Propalestinské protesty

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Peloton cyklistů na španělské Vueltě kvůli propalestinským demonstrantům, kterým se nelíbila účast izraelského týmu, nedokončil ani poslední etapu. Provizorně pak proběhl také ceremoniál – místo centra Madridu se odehrál na hotelovém parkovišti. Situaci nepomohla ani přítomnost patnácti set policistů. Socialistický premiér Pedro Sánchez označuje počínání židovského státu v Pásmu Gazy za genocidu a netajil se sympatiemi k aktivistům, kteří průběh letošního závodu opakovaně narušili. Sánchez si za svůj postoj vysloužil kritiku nejen od izraelského ministra zahraničí Gideona Saara, ale také od španělských opozičních politiků.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které zpřísňuje pravidla pro schvalování federálních grantů, informovala agentura Reuters. Rozhodování o jejich přidělení nyní bude podléhat posouzení představitelů jmenovaných Trumpem, uvedl Bílý dům. Dle nového nařízení nesmí být federální granty použity k financování „jakýchkoli iniciativ, které ohrožují veřejnou bezpečnost nebo prosazují protiamerické hodnoty“.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila federální financování pro Kalifornskou univerzitu v Los Angeles (UCLA) ve výši 584 milionů dolarů (12,3 miliardy korun) v souvislosti s propalestinskými protesty v jejím kampusu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení UCLA, která je první veřejnou univerzitou, jíž vláda odebrala financování poté, co školu obvinila z umožňování šíření antisemitismu.

Kolumbijská univerzita v New Yorku uzavřela dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rámci níž vládě zaplatí přes 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun). Vláda škole podle dohody obnoví většinu federálního financování, píší agentury s odvoláním na prohlášení univerzity. Bílý dům v březnu zrušil granty a kontrakty s prestižní školou v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy korun), zdůvodnil to propalestinskými protesty v jejím kampusu.

„Harvard se musí chovat slušně,“ prohlásil americký prezident Donald Trump. „Chtějí ukázat, jak jsou chytří, a dostávají kopance do zadku,“ dodal. Šéf Bílého domu chce aktuálně škole zrušit vládní zakázky v hodnotě víc než dvou miliard korun a požaduje, aby Harvard omezil podíl zahraničních studentů na patnáct procent. Jeho kroky ovšem prý ohrožují kvalitu amerického vědeckého výzkumu, který byl dlouhodobě na světové špičce.