Svět se potýká se stále stoupajícím množstvím lidí, kteří onemocněli novou formou koronaviru označovanou jako SARS-CoV-2 (dříve nCov nebo wuchanský). V neděli 1. března se dostala i do České republiky. Jakou hrozbu představuje? Informace byly aktualizovány naposledy 23. března v 09.00.
Nový koronavirus je v Česku. Jak snížit riziko nákazy? Nabízíme základní otázky a odpovědi
Světová zdravotnická organizace označila situaci za pandemii.
Vláda zakázala s účinností od půlnoci z 15. března do 24. března 06:00 kvůli dalšímu šíření nového typu koronaviru volný pohyb lidí po ČR. Detaily zde. Od půlnoci na čtvrtek začne platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst. Kabinet také vyhradil nákup v prodejnách potravin mezi 07:00 a 09:00 pro lidi nad 65 let. Lázeňská zařízení od stejného termínu nesmějí přijímat do péče nové klienty.
Jak je Česká republika připravená?
Celkem je možné využít přes 1000 lůžek na infekčních odděleních po celé České republice. Mezi nimi je specializované pracoviště Nemocnice na Bulovce. Dále lze aktivovat specializovanou vojenskou nemocnici v Těchoníně. Pokud by tyto kapacity byly překonány, bude aktivováno zařízení, které se primárně nevěnuje péči o infekční pacienty a bude upraveno za tímto účelem.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli novému koronaviru informovalo, že zakazuje vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo Česko a jejich prodej všem mimo zdravotnická a sociální zařízení, orgány ochrany veřejného zdraví, složky integrovaného záchranného systému a další orgány státní správy. Ministr zdravotnictví také zakázal kvůli šíření nového typu koronaviru vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí.
Ministerstvo zdravotnictví v pondělí 9. března vyhlásilo zákaz návštěv na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů. Cílem ministerstva je ochránit nejzranitelnější skupiny lidí, ke kterým patří senioři a lidé s větším počtem závažných chorob.
Ministerstvo zdravotnictví chce také kvůli šířícímu se koronaviru nakoupit 150 umělých plicních ventilací a rychlé testy na koronavir, které by přítomnost viru měly odhalit během několika desítek minut.
Další mimořádná opatření zavedená 10. března jsou popsána zde:
Naší prioritou zůstává zadržování nemoci, ale všechny státy musí využít toto okno příležitosti, aby se připravily na možný příchod viru.
Co mají dělat Češi?
Očekává se, že počet nakažených bude v Evropě i České republice výrazně stoupat, důležité je tedy zůstat v klidu, sledovat relevantní zdroje a dodržovat základní pravidla hygieny a zdravého života:
- Jíst ovoce, jít na procházku do lesa.
- Pořádně si mýt ruce.
- Snažit se omezovat zbytečné kontakty s lidmi, kteří mohou být nakažení
- Udržovat vzdálenost kolem dvou metrů a vyhýbat se podávání rukou a také polibkům
- Vycházet ven, jen když je to opravdu zapotřebí a nezhlukovat se
Stres oslabuje organismus, zvyšuje pravděpodobnost nakažení různými nemocemi. Pravděpodobnost, že se člověk novým koronavirem nakazí, je v této chvíli stále ještě malá. Existuje vysoká pravděpodobnost, že onemocnění bude mít mírný průběh – jeho příznaky u 80 procent lidí budou podobné silnějšímu nachlazení.
Pět desítek rad, jak se chovat doma, v práci i třeba při nákupech a v dopravě vydali australští epidemiologové:
Jak člověk pozná, že může mít COVID-19?
Mezi typické příznaky nemoci COVID-19 patří dýchací potíže, horečka a kašel. Typicky se objevují kolem pátého dne po infekci. Inkubační doba se podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí pohybuje mezi dvěma a čtrnácti dny. Neplatí, že každý, kdo má teplotu a nějaké respirační potíže, trpí infekcí COVID-19, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Případů sezonní chřipky je stále ještě řádově více než případů nemoci COVID-19.
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, kteří se vrátili z rizikových oblastí, aby zůstali doma a TELEFONICKY kontaktovali svého lékaře nebo hygienickou stanici ve svém kraji a poradili se s ním o dalším postupu.
V případě, že bude mít občan, který v takových zemích nebyl, také obavy o svůj zdravotní stav související s novým koronavirem, je třeba, aby telefonicky kontaktoval svého registrujícího lékaře nebo lékařskou pohotovostní službu, popřípadě místně příslušnou krajskou hygienickou stanici, kde mu poskytnou informace o dalším postupu v závislosti na zjištěných skutečnostech.
