Hrozí nový koronavirus i v Česku? Jak snížit riziko nákazy? Nabízíme základní otázky a odpovědi

Svět se potýká se stále stoupajícím množstvím lidí, kteří onemocněli novou formou koronaviru označovanou jako SARS-CoV-2 (dříve nCov nebo wuchanský). Tato choroba si už vyžádala přes dva tisíce mrtvých. Jakou hrozbu představuje? Informace byly aktualizovány naposledy 19. února v 08:40.

Může se virus dostat do Česka?

Nákaza nemocí, která oproti samotnému viru dostala název Covid-19, se dostala i do Evropy, koronavirus je už i v sousedním Německu, ale také v Belgii, Francii, Velké Británii, Itálii nebo Španělsku. Není tedy možné vyloučit, že by se virus dostal také do České republiky. Obě předchozí epidemie koronavirů se naší zemi vyhnuly – doposud na našem území nebyly přes několik desítek podezření zaznamenány žádné případy MERS ani SARS. Před tím, že by se virus mohl dostat i do České republiky, varuje i ministerstvo zahraničních věcí - rozsah této epidemie je totiž výrazně větší než u starších koronavirových infekcí.

Video Roman Prymula
video

Roman Prymula o koronaviru

Zdravotníci připomínají, že rizikem mohou obzvláště být nakažliví pacienti, kteří by mohli šíření viru dále urychlovat. Případy takzvaných superpřenašečů se vyskytly během epidemie SARS a některé případy současné epidemie naznačují, že by mohli existovat také u nového koronaviru - byť jsou výrazně slabší než u SARS. Konkrétně je potvrzený případ, kdy více zdravotníků nakazil jediný pacient, mnoho osob nakazila také jediná osoba v Německu.

V České republice se objevilo asi šedesát podezření na koronavirus, ale zatím se žádné nepotvrdilo. Světová zdravotnická organizace uvedla v neděli 9. února, že znepokojivé je zejména malé množství případů, které se objevily u osob, které nenavštívily Čínu. Podle jejího ředitele Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse je tedy možné, „že vidíme jen vrchol ledovce“. 

„Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.“

Tedros Adhanom Ghebreyesus

ředitel WHO

Jak se přenáší?

„Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o takzvanou kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví. Nejnovější studie varují také před schopností koronaviru přenášet se přes výkaly. 

Zdravotníci zatím přesně nepopsali mechanismus přenosu viru, který dostal název Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2, neboli SARS-CoV-2 a není ani jasné riziko spojené a případnou mutací. Také SARS i MERS, které jsou novému viru podobné, se přenášejí hlavně kapénkovou infekcí do nosu a plic – nejde o rozptýlení viru přímo vzduchem, podstatné je, aby byly přítomné kapičky.

Obecně se mechanismus přenosu z člověka na člověka podobá šíření chřipky. Ve středu 5. února vyvrátili němečtí vědci, že by se koronavir mohl přenášet také u infikovaných, kteří nemají žádné symptomy - jediný známý případ se týkal ženy, která si příznaky uměle potlačila velkým množstvím léků. O tom, zda by se přenášel také formou aerosolů, se zatím jen spekuluje.

Americké úřady uklidňují občany, že také přenos pomocí zásilek z Číny je zcela nepravděpodobný. České úřady to potvrzují: „V tomto případě se není čeho obávat. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy přenosem z člověka na člověka nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin. Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích a podobně, kde je velké množství lidí. Zásilkové společnosti, spedice a například ani Česká pošta žádná takováto opatření v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží obecně nepřijala, protože k tomu není důvod.“

Ve středu 5. února také čínské úřady potvrdily možnost přenosu z matky na dítě během těhotenství nebo při porodu. 

