Remdesivir útočí na enzym, jehož prostřednictvím se viry množí. Lékař popsal použití u těžkého případu

Američtí vědci popsali, jaké byly výsledky použití experimentálního léku remdesivir na pacientku v kritickém stavu v souvislosti s nákazou koronavirem. Výsledek ukázal, že přinejmenším v tomto případě léčivo zafungovalo bez vedlejších účinků.

První případ komunitního přenosu nemocí COVID-19 v USA potvrdili 26. února – trvalo ale sedm dní, než byly laboratoře tyto výsledky schopné pro nedostatek testů prokázat. Jednalo se o starší ženu z Kalifornie, jejíž stav se rychle zhoršoval.

Lékaři se proto obrátili na společnost Gilead Sciences a požádali ji o takzvaný „compassionate use permission“, což je zvláštní druh povolení k použití ještě neschváleného léčiva. 

Toto povolení se týkalo léku remdesivir, o němž se mluví jako o jednom z nejnadějnějších léčiv, zejména pro kritické případy.

George Thompson, který se staral právě o kalifornskou pacientku, popsal pro odborný web Science Insider, jak látka zabrala u ní.

Uvedl, že od diagnózy k začátku léčby to trvalo jen 36 hodin, což je výjimečně krátká doba pro tak nový lék. Pacientka byla při začátku léčby ve velmi špatném stavu. „Mysleli jsme si, že zemře,“ poznamenal Thompson. Nacházela se ve stavu těsně před nasazením takzvané extrakorporální membránové oxygenace, což je vlastně plné nahrazení funkce srdce a plic.

Její stav se zlepšil již den poté, co byla léčba nasazena. Vědci ale nemohli otestovat, zda to bylo způsobeno právě remdesivirem – neměli totiž k dispozici žádné PCR testy, které by to byly schopné zjistit. U makaků, kde se remdesivir také testoval, ale tato korelace byla vysledovaná velmi dobře – po zavedení léku se množství viru v jejich krvi začalo rychle snižovat.

  • Polymerázová řetězová reakce (PCR, anglicky Polymerase Chain Reaction) je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin. Úseky DNA, které se mají namnožit (amplifikovat), musí být ohraničeny na začátku a na konci tzv. primery (krátkými oligonukleotidy DNA). PCR slouží k vytvoření až mnoha milionů exaktních kopií vzorového fragmentu DNA o maximální délce 10 tisíc nukleotidů, což umožňuje provést analýzu DNA i z velmi malého vzorku.
  • Zdroj: Wikipedia

Lékař odmítl uvést o pacientce další údaje, ale podle něj „je na tom dobře“. Protože ostatní nakažení, které léčil, měli jen mírný průběh nemocí, nemohl lék u nich zatím zkusit.

Zatím je tak podle Thompsona nejsložitější úvaha, kdy vlastně remdesivir nasadit – ideální by bylo použít ho co nejdříve, pak má totiž nejvyšší účinnost. Ale současně v takovém případě hrozí, že člověk, který by se mohl uzdravit sám, by mohl trpět zatím neznámými vedlejšími účinky, například poškozením jater.

Co je remdesivir?

Látka, která se podává vnitrožilně ve vysokém množství a po dobu asi 10 dnů, se nyní testuje ve Spojených státech, Číně a Německu – podle náměstka tuzemského ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly bude o tento lék usilovat také Česká republika.

Zatím jsou zprávy o jeho účinnosti rozporuplné, například na základě jedné americké studie odhadují analytici pravděpodobnost, že bude vůbec schválen, jen na padesát procent. Právě některé případy ze Spojených států ovšem zase naznačují, že v určitých případech by remdesivir fungovat mohl.

Remdesivir útočí na enzym jménem RNA polymeráza, který mnoho virů využívá k tomu, aby se kopírovaly. Necílí tedy vyloženě na virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19. Fungoval jak na pokusných zvířatech i laboratorně na jiných lidských koronavirech. RNA virem je i ebola, ale na ni remdesivir při testech v Africe nezabral – což se může stát i u nového koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...