Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Teplotní rekordy zaznamenané za posledních deset roků budou s velkou pravděpodobnosti pokračovat i v příštích pěti letech, uvádí ve zprávě WMO. Podle ní to bude mít výrazné následky na životy lidí. Vysoká je také pravděpodobnost, že průměrná teplota alespoň v některém roce z příštích pěti bude vyšší o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrem za období 1850 až 1900, takzvanou předprůmyslovou érou.

Podle předpovědi WMO je pravděpodobnost osmdesát procent, že alespoň jeden z příštích pěti roků bude nejteplejší od začátku měření. V současnosti teplotní rekord drží uplynulý rok. „Zaznamenali jsme deset nejteplejších let. Bohužel zpráva WMO neposkytuje náznaky úlevy v příštích letech,“ konstatovala zástupkyně generálního tajemníka WMO Ko Barrettová.

Planeta se stále otepluje

Zpráva WMO o stavu globálního klimatu z března letošního roku potvrdila, že rok 2024 byl pravděpodobně prvním od začátku měření, který bude o více než 1,5 stupně teplejší než průměr let 1850 až 1900, přičemž globální průměrná teplota při povrchu země bude o 1,55 stupně vyšší než průměr let 1850 až 1900.

Současná úroveň oteplování už způsobuje škodlivější vlny veder, extrémní srážky, intenzivní sucha, tání ledovců, mořského ledu a ledovců, ohřívání oceánů a zvyšování hladiny moří. Předpokládaný vývoj teplot bude proto mít podle Barrettové rostoucí negativní dopad na ekonomiky, každodenní životy, ekosystémy a planetu.

S tím souhlasí i vědci, které oslovila agentura AP. Růst průměrných teplot bude znamenat častější a prudší extrémní projevy počasí, uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Více lidí než kdykoli dříve bude ohroženo silnými vlnami veder,“ poznamenal britský expert na klima Richard Betts. Podle něj hrozí, že vzroste počet úmrtí souvisejících s vedry, dokud státy nezavedou účinná adaptační opatření.

Na klimatické konferenci v Paříži z roku 2015 se státy dohodly, že udrží oteplení ve srovnání s předprůmyslovou érou do dvou stupňů Celsia a budou se snažit, aby nepřekročilo 1,5 stupně, což doporučují i vědci. Ačkoliv v roce 2024 byla hodnota 1,5 stupně překročena, závazek z pařížské klimatické konference nebyl porušen. Ten se totiž měří v rozpětí dvaceti let, uvádí WMO. Její předpověď předpokládá, že průměrné oteplení za období 2015 až 2034 ve srovnání s lety 1850 až 1900 dosáhne 1,44 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 8 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 9 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
před 12 hhodinami

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
před 15 hhodinami

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
před 16 hhodinami

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Podezřelý manévr. Ruský satelit se přiblížil k družici finské firmy spolupracující s Kyjevem

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.