Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Teplotní rekordy zaznamenané za posledních deset roků budou s velkou pravděpodobnosti pokračovat i v příštích pěti letech, uvádí ve zprávě WMO. Podle ní to bude mít výrazné následky na životy lidí. Vysoká je také pravděpodobnost, že průměrná teplota alespoň v některém roce z příštích pěti bude vyšší o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrem za období 1850 až 1900, takzvanou předprůmyslovou érou.

Podle předpovědi WMO je pravděpodobnost osmdesát procent, že alespoň jeden z příštích pěti roků bude nejteplejší od začátku měření. V současnosti teplotní rekord drží uplynulý rok. „Zaznamenali jsme deset nejteplejších let. Bohužel zpráva WMO neposkytuje náznaky úlevy v příštích letech,“ konstatovala zástupkyně generálního tajemníka WMO Ko Barrettová.

Planeta se stále otepluje

Zpráva WMO o stavu globálního klimatu z března letošního roku potvrdila, že rok 2024 byl pravděpodobně prvním od začátku měření, který bude o více než 1,5 stupně teplejší než průměr let 1850 až 1900, přičemž globální průměrná teplota při povrchu země bude o 1,55 stupně vyšší než průměr let 1850 až 1900.

Současná úroveň oteplování už způsobuje škodlivější vlny veder, extrémní srážky, intenzivní sucha, tání ledovců, mořského ledu a ledovců, ohřívání oceánů a zvyšování hladiny moří. Předpokládaný vývoj teplot bude proto mít podle Barrettové rostoucí negativní dopad na ekonomiky, každodenní životy, ekosystémy a planetu.

S tím souhlasí i vědci, které oslovila agentura AP. Růst průměrných teplot bude znamenat častější a prudší extrémní projevy počasí, uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Více lidí než kdykoli dříve bude ohroženo silnými vlnami veder,“ poznamenal britský expert na klima Richard Betts. Podle něj hrozí, že vzroste počet úmrtí souvisejících s vedry, dokud státy nezavedou účinná adaptační opatření.

Na klimatické konferenci v Paříži z roku 2015 se státy dohodly, že udrží oteplení ve srovnání s předprůmyslovou érou do dvou stupňů Celsia a budou se snažit, aby nepřekročilo 1,5 stupně, což doporučují i vědci. Ačkoliv v roce 2024 byla hodnota 1,5 stupně překročena, závazek z pařížské klimatické konference nebyl porušen. Ten se totiž měří v rozpětí dvaceti let, uvádí WMO. Její předpověď předpokládá, že průměrné oteplení za období 2015 až 2034 ve srovnání s lety 1850 až 1900 dosáhne 1,44 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...