Mezi prvními 425 pacienty koronaviru nebylo jediné dítě. Vyšla první velká studie této nemoci

Vědci poprvé popsali dostatečně velký vzorek nemocných, kteří trpí wuchanským koronavirem. Studie analyzovala prvních 425 pacientů, kteří jím onemocněli – doposud byly přitom známé výsledky jen od několika desítek lidí. A mezi specifická zjištění patří i to, že ve vzorku nakažených nebylo jediné dítě pod patnáct let.

První symptomy se podle práce, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine, objevují průměrně 5,2 dní po nakažení. Toto číslo je ale jen průměr, ve skutečnosti se značně liší a pohybuje se mezi dvěma až dvanácti dny. To je podobné rozmezí, jako uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace, která mluví o dvou až deseti dnech.

U drtivé většiny nakažených se inkubační doba pohybovala mezi 4,4 až sedmi dny. Vyplývá z toho, že podle lékařů by lidé vystavení nemoci měli být pozorováni po dobu dvou týdnů. K podobnému výsledku dospěla také nezávislá analýza, která vznikla v Nizozemí – její autoři spočítali, že inkubační doba je průměrně 5,8 dne.

Faktor průměrné infekčnosti je nižší než u spalniček

Čerstvé výsledky přinesl čínský tým, který mohl zkoumat první skupinu pacientů, jež se virem ve Wu-chanu nakazila. Stejně jako u genomu tohoto viru sdíleli vědci všechny informace s kolegy v ostatních zemích světa.

Výzkumníci popsali také několik dalších klíčových charakteristik viru. Od té doby, co se nemoc poprvé v prosince ve Wu-chanu objevila, se vždy za 7,4 dne počet nakažených zvojnásobil. Autoři studie také upřesnili nakažlivost viru, která se označuje zkratkou R0: na základě nejnovějších pozorování ji odhadují na 2,2. To znamená, že jeden infikovaný člověk má potenciál nakazit průměrně další 2,2 osoby.

Tento údaj neumožňuje předvídat, jak rozsáhlá tato epidemie bude, pro experty je ale přesto užitečný. Je totiž relativně nízký, například u sezonní chřipky činí tento faktor průměrně 1,3, u spalniček je tato hodnota ale dokonce 12. Autoři studie zdůrazňují, že „R0 epidemie SARS se odhaduje na 3, ale podařilo se ji kontrolovat izolací pacientů a pečlivou kontrolou infikovaných.“

Vědci také potvrdili, že se virus přenáší mezi lidmi blízkým kontaktem od poloviny prosince 2019. Zatímco do 1. ledna byla většina (55 procent) případů spojená s trhem ve Wu-chanu, u nových případů je to již jen 8,6 procent nakažených.

Komu virus hrozí a kdo je nejvíc v bezpečí

U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy.

Pozitivní zprávou je, že se mezi lékařským personálem, který přichází do styku s nemocnými, vyskytuje méně nakažených než u epidemie SARSu. Na rozdíl od dřívějších epidemií jiných koronavirů se také zatím nepotvrdila existence takzvaných super-šiřitelů, tedy osob schopných nakazit desítky nebo dokonce stovky dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled