Remdesivir je velmi účinný, naznačují interní výzkumné informace Chicagské univerzity

Stav pacientů s nemocí COVID-19 se po podání antivirotika remdesivir rychle zlepšuje. Vyplývá to z dílčích výsledků studie Chicagské univerzity, podle kterých byli takřka všichni pacienti do týdne propuštěni z nemocnice. Společnost Gilead, jejíž akcie v reakci na slibné zprávy v médiích skokově posílily, ale upozornila, že před učiněním závěrů bude nezbytné vyhodnotit konečná data. Obdobné prohlášení vydala i sama Chicagská univerzita, která poukázala na to, že interní výzkumné informace byly zveřejněny bez schválení, napsala agentura Reuters.

Chicagská univerzita přijala 125 pacientů s COVID-19 do programu klinických testů řízených společností Gilead. Z těchto nakažených bylo 113 ve vážném stavu. Všichni nemocní dostávali denně infuze s remdesivirem.

„Nejlepší zprávou je, že většina našich pacientů již byla propuštěna, což je skvělé. Zemřeli nám jen dva pacienti,“ řekla Kathleen Mullaneová, která jako specialistka univerzity na infekční choroby na studii dohlížela. Tímto způsobem věc Mullaneová komentovala při videokonferenci s dalšími odborníky z Chicagské univerzity. Rozprava, na níž experti hodnotili dosavadní výsledky, byla nahrána a kopie záznamu se dostala do médií bez patřičného schválení.

23 minut
Rozhovor s Tomášem Cihlářem, spoluautorem látky, která se testuje proti novému koronaviru
Zdroj: ČT24

Americký portál STAT, který se zaměřuje na zprávy týkající se zdravotnictví, k uniklým výsledkům poznamenal, že je to pouze nástin účinnosti remdesiviru. Podobné zkoušky totiž provádí i další instituce, takže hovořit s jistotou o závěrech výzkumu je nyní nemožné. Společnost Gilead dosud žádná výzkumná data nezveřejnila. Nyní v prohlášení uvedla, že stále shromažďuje údaje z výzkumů. V minulosti sdělila, že výsledky očekává v dubnu.

Chicagská univerzita je jedním ze 152 zařízení, která se v programu Gileadu účastní zkušební léčby remdesivirem u pacientů ve vážném stavu. Studie je ale jednostranná, není do ní totiž zapojena ověřovací skupina nemocných, kteří by místo remdesiviru dostávali placebo, tedy prostředek bez účinné látky.

Nadějný přípravek

Na nemoc COVID-19, která byla doposud potvrzena u více než dvou milionů lidí, neexistuje žádná schválená léčba. Remdesivir je jedním z nadějných preparátů. V březnu o něm pochvalně hovořil i prezident Donald Trump, který řekl, že u tohoto antivirotika se zdá, že má velmi dobré výsledky.

V Česku byl remdesivir, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, experimentálně nasazen u jednoho nakaženého v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN). Jeho stav se výrazně zlepšil a po velmi těžkém průběhu choroby se stále zotavuje v nemocnici.

Kvůli infekci mu selhaly plíce, musel tak být napojený na mimotělní oběh ECMO, který mu do krve dodával kyslík. V době podávání léku už ale přístroj přestal potřebovat. Zda tak k zotavení pacienta byl remdesivir zásadní, jasné podle ošetřujících lékařů není.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
včera v 09:27

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025
Načítání...