Čínský ústav žádá o patent na použití léku remdesivir v Číně

Americká farmaceutická společnost Gilead Sciences oznámila, že se dohodla s čínskými úřady a bude přímo ve Wu-chanu testovat ve dvou klinických studiích nadějný lék, který by se mohl uplatnit proti koronaviru. Možný lék vyvinula její virologická divize, kterou vede český vědec Tomáš Cihlář.

„Gilead úzce spolupracuje s globálními lékařskými autoritami, aby reagoval na hrozbu nového koronaviru (2019-nCoV) vhodným experimentálním užitím naší látky remdesivir,“ uvedl zástupce společnosti Merdad Parsey.

Do projektu je kromě této soukromé firmy zapojeno také několik amerických úřadů – Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb (DHHS) a také čínská strana skrze její nejvyšší lékařské autority. Na vše pak dozírá Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Remdesivir zatím není ani schválený, ani licencovaný a zatím ani nebylo prokázáno, že by byl bezpečný nebo efektivní,“ umírňuje přehnaná očekávání Gilead v tiskové zprávě. Právě proto by nyní měl být otestován na malém množství čínských pacientů přímo v nejhůře postižené části světa, tedy přímo ve Wu-chanu – a to v rámci nejpřísnějších vědeckých kritérií.

To by mělo pomoci s pochopením jeho účinnosti, rizikových faktorů a také možných vedlejších účinků. Gilead uvádí, že zatím neexistují žádná data o tom, že by měl remdesivir prokazatelný účinek na wuchanský koronavirus, ale na zvířatech se ukázalo, že funguje účinně proti koronavirům SARS a MERS, které mají velmi podobnou strukturu jako wuchanský koronavirus.

Čína žádá o patent

Virologický ústav Čínské akademie věd v úterý oznámil, že požádal o patent pro Čínu k použití remdesiviru při léčbě. Žádost ústavu, který sídlí ve městě Wu-chan, tedy přímo v centru nynější epidemie, předložil 21. ledna společně se zdravotním ústavem vojenské akademie čínské armády.

Žádost o patent namísto „nucené licence“, umožňující vládě v případě nouze povolit výrobu patentově chráněného léku bez svolení vlastníka, podle agentury Bloommberg naznačuje, že Čína se souběžně se snahou omezit šíření nákazy snaží ukázat svůj respekt k duševnímu vlastnictví.

Podle agentury není jasné, zda či kdy čínské úřady pověřené ochranou duševního vlastnictví žádost ústavu schválí. 

Co je remdesivir

Zatímco vývoj vakcíny proti novému koronaviru může trvat celé roky, remdesivir má tu výhodu, že už na lidech testován byl, byť ne v souvislosti s wuchanským koronavirem. Klíčové je, že v testech se neukázaly žádné zásadní vedlejší účinky. Ve spolupráci s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí byla roku 2015 látka, na které český vědec Tomáš Cihlář pracoval, testována společně s dalšími léčivy na pacientech s ebolou.

U eboly byly účinnější jiné léky, navíc epidemii eboly se podařilo zdárně potlačit. O tři roky později ale studie ukázaly, že remdesivir může fungovat proti širokému spektru koronavirů, určitě proti MERS a SARS. A také, že tato látka nezpůsobuje mutaci virů. Funguje tak, že blokuje rozmnožování viru a brání tak šíření jeho genetické informace.

„Je to látka, která se lépe dostane k viru do plic a díky tomu může proti němu velmi dobře účinkovat. Předpokládám, že právě tato látka by mohla být jednou z nejlepších, které by mohly v případě, že se nákaza rozšíří, být použité,“ uvedl pro Českou televizi Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Produkt firmy Gilead remdesivir je z mého pohledu nejnadějnější.“

„Je to experimentální látka, která ještě není schválená, ale předpokládám, že pro tento účel by se mohla použít. Je v obecném zájmu, aby se tato látka použila,“ věří vědec. Podle Nencky se v Číně začaly testovat také takzvané proteázové inhibitory, tedy léky vyvinuté původně proti HIV. „Ty ale podle údajů amerických vědců nemají takovou účinnost jako remdesivir.“

První test už zřejmě proběhl

Podle agentury Bloomberg už Gilead lék proti koronaviru použil, a to u pětatřicetiletého pacienta ve státě Washington. Zákrok proběhl v Providence Regional Medical Center v Everettu nedalo Seattlu.

„Pokud vím, jde o první známý případ na světě, kdy byla tato látka použitá na člověku proti viru,“ uvedl Jay Cook, který toto centrum vede. „Cítili jsme, že výhody tohoto léku převyšovaly potenciální rizika, která mohla být spojená s jeho užíváním,“ dodal Cook.

Zápal plic se u pacienta zlepšil během pouhého jediného dne. A to aniž by se u něj projevily nějaké vedlejší účinky, informovali vědci v odborném časopise New England Journal of Medicine.

Další možnosti léčby

Další možnost léčby koronaviru ukázalo Thajsko. To oznámilo, že se podařilo vyléčit jednu čínskou pacientu s koronavirem pomocí kombinace dvou antivirotik (lopinaviru a ritonaviru) běžně používaných proti AIDS. Spojili je s přípravkem oseltamivir, což je lék na chřipku, který fungoval proti epidemii koronaviru MERS. Jednasedmdesátiletá žena přitom byla ve vážné stavu – ten se zlepšil jen 48 hodin po podání léků.

Antivirotika proti AIDS zkouší také Čína a tato cesta je nadějná i podle ruských vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled