Roušky by měli nosit nakažení. Ostatní před viry ochrání jen speciální respirátory

Běžná papírová rouška chrání hlavně v případě, že si ji nasadí nakažený. Na těle zdravého příliš účinná není. Řekl to Rastislav Maďar z Lékařské fakulty Univerzity Ostrava, který se věnuje cestovní medicíně. I tak je však lepší ji mít než nemít žádnou, dodal s tím, že se musí pravidelně měnit. Výrazně roste podle výrobců zájem o ústenky a respirátory z nanovláken, které podle Maďara chrání lépe.

Kvůli nákaze novým koronavirem už v Číně zemřelo 80 lidí, potvrzených případů nakažených je podle posledních údajů 2744. První případy nákazy pocházející z Číny se z evropských států zatím potvrdily jen ve Francii.

„Běžné papírové roušky chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční, než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj,“ řekl Maďar. Podle něj papírová rouška za pár desítek minut dýcháním zvlhne a zvýší se její propustnost. Musela by se proto pravidelně vyměňovat. „Jistá ochrana to je, lepší než nemít žádnou,“ dodal.

České lékárny kvůli hrozbě koronaviru ochranné pomůcky nakupují v lékárnách čím dál víc. Společnost Penta, která provouzuje největší lékárenskou síť v ČR, zaznamenala sedmdesátkrát vyšší zájem o roušky než obvykle, obrovskou poptávku hlásí také lékárny Benu a síť Pilulka.cz. Na řadě e-shopů už jsou roušky i respirátory vyprodané,  v kamenných obchodech zatím většinou jsou. 

Firma Ardon Safety, jež se zabývá analýzou rizik na pracovišti, uvedla, že poptávka po respirátorech a nano-respirátorech, které slouží jako ochrana proti aerosolům, virům, bakteriím, pylům a dalším látkám, raketově roste od minulého pátku. „Za jedinou hodinu k nám dorazí stovky objednávek a poptávka po respirátorech na bázi nanovláken se celkově zvýšila o 600 procent.

Rouška, nebo respirátor?

Ani ta nejlepší rouška se nevyrovná nejslabšímu respirátoru nejnižší filtrační třídy. Světová zdravotnická organizace dokonce uvádí, že při nesprávném použití mohou roušky riziko přenosu virem ještě zvýšit. Celý problém roušek a respirátorů je poměrně složitý, důležitá informace ale zní: pro ochranu před virovými onemocněními opravdu fungují jen respirátory filtrační třídy FFP3, částečně FFP2. Ideální variantou jsou ty s vydechovacím ventilkem.  

Mezi rouškami a respirátory je několik zásadních rozdílů. Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Testy těchto roušek nejsou povinné a netýkají se schopnosti ochránit člověka před jeho okolím. 

Naopak respirátory mají zabránit tomu, aby byl člověk ohrožen zvenku, a mohou tedy ochránit před viry, bakteriemi a dalšími hrozbami člověka, který respirátor používá. “Respirátory podléhají povinným zkouškám a musí splňovat podmínky normy (ČSN EN 149). Certifikované respirátory podléhají kontrolám v intervalech kratších než jeden rok. Jednou z nejdůležitějších zkoušek je celková účinnost ochrany; zjišťuje se na deseti osobách a získává se měřením koncentrace aerosolu chloridu sodného,„ uvádí časopis dTest.

Jaké roušky a respirátory fungují?

Zájem o roušky v České republice výrazně vzrostl během epidemie SARS. Časopis dTest tehdy provedl rozbor, jaké roušky mají smysl a jakým se raději vyhnout, protože člověku dávají pocit falešné bezpečnosti. Časopis tehdy uvedl: “Lékařské roušky jsou zhotoveny z materiálu, kterým snadno procházejí zejména nejmenší částice a nejmenší mikroorganismy (pod 0,3 μm; průměr viru chřipky 0,10 μm).„ Virus koronaviru SARS 2 má přitom rozměry kolem  0,11 μm.

Respirátory nejsou a nemohou být základní obranou proti nemocem. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje dodržovat u wuchanského koronaviru tyto zásady:

  • Umývejte si ruce často mýdlem a vodou nejméně po dobu 20 sekund. Není-li k dispozici voda a mýdlo, použijte prostředky na bázi alkoholu
  • Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama
  • Zabraňte kontaktu s nemocnými osobami
  • Jste-li sami nemocní, zůstaňte doma
  • Při kašlání a kýchání si zakrývejte ústa kapesníkem, ten po použití vyhazujte
  • Čistěte a dezinfikujte často používané předměty

České filtry a roušky

Nanovlákenné filtry a respirátory vyrábí v Česku firma Pardam z Roudnice nad Labem. “Mikroorganismy včetně virů a bakterií, které se zachytí v nanovlákenném filtru, díky použitým nanočásticím stříbra v krátkém čase zahynou. Proto uživatelé mohou respirátor používat opakovaně,„ uvedl ředitel firmy Jan Buk.

V Číně své roušky kompletuje brněnská firma Respilon, nanovlákenné filtry podle její jednatelky Jany Zimové splňují nejpřísnější evropské i americké normy odolnosti proti průniku virů a bakterií. Odběratelé z celého světa poptávali za poslední týden zhruba pět milionů ústenek a respirátorů, uvedla Zimová, firma denně vyrobí 150 tisíc kusů. Současnou poptávku ale pokrýt nedokáže, protože je kvůli oslavám čínského nového roku do 4. února výroba zastavená.

Nahrávám video

Zásoby respirátorů a ústenek ovlivnila také poptávka z Filipín. “Týden před čínským novým rokem odešla většina skladových zásob respirátorů na Filipíny, kde se lidé chtějí chránit před znečištěným vzduchem z nedávných erupcí sopky Taal,„ uvedla firma Respilon. V Evropě má ve skladech asi 150 tisíc ústenek a respirátorů, v Česku bude podle ní v příštích dvou týdnech k dispozici 10 tisíc kusů.

Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu České republiky Jiřího Kůse stoupá i návštěvnost webu, který sdružuje české výrobce nanotechnologií. Proti průměru je denní návštěvnost asi čtrnáctinásobná.

“Prakticky každou minutu včetně nočních hodin přicházejí nové objednávky antivirových ústenek, šátků a respirátorů. Lidé posílají své dotazy k účinnosti a použití těchto produktů i přes sociální sítě, začínají se objevovat i dotazy a objednávky z blízkého zahraničí, například ze Slovenska a Polska,„ řekl Kůs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.