Roušky by měli nosit nakažení. Ostatní před viry ochrání jen speciální respirátory

Běžná papírová rouška chrání hlavně v případě, že si ji nasadí nakažený. Na těle zdravého příliš účinná není. Řekl to Rastislav Maďar z Lékařské fakulty Univerzity Ostrava, který se věnuje cestovní medicíně. I tak je však lepší ji mít než nemít žádnou, dodal s tím, že se musí pravidelně měnit. Výrazně roste podle výrobců zájem o ústenky a respirátory z nanovláken, které podle Maďara chrání lépe.

Kvůli nákaze novým koronavirem už v Číně zemřelo 80 lidí, potvrzených případů nakažených je podle posledních údajů 2744. První případy nákazy pocházející z Číny se z evropských států zatím potvrdily jen ve Francii.

„Běžné papírové roušky chrání víc okolí před člověkem s rouškou, který by mohl být infekční, než daného člověka s rouškou před nakaženými kolem něj,“ řekl Maďar. Podle něj papírová rouška za pár desítek minut dýcháním zvlhne a zvýší se její propustnost. Musela by se proto pravidelně vyměňovat. „Jistá ochrana to je, lepší než nemít žádnou,“ dodal.

České lékárny kvůli hrozbě koronaviru ochranné pomůcky nakupují v lékárnách čím dál víc. Společnost Penta, která provouzuje největší lékárenskou síť v ČR, zaznamenala sedmdesátkrát vyšší zájem o roušky než obvykle, obrovskou poptávku hlásí také lékárny Benu a síť Pilulka.cz. Na řadě e-shopů už jsou roušky i respirátory vyprodané,  v kamenných obchodech zatím většinou jsou. 

Firma Ardon Safety, jež se zabývá analýzou rizik na pracovišti, uvedla, že poptávka po respirátorech a nano-respirátorech, které slouží jako ochrana proti aerosolům, virům, bakteriím, pylům a dalším látkám, raketově roste od minulého pátku. „Za jedinou hodinu k nám dorazí stovky objednávek a poptávka po respirátorech na bázi nanovláken se celkově zvýšila o 600 procent.

Rouška, nebo respirátor?

Ani ta nejlepší rouška se nevyrovná nejslabšímu respirátoru nejnižší filtrační třídy. Světová zdravotnická organizace dokonce uvádí, že při nesprávném použití mohou roušky riziko přenosu virem ještě zvýšit. Celý problém roušek a respirátorů je poměrně složitý, důležitá informace ale zní: pro ochranu před virovými onemocněními opravdu fungují jen respirátory filtrační třídy FFP3, částečně FFP2. Ideální variantou jsou ty s vydechovacím ventilkem.  

Mezi rouškami a respirátory je několik zásadních rozdílů. Roušky mají zabránit průniku choroboplodných organismů zevnitř ven – jejich hlavním účelem je tedy ochránit okolí, nikoliv člověka, který je nosí. Testy těchto roušek nejsou povinné a netýkají se schopnosti ochránit člověka před jeho okolím. 

Naopak respirátory mají zabránit tomu, aby byl člověk ohrožen zvenku, a mohou tedy ochránit před viry, bakteriemi a dalšími hrozbami člověka, který respirátor používá. “Respirátory podléhají povinným zkouškám a musí splňovat podmínky normy (ČSN EN 149). Certifikované respirátory podléhají kontrolám v intervalech kratších než jeden rok. Jednou z nejdůležitějších zkoušek je celková účinnost ochrany; zjišťuje se na deseti osobách a získává se měřením koncentrace aerosolu chloridu sodného,„ uvádí časopis dTest.

Jaké roušky a respirátory fungují?

Zájem o roušky v České republice výrazně vzrostl během epidemie SARS. Časopis dTest tehdy provedl rozbor, jaké roušky mají smysl a jakým se raději vyhnout, protože člověku dávají pocit falešné bezpečnosti. Časopis tehdy uvedl: “Lékařské roušky jsou zhotoveny z materiálu, kterým snadno procházejí zejména nejmenší částice a nejmenší mikroorganismy (pod 0,3 μm; průměr viru chřipky 0,10 μm).„ Virus koronaviru SARS 2 má přitom rozměry kolem  0,11 μm.

Respirátory nejsou a nemohou být základní obranou proti nemocem. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje dodržovat u wuchanského koronaviru tyto zásady:

  • Umývejte si ruce často mýdlem a vodou nejméně po dobu 20 sekund. Není-li k dispozici voda a mýdlo, použijte prostředky na bázi alkoholu
  • Nedotýkejte se očí, nosu a úst nemytýma rukama
  • Zabraňte kontaktu s nemocnými osobami
  • Jste-li sami nemocní, zůstaňte doma
  • Při kašlání a kýchání si zakrývejte ústa kapesníkem, ten po použití vyhazujte
  • Čistěte a dezinfikujte často používané předměty

České filtry a roušky

Nanovlákenné filtry a respirátory vyrábí v Česku firma Pardam z Roudnice nad Labem. “Mikroorganismy včetně virů a bakterií, které se zachytí v nanovlákenném filtru, díky použitým nanočásticím stříbra v krátkém čase zahynou. Proto uživatelé mohou respirátor používat opakovaně,„ uvedl ředitel firmy Jan Buk.

V Číně své roušky kompletuje brněnská firma Respilon, nanovlákenné filtry podle její jednatelky Jany Zimové splňují nejpřísnější evropské i americké normy odolnosti proti průniku virů a bakterií. Odběratelé z celého světa poptávali za poslední týden zhruba pět milionů ústenek a respirátorů, uvedla Zimová, firma denně vyrobí 150 tisíc kusů. Současnou poptávku ale pokrýt nedokáže, protože je kvůli oslavám čínského nového roku do 4. února výroba zastavená.

Nahrávám video
Epidemioložka Fabiánová: O novém koronaviru toho příliš nevíme. Informace se často mění
Zdroj: ČT24

Zásoby respirátorů a ústenek ovlivnila také poptávka z Filipín. “Týden před čínským novým rokem odešla většina skladových zásob respirátorů na Filipíny, kde se lidé chtějí chránit před znečištěným vzduchem z nedávných erupcí sopky Taal,„ uvedla firma Respilon. V Evropě má ve skladech asi 150 tisíc ústenek a respirátorů, v Česku bude podle ní v příštích dvou týdnech k dispozici 10 tisíc kusů.

Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu České republiky Jiřího Kůse stoupá i návštěvnost webu, který sdružuje české výrobce nanotechnologií. Proti průměru je denní návštěvnost asi čtrnáctinásobná.

“Prakticky každou minutu včetně nočních hodin přicházejí nové objednávky antivirových ústenek, šátků a respirátorů. Lidé posílají své dotazy k účinnosti a použití těchto produktů i přes sociální sítě, začínají se objevovat i dotazy a objednávky z blízkého zahraničí, například ze Slovenska a Polska,„ řekl Kůs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...