Jak lze riziko nákazy snížit?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby lidé dodržovali standardní pravidla, jimiž se snižuje pravděpodobnost přenosu infekčních chorob. Obecně je třeba zachovávat základní hygienu, jako je mytí rukou. Lidé by měli také omezit kontakty s těmi, kdo projevuje symptomy nemoci, jimiž je nejčastěji kýchání a kašlání.

České ministerstvo zdravotnictví vydalo tato doporučení, která jsou prakticky shodná s těmi vydanými WHO, evropským i americkým centrem pro kontrolu nemocí:

  • vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
  • dodržovat základní hygienická pravidla
  • používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
  • nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
  • jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tedy při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál)
  • zdravotníci by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku

Jak reagují na hrozbu české úřady?

„V souvislosti s šířením koronaviru a přijímanými preventivními opatřeními ze strany čínských úřadů doporučuje ministerstvo zahraničních věcí cestovat do Číny jen v nezbytně nutných případech. Opatření jsou nadále rozšiřována a mají dopad i na vnitrostátní a mezinárodní leteckou přepravu,“ uvádí resort.

„Do těchto měst se doporučuje až do odvolání necestovat, jakož i zvážit cestu do ostatních částí této provincie. K 27. lednu 2020 čínské úřady vyhlásily první stupeň ohrožení veřejného zdraví již ve všech provinciích a správních oblastech“, uvádí ministerstvo. Při pobytu v Číně doporučuje resort dbát zvýšené opatrnosti, zvýšené hygieny, nezdržovat se v místech s velkou koncentrací osob, nenavštěvovat tržnice a používat preventivně ústní roušky.  

Česká vláda v pondělí 3. února kvůli šíření nového typu koronaviru na čínském území schválila zákaz přímých letů mezi Čínou a Českou republikou. Platí od neděle 9. února, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) novinářům řekl, že opatření navrhuje na dobu neurčitou, odhadovat jeho trvání nechtěl. Ministerstvo zahraničí kvůli koronaviru ve čtvrtek 30. ledna již pozastavilo vydávání víz pro čínské občany a nepřijímá v Číně ani nové žádosti o víza.

Infekční klinika pražské Nemocnice Na Bulovce oznámila, že je na případné pacienty nakažené koronavirem připravena, v současné době má pro tyto případy vyčleněny dva volné pokoje. Počty lůžek může v případě potřeby zvýšit.

WHO vyhlásila globální stav nouze. Co to znamená?

WHO popisuje stav zdravotní nouze jako „mimořádnou událost“, která představuje nebezpečí pro další země a vyžaduje koordinovaný mezinárodní zásah. Organizace vydává dočasná doporučení, která sice nejsou pro státy závazná, v případě jejich uplatnění mohou ale mít výrazné dopady v odvětvích, jako je cestovní ruch či mezinárodní obchod. Omezení cestovního ruchu v této chvíli ale WHO nenavrhuje.

WHO vyzvala k podpoře zemí se slabšími zdravotními systémy a k pomoci zemím se na takovou možnost připravit. Podle WHO je jediným způsobem, jak tuto epidemii porazit, spolupráce všech zemí v duchu solidarity, dále je třeba urychlit vývoj vakcín, léků i diagnostiky a především bojovat proti šíření fám i dezinformací, které se množí.

Jsou některé skupiny lidí nákazou více ohroženy?

Čínské úřady a lékaři, kteří virus studovali, identifikovali jako nejrizikovější skupinu starší lidi. Převážná většina lidí, kteří onemocnění podlehli, byla ve věku 60 až 89 let, uvedl jihoasijský korespondent německé stanice Deutsche Welle William Yang. U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy, o několika dětských pacientech se už ale ví. 

Obecně platí, že zranitelnější bývají osoby se zhoršenou imunitou nebo oslabené jinými nemocemi, což se potvrzuje i v tomto případě. Čínské úřady uvádějí, že právě tito lidé bývají těmi nejčastějšími oběťmi viru. Týká se to také druhé mimo-čínské oběti, kterou byla ve čtvrtek 13. února Japonka ve věku 80-90 let. 