Jak se přenáší?
„Koronavirus se přenáší z člověka na člověka po úzkém kontaktu, který trvá delší dobu. Jedná se o takzvanou kapénkovou infekci, která je přenášena vzduchem. Zasahuje nejčastěji sliznice horních a dolních dýchacích cest,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví. Nejnovější studie varují také před schopností koronaviru přenášet se přes výkaly.
Zdravotníci zatím přesně nepopsali mechanismus přenosu viru, který dostal název Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2, neboli SARS-CoV-2, a není ani jasné riziko spojené s případnou mutací. Také SARS i MERS, které jsou novému viru podobné, se přenášejí hlavně kapénkovou infekcí do nosu a plic – nejde o rozptýlení viru přímo vzduchem, podstatné je, aby byly přítomné kapičky.
Obecně se mechanismus přenosu z člověka na člověka podobá šíření chřipky. Na začátku února sice vyvrátili němečtí vědci, že by se koronavir mohl přenášet také u infikovaných, kteří nemají žádné symptomy, ale informace z 21. února ukazují, že to je sice poměrně výjimečné a velmi nepravděpodobné, ale možné to je. O tom, zda by se přenášel také formou aerosolů, se zatím jen spekuluje.
Americké úřady uklidňují občany, že také přenos pomocí zásilek z Číny je zcela nepravděpodobný. České úřady to potvrzují: „V tomto případě se není čeho obávat. Koronavirus 2019-nCoV se přenáší stejně jako jiná respirační onemocnění, tedy přenosem z člověka na člověka nejsnáze kapénkovou infekcí. Virus nepřežije mimo lidský organismus více než několik hodin. Proto se ochranná opatření přijímají především na letištích a podobně, kde je velké množství lidí. Zásilkové společnosti, spedice a například ani Česká pošta žádná takováto opatření v souvislosti s možnou nákazou čínským koronavirem z balíků a zboží obecně nepřijala, protože k tomu není důvod.“ Rodičkám a těhotným ženám ani jejich dětem podle posledních informací nehrozí větší riziko než jiným lidem.
Jak lze riziko nákazy snížit?
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby lidé dodržovali standardní pravidla, jimiž se snižuje pravděpodobnost přenosu infekčních chorob. Obecně je třeba zachovávat základní hygienu, jako je mytí rukou. Lidé by měli také omezit kontakty s těmi, kdo projevují symptomy nemoci, jimiž jsou nejčastěji kýchání a kašlání. V zemích silně postižených infekcí se doporučuje udržovat vzdálenost až dva metry od ostatních.
České ministerstvo zdravotnictví vydalo tato doporučení, která jsou prakticky shodná s těmi vydanými WHO, evropským i americkým centrem pro kontrolu nemocí:
- vyhýbat se těm, kdo jsou zjevně nemocní
- dodržovat základní hygienická pravidla
- používat například i dezinfekci, pokud jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutními respiračními potížemi trpí
- nezdržovat se v místech s vyšším počtem lidí
- jedinci, kteří trpí respiračním onemocněním, by měli dodržovat pravidla respirační hygieny – tedy při kýchání a kašlání řádně užívat, nejlépe jednorázové, kapesníky, při kašlání a kýchání si zakrývat ústa paží/rukávem, nikoliv rukou (kapénky se pak mohou přenést dál)
- zdravotníci by se měli chránit, jelikož jsou to právě oni, kteří přicházejí s pacienty nejvíce do styku
Základní prevencí je důkladné mytí rukou:
Čistota půl zdraví. Umíte si správně umýt ruce? (zdroj: ČT24)
WHO vyhlásila globální stav nouze. Co to znamená?
WHO popisuje stav zdravotní nouze jako „mimořádnou událost“, která představuje nebezpečí pro další země a vyžaduje koordinovaný mezinárodní zásah. Organizace vydává dočasná doporučení, která sice nejsou pro státy závazná, v případě jejich uplatnění mohou ale mít výrazné dopady v odvětvích, jako je cestovní ruch či mezinárodní obchod.
WHO vyzvala k podpoře zemí se slabšími zdravotními systémy a k pomoci zemím se na takovou možnost připravit. Podle WHO je jediným způsobem, jak tuto pandemii porazit, spolupráce všech zemí v duchu solidarity, dále je třeba urychlit vývoj vakcín, léků i diagnostiky a především bojovat proti šíření fám i dezinformací, které se množí.
