Mezi prvními 425 pacienty koronaviru nebylo jediné dítě. Vyšla první velká studie této nemoci

Vědci poprvé popsali dostatečně velký vzorek nemocných, kteří trpí wuchanským koronavirem. Studie analyzovala prvních 425 pacientů, kteří jím onemocněli – doposud byly přitom známé výsledky jen od několika desítek lidí. A mezi specifická zjištění patří i to, že ve vzorku nakažených nebylo jediné dítě pod patnáct let.

První symptomy se podle práce, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine, objevují průměrně 5,2 dní po nakažení. Toto číslo je ale jen průměr, ve skutečnosti se značně liší a pohybuje se mezi dvěma až dvanácti dny. To je podobné rozmezí, jako uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace, která mluví o dvou až deseti dnech.

U drtivé většiny nakažených se inkubační doba pohybovala mezi 4,4 až sedmi dny. Vyplývá z toho, že podle lékařů by lidé vystavení nemoci měli být pozorováni po dobu dvou týdnů. K podobnému výsledku dospěla také nezávislá analýza, která vznikla v Nizozemí – její autoři spočítali, že inkubační doba je průměrně 5,8 dne.

Faktor průměrné infekčnosti je nižší než u spalniček

Čerstvé výsledky přinesl čínský tým, který mohl zkoumat první skupinu pacientů, jež se virem ve Wu-chanu nakazila. Stejně jako u genomu tohoto viru sdíleli vědci všechny informace s kolegy v ostatních zemích světa.

Výzkumníci popsali také několik dalších klíčových charakteristik viru. Od té doby, co se nemoc poprvé v prosince ve Wu-chanu objevila, se vždy za 7,4 dne počet nakažených zvojnásobil. Autoři studie také upřesnili nakažlivost viru, která se označuje zkratkou R0: na základě nejnovějších pozorování ji odhadují na 2,2. To znamená, že jeden infikovaný člověk má potenciál nakazit průměrně další 2,2 osoby.

Tento údaj neumožňuje předvídat, jak rozsáhlá tato epidemie bude, pro experty je ale přesto užitečný. Je totiž relativně nízký, například u sezonní chřipky činí tento faktor průměrně 1,3, u spalniček je tato hodnota ale dokonce 12. Autoři studie zdůrazňují, že „R0 epidemie SARS se odhaduje na 3, ale podařilo se ji kontrolovat izolací pacientů a pečlivou kontrolou infikovaných.“

Vědci také potvrdili, že se virus přenáší mezi lidmi blízkým kontaktem od poloviny prosince 2019. Zatímco do 1. ledna byla většina (55 procent) případů spojená s trhem ve Wu-chanu, u nových případů je to již jen 8,6 procent nakažených.

Komu virus hrozí a kdo je nejvíc v bezpečí

U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy.

Pozitivní zprávou je, že se mezi lékařským personálem, který přichází do styku s nemocnými, vyskytuje méně nakažených než u epidemie SARSu. Na rozdíl od dřívějších epidemií jiných koronavirů se také zatím nepotvrdila existence takzvaných super-šiřitelů, tedy osob schopných nakazit desítky nebo dokonce stovky dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 3 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...