Mezi prvními 425 pacienty koronaviru nebylo jediné dítě. Vyšla první velká studie této nemoci

Vědci poprvé popsali dostatečně velký vzorek nemocných, kteří trpí wuchanským koronavirem. Studie analyzovala prvních 425 pacientů, kteří jím onemocněli – doposud byly přitom známé výsledky jen od několika desítek lidí. A mezi specifická zjištění patří i to, že ve vzorku nakažených nebylo jediné dítě pod patnáct let.

První symptomy se podle práce, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine, objevují průměrně 5,2 dní po nakažení. Toto číslo je ale jen průměr, ve skutečnosti se značně liší a pohybuje se mezi dvěma až dvanácti dny. To je podobné rozmezí, jako uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace, která mluví o dvou až deseti dnech.

U drtivé většiny nakažených se inkubační doba pohybovala mezi 4,4 až sedmi dny. Vyplývá z toho, že podle lékařů by lidé vystavení nemoci měli být pozorováni po dobu dvou týdnů. K podobnému výsledku dospěla také nezávislá analýza, která vznikla v Nizozemí – její autoři spočítali, že inkubační doba je průměrně 5,8 dne.

Faktor průměrné infekčnosti je nižší než u spalniček

Čerstvé výsledky přinesl čínský tým, který mohl zkoumat první skupinu pacientů, jež se virem ve Wu-chanu nakazila. Stejně jako u genomu tohoto viru sdíleli vědci všechny informace s kolegy v ostatních zemích světa.

Výzkumníci popsali také několik dalších klíčových charakteristik viru. Od té doby, co se nemoc poprvé v prosince ve Wu-chanu objevila, se vždy za 7,4 dne počet nakažených zvojnásobil. Autoři studie také upřesnili nakažlivost viru, která se označuje zkratkou R0: na základě nejnovějších pozorování ji odhadují na 2,2. To znamená, že jeden infikovaný člověk má potenciál nakazit průměrně další 2,2 osoby.

Tento údaj neumožňuje předvídat, jak rozsáhlá tato epidemie bude, pro experty je ale přesto užitečný. Je totiž relativně nízký, například u sezonní chřipky činí tento faktor průměrně 1,3, u spalniček je tato hodnota ale dokonce 12. Autoři studie zdůrazňují, že „R0 epidemie SARS se odhaduje na 3, ale podařilo se ji kontrolovat izolací pacientů a pečlivou kontrolou infikovaných.“

Vědci také potvrdili, že se virus přenáší mezi lidmi blízkým kontaktem od poloviny prosince 2019. Zatímco do 1. ledna byla většina (55 procent) případů spojená s trhem ve Wu-chanu, u nových případů je to již jen 8,6 procent nakažených.

Komu virus hrozí a kdo je nejvíc v bezpečí

U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy.

Pozitivní zprávou je, že se mezi lékařským personálem, který přichází do styku s nemocnými, vyskytuje méně nakažených než u epidemie SARSu. Na rozdíl od dřívějších epidemií jiných koronavirů se také zatím nepotvrdila existence takzvaných super-šiřitelů, tedy osob schopných nakazit desítky nebo dokonce stovky dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Začíná týden Nobelových cen, kvůli Trumpovi poutá pozornost ta za mír

V pondělí začíná týden vyhlašování letošních laureátů Nobelových cen. Největší pozornost médií i analytiků poutá Nobelova cena za mír, kterou v pátek 9. října oznámí norský Nobelův výbor. Loni si o toto ocenění opakovaně říkal americký prezident Donald Trump, ale výbor nakonec upřednostnil lídryni venezuelské opozice Maríi Corinu Machadovou. Ta později šéfovi Bílého domu svou zlatou medaili věnovala. Rozhodnutí nobelovských porot lze předem jen obtížně odhadnout, což obzvláště platí pro kategorie cen za mír a také literaturu.
před 16 hhodinami

VideoÚstav pro kontrolu léčiv prověřuje peptidové injekce z černého trhu

Slibují růst svalové hmoty nebo rychlou regeneraci, přitom můžou ohrozit lidské zdraví. Experti varují před peptidovými injekcemi, které nepředepisuje ani neaplikuje lékař. Na některé nelegální přípravky se teď zaměřil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozorňuje, že u podobných produktů často není jasný původ ani složení.
před 18 hhodinami

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
4. 10. 2026‌‌

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
3. 10. 2026‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.