Jsou některé skupiny lidí nákazou více ohroženy?
Čínské úřady a lékaři, kteří virus studovali, identifikovali jako nejrizikovější skupinu starší lidi. Převážná většina lidí, kteří onemocnění podlehli, byla ve věku 60 až 89 let, uvedl jihoasijský korespondent německé stanice Deutsche Welle William Yang. U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci nebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy, o několika dětských pacientech se už ale ví.
Obecně platí, že zranitelnější bývají osoby se zhoršenou imunitou nebo oslabené jinými nemocemi, což se potvrzuje i v tomto případě. Čínské úřady uvádějí, že právě tito lidé bývají těmi nejčastějšími oběťmi viru. Týká se to také druhé mimočínské oběti, kterou byla ve čtvrtek 13. února Japonka ve věku 80–90 let.
Je možná léčba nebo preventivní očkování?
Ani očkování ani léčba přímo proti tomuto viru neexistuje. Protože jde o virové onemocnění, antibiotika proti němu neúčinkují. Světová zdravotnická organizace ale uklidňuje, že se dá léčit množství symptomů této nemoci. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních pacientových potřeb – podle WHO je pomoc vysoce účinná.
Na konci ledna se objevilo několik slibných možností, jak koronavirus léčit. Jednou z nich je v Thajsku testovaná kombinace dvou antivirotik, která údajně zabrala u jednoho pacienta. V USA zase společnost Gilead úspěšně aplikovala látku vyvinutou původně proti ebole u jednoho pacienta ve státu Washington. Lék vyléčil zápal plic za jediný den bez jakýchkoliv vedlejších účinků – v současné době už je tato látka, která vychází z výzkumů českého vědce profesora Holého, v Číně klinicky testována.
Jak moc je virus smrtící?
Experti se domnívají, že nový virus není tak smrtící jako SARS (z anglického Severe Acute Respiratory Syndrome, česky těžký akutní respirační syndrom), který v letech 2002 až 2003 postihl jižní Čínu a vyžádal si v několika zemích a oblastech více než sedm set obětí. Zároveň ale upozorňují, že se o původu viru ví doposud jen velmi málo.
Smrtnost nového viru není přesně známá, zatím nejpřesnější odhad je 3,4 procenta infikovaných osob.
Podle deníku Guardian byla většina pacientů, která nemoci podlehla, již předtím ve velmi špatném zdravotním stavu.
Kolik lidí se dosud nakazilo?
Informace o množství nakažených osob se neustále mění, aktuální čísla o nakažených jsou v grafu:
Ve kterých zemích byl virus zaznamenán?
Onemocnění už hlásí všechny kontinenty kromě Antarktidy, aktuální situace je zde:
Co je to koronavirus?
Jde o skupinu virů, které se objevují u mnoha druhů zvířat, časté jsou například u velbloudů a netopýrů. Výjimečně se mohou změnit a zmutovat a poté jsou schopné přenášet se i na člověka a mezi lidmi. Koronavirů existuje velké množství, v poslední době se objevily epidemie virů SARS a MERS, které do této skupiny patří.
Způsobují u zvířat i lidí různě závažná onemocnění – u člověka se objevovaly nejprve jen formy způsobující běžná nachlazení, ale jak MERS, tak i SARS jsou smrtící. Na člověka se přenáší celkem sedm druhů koronavirů.
Kdy se nová podoba viru poprvé objevila a kde?
Nový typ koronaviru označovaný jako SARS-CoV-2, dříve „nový koronavirus“ neboli nCov, případně také jako wuchanský koronavirus, se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínské provincii Chu-pej, v níž se nachází jedenáctimilionové město Wu-chan.
Vědci už dokázali v polovině ledna popsat genetickou strukturu a sekvenovat jeho DNA. Čína tyto údaje uvolnila veřejnosti, takže na výzkumu viru nyní pracuje celá řada odborných pracovišť po celém světě.
Tento virus se na člověka přenesl poprvé ze zvířat, podobně jako jiné koronaviry. Za epidemii SARS mohl přenos ze šelmy cibetky, za epidemii MERS zase přenos z velbloudů. Většina prvních případů u nového koronaviru je spojená s velkým trhem ve Wu-chanu, kde se prodávají živá i mrtvá zvířata a mořské plody. Z analýz DNA vyplývá, že zdrojem byli zřejmě netopýři a hadi, kteří se zde prodávali, nejnověji se spekuluje také o přenosu z luskounů.