Izrael si připomíná dva roky od vpádu teroristů z Hamásu

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Řada akcí se uskutečnila už brzy ráno, v 6:29 tamního času, tedy v čase, kdy v roce 2023 začal útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí, že při útocích zemřelo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno na palestinské území.

Přes 360 lidí teroristé z Hamásu zabili na hudebním festivalu Supernova, který se konal nedaleko Pásma Gazy. Na místě konání akce se v úterý shromáždily podle agentury AFP desítky lidí, kteří měli s sebou svíčky, vzpomínali na zabité a drželi minutu ticha. Na pietu přišla i Orit Baronová, jejíž dcera při útoku zemřela. „Jsem tady, abych byla s ní (dcerou), protože tady byla naposledy naživu,“ řekla agentuře žena.

Vzpomenout na oběti útoku přišli ráno lidé také do kibucu Kfar Aza, kde 7. října 2023 asi 250 teroristů povraždilo osmdesát Izraelců a dalších devatenáct lidí uneslo do Gazy. Dva z nich jsou v Pásmu Gazy stále zadržováni. Obyvatelé tohoto kibucu zažili tehdy několikahodinové utrpení, zabarikádovaní či schovaní ve svých domech, než se k nim dostala izraelská armáda.

Příbuzní některých obětí v úterním prohlášení uvedli, že stále nedostali od vlády odpovědi na některé otázky. „Kde byly záchranné síly? Kde byl stát? Jak je možné, že tu naši blízcí byli hodiny a nikdo je nezachránil?“ uvedli dle veřejnoprávní stanice Kan příbuzní obětí a unesených.

V úterý ráno se také uskutečnila v okolí Pásma Gazy cyklistická akce s názvem Jízda, aby se všichni vrátili, které se zúčastnily na tři tisíce lidí. Účastníci si připomínali útok a vyzývali k propuštění rukojmí, která Hamás stále drží v Pásmu Gazy. Těch je podle oficiálních čísel 48, z nichž podle úřadů ale stále žije méně než polovina. „Stát Izrael, který pečoval o život, se musí vrátit ke svým hodnotám. Dost bylo války, dost bylo truchlení, vraťte je (rukojmí) domů,“ prohlásil podle serveru Ynet News organizátor akce Haim Jellin.

Večer se v parku Jarkon v Tel Avivu rozezněl koncert, který zorganizovalo hnutí Kumu založené rodinami obětí, rukojmí a přeživších útoku ze 7. října. Akce, na které se sešlo asi 30 tisíc lidí, začala minutou ticha, následně na pódiu, jemuž dominoval vrak ohořelého auta, vystoupili různí hudebníci a řečníci. Ve stejnou dobu se sešly i stovky lidí v centru Tel Avivu na náměstí přejmenovaném na Náměstí rukojmí.

Demonstrace před domy ministrů

Několik stovek lidí pak v úterý dopoledne demonstrovalo u domů izraelských ministrů a vládních představitelů. I oni vyzývali kabinet, aby více usiloval o návrat unesených, a kritizovali podle nich malé nasazení vlády v této věci. Někteří z účastníků vyjadřovali naději, že se podaří dojednat propuštění rukojmí podle plánu představeného americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Naštěstí máme prezidenta Trumpa, který navzdory své labilitě vyvíjí tlak na obě strany – Hamás i Bibiho (izraelského premiéra Benjamina Netanjahua),“ cituje deník Ha'arec Boaze Zalmanoviče, který v úterý demonstroval v Haifě před domem jednoho vládního poslance.

Některá izraelská média také napsala, že Netanjahu si v pondělním rozhovoru s americkým komentátorem Benem Shapirem opět spletl počet rukojmí, která Hamás stále v Gaze drží. „Co začalo v Gaze, také v Gaze skončí – propuštěním čtyřiceti rukojmí, vlastně 46,“ řekl údajně premiér. V Pásmu Gazy je přitom v zajetí ještě 48 unesených, byť většina už je zřejmě po smrti.

Vzpomínková akce se vedle Izraele konaly také například v Berlíně, kde byla Braniborská brána nasvícena vlajkou židovského státu. Na dominantu města byl také nasvícen nápis „Přiveďte je domů“.

U příležitosti druhého výročí útoků se ale konaly i průvody na podporu Palestinců. Lidé takto demonstrovali například v Sydney, Londýně, Paříži, Ženevě či Stockholmu. Dle agentury Reuters organizátoři propalestinských protestů tvrdí, že jejich cílem je upozornit na humanitární krizi v Gaze a prosazovat práva Palestinců.

Nasvícená Braniborská brána v Berlíně ke vzpomínce na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Útok Hamásu vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu. Za dva roky bojů zemřelo podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem přes 67 tisíc Palestinců. Podle mezinárodních organizací je část obyvatelstva regionu na pokraji hladomoru. Velmi rozsáhlé jsou i škody na majetku. Podle odhadů OSN na základě satelitních snímků bylo k letošnímu červenci v Pásmu Gazy zničeno či poškozeno na 193 tisíc budov.

Vyjádření evropských politiků

K druhému výročí útoku ze 7. října se vyjádřili také někteří evropští politici. „Dva roky od nevýslovné hrůzy terorismu Hamásu je bolest stále živá... Znovu opakuji výzvu Francie: Propusťte všechna rukojmí a uzavřete bezodkladně příměří,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval k jednotě proti antisemitismu. „Čas nezmírňuje zlo, které jsme toho dne viděli. Nejhorší útok na židovský národ od holocaustu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na sociální síti X.

Za černý den v historii židovského národa považuje 7. říjen 2023 i německý kancléř Friedrich Merz, který též vyzval Hamás k propuštění rukojmí a ke složení zbraní. Rovněž český prezident Petr Pavel připomněl oběti útoku ze 7. října 2023. „Na tyto oběti nesmíme zapomenout, zejména pak na rukojmí, která jsou již dva roky držena v zajetí, ale i na civilisty trpícími následky této tragédie v Gaze,“ napsal Pavel na sociální síti X.

Masakr izraelských civilistů odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní odvetná izraelská ofenziva ale už zašla příliš daleko a vyžádala si mnoho nevinných životů. „Všichni máme povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěch této vzácné a křehké příležitosti – mírového plánu, který představil (americký) prezident (Donald) Trump,“ dodala Meloniová.

Také španělský premiér Pedro Sánchez zopakoval, že důrazně odsuzuje útok Hamásu ze 7. října 2023 a vyzval k okamžitému propuštění rukojmí. Obrátil se ale i na izraelského premiéra Netanjahua, kterého vyzval, aby zastavil „genocidu palestinského lidu“ a otevřel humanitární koridor. Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Vláda v Jeruzalémě toto obvinění odmítá.

„Nikdy nezapomeneme na hrůzu útoku Hamásu ze 7. října a na bolest způsobenou před dvěma lety nevinným obětem, jejich rodinám a celému izraelskému lidu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 26 mminutami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 4 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 5 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou, řekl to stanici Fox News. Podle médií byl s její prací nespokojený. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Z příjemce pomoci v globálního hráče. Ukrajina navazuje vztahy v Perském zálivu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nedávno hned několik zemí Perského zálivu, které čelí ostřelování v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, a uzavřel s nimi dlouhodobé dohody o bezpečnostní spolupráci. Týkají se nejen obrany proti íránským dronům, ale také ukrajinských námořních dronů, které by mohly pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Jde o první krok ke strategickým partnerstvím, která by podle analytiků mohla potenciálně výrazně posílit globální postavení Ukrajiny.
před 10 hhodinami
Načítání...