Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Teplotní rekordy zaznamenané za posledních deset roků budou s velkou pravděpodobnosti pokračovat i v příštích pěti letech, uvádí ve zprávě WMO. Podle ní to bude mít výrazné následky na životy lidí. Vysoká je také pravděpodobnost, že průměrná teplota alespoň v některém roce z příštích pěti bude vyšší o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrem za období 1850 až 1900, takzvanou předprůmyslovou érou.

Podle předpovědi WMO je pravděpodobnost osmdesát procent, že alespoň jeden z příštích pěti roků bude nejteplejší od začátku měření. V současnosti teplotní rekord drží uplynulý rok. „Zaznamenali jsme deset nejteplejších let. Bohužel zpráva WMO neposkytuje náznaky úlevy v příštích letech,“ konstatovala zástupkyně generálního tajemníka WMO Ko Barrettová.

Planeta se stále otepluje

Zpráva WMO o stavu globálního klimatu z března letošního roku potvrdila, že rok 2024 byl pravděpodobně prvním od začátku měření, který bude o více než 1,5 stupně teplejší než průměr let 1850 až 1900, přičemž globální průměrná teplota při povrchu země bude o 1,55 stupně vyšší než průměr let 1850 až 1900.

Současná úroveň oteplování už způsobuje škodlivější vlny veder, extrémní srážky, intenzivní sucha, tání ledovců, mořského ledu a ledovců, ohřívání oceánů a zvyšování hladiny moří. Předpokládaný vývoj teplot bude proto mít podle Barrettové rostoucí negativní dopad na ekonomiky, každodenní životy, ekosystémy a planetu.

S tím souhlasí i vědci, které oslovila agentura AP. Růst průměrných teplot bude znamenat častější a prudší extrémní projevy počasí, uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Více lidí než kdykoli dříve bude ohroženo silnými vlnami veder,“ poznamenal britský expert na klima Richard Betts. Podle něj hrozí, že vzroste počet úmrtí souvisejících s vedry, dokud státy nezavedou účinná adaptační opatření.

Na klimatické konferenci v Paříži z roku 2015 se státy dohodly, že udrží oteplení ve srovnání s předprůmyslovou érou do dvou stupňů Celsia a budou se snažit, aby nepřekročilo 1,5 stupně, což doporučují i vědci. Ačkoliv v roce 2024 byla hodnota 1,5 stupně překročena, závazek z pařížské klimatické konference nebyl porušen. Ten se totiž měří v rozpětí dvaceti let, uvádí WMO. Její předpověď předpokládá, že průměrné oteplení za období 2015 až 2034 ve srovnání s lety 1850 až 1900 dosáhne 1,44 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 8 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 9 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 9 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 13 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 14 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...