh podá, jak to vyznamenání bude prezentováno a samozřejmě to nebude vyznamenání jenom pro mě, bude to vyznamenání a pocta pro celý tým z Gileadu a řadu našich spolupracovníků, kteří se všichni podíleli na tom, aby se dal remdesivir úspěšně zahrnout do klinických zkoušek a vyvinout jako potenciální léčivo na covid-19.
Co bude tato krize znamenat pro rozvoj vývoje léčiv v budoucnu? Ať už z pohledu firem, mezinárodní spolupráce nebo podpory ze strany státu.
Když se na to podíváte z širšího pohledu, je potřeba zjistit, jestli mluvíme o krátkodobých vlivech nebo dlouhodobých vlivech. Ty krátkodobé vlivy jsou zcela markantní v této chvíli, protože řada firem narazila na limity toho, jak můžou dále provádět klinické zkoušky na nových výzkumných léčivech – a to nemluvím o tom, jestli je to na covid-19. To může být na všechny možné různé typy onemocnění. V podstatě se v tuto chvíli vývoj léků celosvětově zpomalil. Což samozřejmě není vítaný nebo dobrý aspekt.
A další krátkodobý efekt je, že pokud se bude v této chvíli vyvíjet na covid-19 celá řada nových vakcín, protilátek a antivirotik, tak celková globální výrobní kapacita se do jisté míry omezí. Takže další výzkumná léčiva, která potřebují kapacitu na výrobu, budou mít limitaci.
Z dlouhodobého hlediska si myslím, že vývoj léků se možná změní z hlediska infekčních onemocnění a možných pandemií. A jak na to bude globálně reagovat farmaceutický průmysl? V dnešní době vidíme řadu příkladů, kdy farmaceutické firmy velice úzce spolupracují na tom, jak vyvíjet nové přípravky a nové postupy proti covidu-19. V historii jsou tyto příklady poměrně vzácné, protože celkově farmaceutický průmysl je celosvětově velice kompetitivní. Jestli se to přenese i do dalších aspektů vývoje léčiv proti jiným onemocněním, je těžko říct, ale pandemie covidu-19 aspoň dokázala, že farmaceutický průmysl je schopný spolupracovat. A další aspekt je využití umělé inteligence, což je aspekt, který zatím není úplně běžný ve vývoji látek a nových přípravků.
Umělá inteligence a různé počítačové algoritmy mohou pomoct nejenom při vývoji nových látek, mohou pomoct i v tom, aby našly cestu, jak nejrychleji a nejlépe zorganizovat a uskutečnit klinickou zkoušku.
Povede ta současná situace i k větší podpoře vědy, a to podpoře nejen morální, ale i fyzické ze strany veřejnosti a států přetavené do podoby fyzické – tedy víc peněz do základního výzkumu?
Já si myslím, že by to byl dobrý signál, pokud by k tomu došlo, protože podpora rozvoje vědy je velice důležitá celosvětově. Tato pandemie ještě více zdůraznila, že je potřeba myslet dopředu na to, jak se připravovat na tyto scénáře a jak mít jistotu, že vědecká komunita má dostatečnou kapacitu, aby byla schopná adresovat tyto problémy. Jak je předpovědět do budoucna je trošku složitější, protože vlastně nevíme, odkud potenciálně nová pandemie přijde, jaký virus to bude, jak to adresovat. A jsou skupiny virů, které reprezentují poměrně vysoký risk nové pandemie a na ty by se vědecká veřejnost při financování nového výzkumu měla zaměřit. Myslím si, že to, jak probíhá tato pandemie, změní politiku financování vědy.
Jaké viry považujete za nejrizikovější z hlediska vzniku další pandemie?
Samozřejmě to jsou respirační viry, protože to, jak se přenášejí na veřejnosti a jak se přenášejí mezi lidmi, je v podstatě nejúčinnější způsob přenosu. Na to bychom se měli v budoucnosti zaměřit – jestli to budou potenciálně nové formy chřipky – měli jsme tu ptačí chřipku, a nové nové formy koronavirů – měli jsme MERS, SARS. To je oblast, na kterou by se budoucí výzkum a vývoj léků měl samozřejmě zaměřit.