Jaké jsou příznaky onemocnění a kdy se projeví?

Mezi typické příznaky nemoci Covid-19 patří dýchací potíže, horečka a kašel. Vědci zatím detailně neupřesnili, jak rychle po nakažení se tyto symptomy projevují – zjistí to až po podrobnější analýze nemoci. 

Inkubační doba se podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pohybuje mezi dvěma a sedmi dny, možná je ale také až čtrnáctidenní inkubační lhůta, upozorňují čínští lékaři. Naopak američtí experti zatím čtrnáctidenní dobu nepotvrdili. 

Je možná léčba nebo preventivní očkování?

Ani očkování ani léčba přímo proti tomuto viru neexistuje. Protože jde o virové onemocnění, antibiotika proti němu neúčinkují. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb – podle WHO je pomoc vysoce účinná.  

Na konci ledna se objevilo několik slibných možností, jak koronavirus léčit. Jednou z nich je v Thajsku testovaná kombinace dvou antivirotik, která údajně zabrala u jednoho pacienta. V USA zase společnost Gilead úspěšně aplikovala látku vyvinutou původně proti ebole u jednoho pacienta ve státu Washington. Lék vyléčil zápal plic za jediný den bez jakýchkoliv vedlejších účinků.

Jak moc je virus smrtící?

Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom), který v letech 2002 až 2003 postihl jižní Čínu a vyžádal si v několika zemích a oblastech více než sedm set obětí. Zároveň ale upozorňují, že se o původu viru ví doposud jen velmi málo.

Podle ředitele Centra pro výzkum infekčních onemocnění Mika Osterholma nemá tento virus zřejmě potenciál způsobit pandemii. „Jediný původce, o kterém dnes víme a ten potenciál má, je chřipka,“ uvedl pro web Wired. Podle něj může virus SARS-CoV-2 způsobit maximálně více geograficky lokalizovaných epidemií.

Smrtelnost nového viru není přesně známá, zatím nejpřesnější odhad je 2,3 procenta infikovaných osob. Zatím zemřelo přes 1400lidí, téměř všichni v Číně, jediné další případy jsou jedna osoba na FIlipínách a jeden člověk v Japonsku. 

Podle deníku Guardian byla většina pacientů, která nemoci podlehla, již předtím ve velmi špatném zdravotním stavu. 

Kolik lidí se dosud nakazilo?

Informace o množství nakažených osob se neustále mění, aktuální čísla o nakažených jsou v grafu:

 

Ve kterých zemích byl virus zaznamenán?

Nákaza se už dostala nejen za hranice provincie Chu-pej, ale i za hranice Číny. Onemocnění už hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy, aktuální situace je zde:

 


Co je to koronavirus?

Jde o skupinu virů, které se objevují u mnoha druhů zvířat, časté jsou například u velbloudů a netopýrů. Výjimečně se mohou změnit a zmutovat a poté jsou schopné přenášet se i na člověka a mezi lidmi. Koronavirů existuje velké množství, v poslední době se objevily epidemie virů SARS a MERS, které do této skupiny patří.

Způsobují u zvířat i lidí různě závažná onemocnění – u člověka se objevovaly nejprve jen formy způsobující běžná nachlazení, ale jak MERS, tak i SARS jsou smrtící. Na člověka se přenáší celkem sedm druhů koronavirů. 

Kdy se nová podoba viru poprvé objevila a kde?

Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2, dříve „nový koronavirus“ neboli nCov, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.

Vědci už dokázali v polovině ledna popsat genetickou strukturu a sekvenovat jeho DNA. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu viru nyní pracuje celá řada odborných pracovišť po celém světě.

Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Za epidemii SARS mohl přenos ze šelmy cibetky, za epidemii MERS zase přenos z velbloudů. Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody. Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a hadi, kteří se zde prodávali, nejnověji se spekuluje také o přenosu z luskounů.