Remdesivir útočí na enzym, jehož prostřednictvím se viry množí. Lékař popsal použití u těžkého případu

Američtí vědci popsali, jaké byly výsledky použití experimentálního léku remdesivir na pacientku v kritickém stavu v souvislosti s nákazou koronavirem. Výsledek ukázal, že přinejmenším v tomto případě léčivo zafungovalo bez vedlejších účinků.

První případ komunitního přenosu nemocí COVID-19 v USA potvrdili 26. února – trvalo ale sedm dní, než byly laboratoře tyto výsledky schopné pro nedostatek testů prokázat. Jednalo se o starší ženu z Kalifornie, jejíž stav se rychle zhoršoval.

Lékaři se proto obrátili na společnost Gilead Sciences a požádali ji o takzvaný „compassionate use permission“, což je zvláštní druh povolení k použití ještě neschváleného léčiva. 

Toto povolení se týkalo léku remdesivir, o němž se mluví jako o jednom z nejnadějnějších léčiv, zejména pro kritické případy.

George Thompson, který se staral právě o kalifornskou pacientku, popsal pro odborný web Science Insider, jak látka zabrala u ní.

Uvedl, že od diagnózy k začátku léčby to trvalo jen 36 hodin, což je výjimečně krátká doba pro tak nový lék. Pacientka byla při začátku léčby ve velmi špatném stavu. „Mysleli jsme si, že zemře,“ poznamenal Thompson. Nacházela se ve stavu těsně před nasazením takzvané extrakorporální membránové oxygenace, což je vlastně plné nahrazení funkce srdce a plic.

Její stav se zlepšil již den poté, co byla léčba nasazena. Vědci ale nemohli otestovat, zda to bylo způsobeno právě remdesivirem – neměli totiž k dispozici žádné PCR testy, které by to byly schopné zjistit. U makaků, kde se remdesivir také testoval, ale tato korelace byla vysledovaná velmi dobře – po zavedení léku se množství viru v jejich krvi začalo rychle snižovat.

  • Polymerázová řetězová reakce (PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin. Úseky DNA, které se mají namnožit (amplifikovat), musí být ohraničeny na začátku a na konci tzv. primery (krátkými oligonukleotidy DNA). PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA o maximální délce 10 tisíc nukleotidů, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku.
  • Zdroj: Wikipedia

Lékař odmítl uvést o pacientce další údaje, ale podle něj „je na tom dobře“. Protože ostatní nakažení, které léčil, měli jen mírný průběh nemocí, nemohl lék u nich zatím zkusit.

Zatím je tak podle Thompsona nejsložitější úvaha, kdy vlastně remdesivir nasadit – ideální by bylo použít ho co nejdříve, pak má totiž nejvyšší účinnost. Ale současně v takovém případě hrozí, že člověk, který by se mohl uzdravit sám, by mohl trpět zatím neznámými vedlejšími účinky, například poškozením jater.

Co je remdesivir?

Látka, která se podává vnitrožilně ve vysokém množství a po dobu asi 10 dnů, se nyní testuje ve Spojených státech, Číně a Německu – podle náměstka tuzemského ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly bude o tento lék usilovat také Česká republika.

Zatím jsou zprávy o jeho účinnosti rozporuplné, například na základě jedné americké studie odhadují analytici pravděpodobnost, že bude vůbec schválen, jen na padesát procent. Právě některé případy ze Spojených států ovšem zase naznačují, že v určitých případech by remdesivir fungovat mohl.

Remdesivir útočí na enzym jménem RNA polymeráza, který mnoho virů využívá k tomu, aby se kopírovaly. Necílí tedy vyloženě na virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. Fungoval jak na pokusných zvířatech i laboratorně na jiných lidských koronavirech. RNA virem je i ebola, ale na ni remdesivir při testech v Africe nezabral – což se může stát i u nového koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...