Ideální varianta by byla vyvinout širokospektrální antivirotikum.
To je v podstatě taková ideální představa. Jestli je to uskutečnitelné, to je jiná otázka. Řada konceptů a ideí je k dispozici, ale je mnohem těžší je nějakým způsobem převést do praxe. Tam by širokospektrální antivirotikum bylo ideální. Remdesivir je třeba účinný proti řadě virů aspoň v předklinických stádiích. Ale ukázalo se, že i když výsledky třeba proti ebole byly velice nadějné v těch předklinických fázích, tak se to nepodařilo potvrdit v těch skutečných klinických zkouškách.
Aspekty toho, jak nadesignovat látku, která by potenciálně interferovala s širokou škálou virů, je velice složité. A možná ne tak jednoduše uskutečnitelné, takže z mého vlastního pohledu si myslím, že dává smysl v této chvíli se zaměřit na ty jednotlivé skupiny virů, které mají vysoké riziko a nevidím nic špatného v tom, pokud bychom měli škálu různých preparátů, které by pokryly tyto různé viry s vysokým rizikem.
Tedy hledat lék na chřipku a jiný na koronavirus, ne lék na všechno?
Já si myslím, že to není úplně reálné a myslím si, že by bylo určitě účinnější nebo lepší, aby se práce zaměřila na specifické viry, tak aby se ty jednotlivé preparáty daly maximálně optimalizovat na klinický účinek. To je trošku těžší dosáhnout, když chcete, aby účinek byl maximalizován na různé viry, které svým způsobem nejsou úplně tak příbuzné, i když mechanismus replikace je na vyšší úrovni podobný – vždycky jsou na molekulární úrovni jisté rozdíly, které je trošku těžší adresovat, když se snažíte nadesignovat širokospektrální antivirotikum.
Co dobrého krize přinesla?
Já si myslím, že to je velice důležitá otázka, kterou by si lidé měli v tuto chvíli pokládat. Negativní vliv té celosvětové pandemie převažuje naprosto ve všech sférách společnosti. Když se podíváte na vysokou úmrtnost, když se podíváte na zátěž různých zdravotních systémů, když se podíváte na enormní efekt na celosvětovou ekonomii, ty zprávy, které se k nám dostávají, jsou v podstatě všechny negativní. Najít nějaký pozitivní signál, který by lidi aspoň emocionálně stimuloval a pomohl jim v této těžké situaci, je velice důležité.
Je potřeba se podívat na to, jestli je to v rovině osobní, nebo možná v té celospolečenské. Z těch celospolečenských rovin, tam už jsem vyzvedl spolupráci s různými farmaceutickými firmami ve farmaceutickém průmyslu; myslím že ta spolupráce se prolíná přes všechny vrstvy společnosti. Lidé mají možnost, jak spolu komunikovat a jak v této krizové situaci zjistit, jak reagovat pozitivně na tyto problémy. A to se určitě promítne do té pozitivní škály vývoje společnosti. A to jsou lekce, které jsou dlouhodobé, a pokud se podaří udržet spirit spolupráce mezi farmaceutickými firmami, který by se promítal i do dalších a dalších lidských onemocnění, tak by to bylo skutečně pozitivní.
Na té osobní úrovni je to někdy těžké. Řada lidí je zasažena velice negativně, ale myslím si, že jsou některé pozitivní aspekty, pokud jde o jednotlivé rodiny, které mají možnost, aby strávily nějaký čas společně. Je to třeba i můj vlastní příklad: máme tři mladé dospělé děti, s kterými jsme neměli možnost v posledních letech strávit mnoho času, ale v této chvíli, poslední dva měsíce jsme všichni doma spolu. Je to něco unikátního, samozřejmě, že se o těch dětech dozvíme něco, co jsme nevěděli, a máme mnohem více času, který můžeme strávit spolu. Takže tam jsou takové pozitivní aspekty, které si myslím, že jsou potřeba si uvědomit a dále je rozvíjet.
A byly to vždycky jen dobré zprávy?
Ale to já si myslím, že by mělo zůstat u rodinného stolu. Ale v zásadě ano.