„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.
„Kopanec do zadku pro Harvard,“ shrnul Trump své tažení proti známé univerzitě
10 minut
Horizont ČT24: Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Harvardově univerzitě
„Máme Američany, kteří tam (na Harvard) chtějí jít, i na jiná místa, ale nemohou – kvůli 31 procentům cizinců. Žádná zahraniční vláda Harvardu peníze nedává,“ prohlásil šéf Bílého domu. Jenže nejstarší americká univerzita se zákazu přijímání zahraničních studentů brání soudně.
Téměř sedmi tisícům cizinců se mezitím v Bostonu hroutí sen o studiu na dlouhodobě jedné z nejlépe hodnocených vysokých škol na světě. „Všichni panikaříme, jsme tím zaskočení. Je to doba nejistoty,“ sdělil student Harvardovy univerzity z Egypta Walid Akef. Berlín žádá vysvětlení, jaký dopad bude mít nejnovější vývoj na německé studenty.
Ohrožení pro americký výzkum
Americké univerzity jsou přitom tolik úspěšné právě díky své schopnosti přitáhnout nejnadanější studenty z celé planety. Následně ze špičkového výzkumu a vývoje těží celé Spojené státy americké, připomněl redaktor a bývalý zahraniční zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.
Mladé mozky lákají jiní – ozývají se například evropské univerzity. Nejaktivnější je ale Čína. „Hongkong přivítá každého, kdo je diskriminován politikou USA, naráží na překážky ve studiu či má potíže na americké univerzitě dostudovat,“ prohlásil správce Hongkongu John Lee.
Japonsko zase vyzývá vlastní univerzity, aby přijímaly odmítané talenty. „Budeme spolupracovat s příslušnými institucemi, abychom zajistili, že se motivovaní a talentovaní mladí lidé budou moct dál vzdělávat,“ uvedla ministryně školství Abe Tošiková.
Kritika kvůli propalestinským protestům
„Bílý dům ve jménu boje s antisemitismem po často násilných propalestinských protestech na kampusech žádá vydat seznamy zahraničních studentů. Usiluje také o změnu výuky,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
„Harvard sám přiznal, že některé problémy existují, že dosavadní postup vůči některým excesům z těch protestů byl nedostatečný. Sám Harvard prohlásil, že učiní reformní kroky,“ připomněl politolog Jakub Dopieralla.
Trump se proti elitním soukromým univerzitám vymezuje dlouhodobě. Označuje je za hnízda extrémní levice, kterou zároveň spojuje s opoziční Demokratickou stranou. U svých voličů přitom s kritikou elitních – a podle něj i elitářských – vzdělávacích institucí boduje.
Američtí konzervativci považují už dlouho univerzitní prostředí za základnu liberální ideologie a levicového aktivismu. „Učňovské obory, elektrikáři, instalatéři, ty potřebujeme v naší zemi víc. Zato méně absolventů magisterských studií LGBTQ z Harvardovy univerzity,“ vzkázala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Trumpovy antiintelektuální postoje
Podle kritiků Bílý dům zvolil antiintelektuální postoj, který je spojovaný s politikou autoritářských vlád. „V místech jako Maďarsko a Rusko se děje to, že autoritářští vůdci zaútočí na jednu univerzitu, a tím umlčí ostatní. Donald Trump se snaží dělat to samé,“ míní profesor politické vědy z Harvardovy univerzity Ryan Enos.
Podle Dopierally chce Trump dosáhnout toho, aby se Harvard podřídil přání administrativy a přijal víc konzervativně smýšlejících zaměstnanců. „Celkově je motivem podřídit Harvard politické vůli republikánské administrativy. Je to rozhodně zasahování do akademické svobody,“ je přesvědčený expert.
Trumpova administrativa už Harvardu zmrazila financování výzkumu za téměř tři miliardy dolarů (66,2 miliardy korun), nově zruší i další vládní zakázky za sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun).
