Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.

Teplotní rekordy zaznamenané za posledních deset roků budou s velkou pravděpodobnosti pokračovat i v příštích pěti letech, uvádí ve zprávě WMO. Podle ní to bude mít výrazné následky na životy lidí. Vysoká je také pravděpodobnost, že průměrná teplota alespoň v některém roce z příštích pěti bude vyšší o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrem za období 1850 až 1900, takzvanou předprůmyslovou érou.

Podle předpovědi WMO je pravděpodobnost osmdesát procent, že alespoň jeden z příštích pěti roků bude nejteplejší od začátku měření. V současnosti teplotní rekord drží uplynulý rok. „Zaznamenali jsme deset nejteplejších let. Bohužel zpráva WMO neposkytuje náznaky úlevy v příštích letech,“ konstatovala zástupkyně generálního tajemníka WMO Ko Barrettová.

Planeta se stále otepluje

Zpráva WMO o stavu globálního klimatu z března letošního roku potvrdila, že rok 2024 byl pravděpodobně prvním od začátku měření, který bude o více než 1,5 stupně teplejší než průměr let 1850 až 1900, přičemž globální průměrná teplota při povrchu země bude o 1,55 stupně vyšší než průměr let 1850 až 1900.

Současná úroveň oteplování už způsobuje škodlivější vlny veder, extrémní srážky, intenzivní sucha, tání ledovců, mořského ledu a ledovců, ohřívání oceánů a zvyšování hladiny moří. Předpokládaný vývoj teplot bude proto mít podle Barrettové rostoucí negativní dopad na ekonomiky, každodenní životy, ekosystémy a planetu.

S tím souhlasí i vědci, které oslovila agentura AP. Růst průměrných teplot bude znamenat častější a prudší extrémní projevy počasí, uvedl Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Více lidí než kdykoli dříve bude ohroženo silnými vlnami veder,“ poznamenal britský expert na klima Richard Betts. Podle něj hrozí, že vzroste počet úmrtí souvisejících s vedry, dokud státy nezavedou účinná adaptační opatření.

Na klimatické konferenci v Paříži z roku 2015 se státy dohodly, že udrží oteplení ve srovnání s předprůmyslovou érou do dvou stupňů Celsia a budou se snažit, aby nepřekročilo 1,5 stupně, což doporučují i vědci. Ačkoliv v roce 2024 byla hodnota 1,5 stupně překročena, závazek z pařížské klimatické konference nebyl porušen. Ten se totiž měří v rozpětí dvaceti let, uvádí WMO. Její předpověď předpokládá, že průměrné oteplení za období 2015 až 2034 ve srovnání s lety 1850 až 1900 dosáhne 1,44 stupně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 22 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 27 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 19 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.