Remdesivir útočí na enzym, jehož prostřednictvím se viry množí. Lékař popsal použití u těžkého případu

Američtí vědci popsali, jaké byly výsledky použití experimentálního léku remdesivir na pacientku v kritickém stavu v souvislosti s nákazou koronavirem. Výsledek ukázal, že přinejmenším v tomto případě léčivo zafungovalo bez vedlejších účinků.

První případ komunitního přenosu nemocí COVID-19 v USA potvrdili 26. února – trvalo ale sedm dní, než byly laboratoře tyto výsledky schopné pro nedostatek testů prokázat. Jednalo se o starší ženu z Kalifornie, jejíž stav se rychle zhoršoval.

Lékaři se proto obrátili na společnost Gilead Sciences a požádali ji o takzvaný „compassionate use permission“, což je zvláštní druh povolení k použití ještě neschváleného léčiva. 

Toto povolení se týkalo léku remdesivir, o němž se mluví jako o jednom z nejnadějnějších léčiv, zejména pro kritické případy.

George Thompson, který se staral právě o kalifornskou pacientku, popsal pro odborný web Science Insider, jak látka zabrala u ní.

Uvedl, že od diagnózy k začátku léčby to trvalo jen 36 hodin, což je výjimečně krátká doba pro tak nový lék. Pacientka byla při začátku léčby ve velmi špatném stavu. „Mysleli jsme si, že zemře,“ poznamenal Thompson. Nacházela se ve stavu těsně před nasazením takzvané extrakorporální membránové oxygenace, což je vlastně plné nahrazení funkce srdce a plic.

Její stav se zlepšil již den poté, co byla léčba nasazena. Vědci ale nemohli otestovat, zda to bylo způsobeno právě remdesivirem – neměli totiž k dispozici žádné PCR testy, které by to byly schopné zjistit. U makaků, kde se remdesivir také testoval, ale tato korelace byla vysledovaná velmi dobře – po zavedení léku se množství viru v jejich krvi začalo rychle snižovat.

  • Polymerázová řetězová reakce (PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin. Úseky DNA, které se mají namnožit (amplifikovat), musí být ohraničeny na začátku a na konci tzv. primery (krátkými oligonukleotidy DNA). PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA o maximální délce 10 tisíc nukleotidů, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku.
  • Zdroj: Wikipedia

Lékař odmítl uvést o pacientce další údaje, ale podle něj „je na tom dobře“. Protože ostatní nakažení, které léčil, měli jen mírný průběh nemocí, nemohl lék u nich zatím zkusit.

Zatím je tak podle Thompsona nejsložitější úvaha, kdy vlastně remdesivir nasadit – ideální by bylo použít ho co nejdříve, pak má totiž nejvyšší účinnost. Ale současně v takovém případě hrozí, že člověk, který by se mohl uzdravit sám, by mohl trpět zatím neznámými vedlejšími účinky, například poškozením jater.

Co je remdesivir?

Látka, která se podává vnitrožilně ve vysokém množství a po dobu asi 10 dnů, se nyní testuje ve Spojených státech, Číně a Německu – podle náměstka tuzemského ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly bude o tento lék usilovat také Česká republika.

Zatím jsou zprávy o jeho účinnosti rozporuplné, například na základě jedné americké studie odhadují analytici pravděpodobnost, že bude vůbec schválen, jen na padesát procent. Právě některé případy ze Spojených států ovšem zase naznačují, že v určitých případech by remdesivir fungovat mohl.

Remdesivir útočí na enzym jménem RNA polymeráza, který mnoho virů využívá k tomu, aby se kopírovaly. Necílí tedy vyloženě na virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. Fungoval jak na pokusných zvířatech i laboratorně na jiných lidských koronavirech. RNA virem je i ebola, ale na ni remdesivir při testech v Africe nezabral – což se může stát i u nového koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 7 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 13 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 15 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 17 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 21 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...