Izrael si připomíná dva roky od vpádu teroristů z Hamásu

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Řada akcí se uskutečnila už brzy ráno, v 6:29 tamního času, tedy v čase, kdy v roce 2023 začal útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí, že při útocích zemřelo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno na palestinské území.

Přes 360 lidí teroristé z Hamásu zabili na hudebním festivalu Supernova, který se konal nedaleko Pásma Gazy. Na místě konání akce se v úterý shromáždily podle agentury AFP desítky lidí, kteří měli s sebou svíčky, vzpomínali na zabité a drželi minutu ticha. Na pietu přišla i Orit Baronová, jejíž dcera při útoku zemřela. „Jsem tady, abych byla s ní (dcerou), protože tady byla naposledy naživu,“ řekla agentuře žena.

Vzpomenout na oběti útoku přišli ráno lidé také do kibucu Kfar Aza, kde 7. října 2023 asi 250 teroristů povraždilo osmdesát Izraelců a dalších devatenáct lidí uneslo do Gazy. Dva z nich jsou v Pásmu Gazy stále zadržováni. Obyvatelé tohoto kibucu zažili tehdy několikahodinové utrpení, zabarikádovaní či schovaní ve svých domech, než se k nim dostala izraelská armáda.

Příbuzní některých obětí v úterním prohlášení uvedli, že stále nedostali od vlády odpovědi na některé otázky. „Kde byly záchranné síly? Kde byl stát? Jak je možné, že tu naši blízcí byli hodiny a nikdo je nezachránil?“ uvedli dle veřejnoprávní stanice Kan příbuzní obětí a unesených.

V úterý ráno se také uskutečnila v okolí Pásma Gazy cyklistická akce s názvem Jízda, aby se všichni vrátili, které se zúčastnily na tři tisíce lidí. Účastníci si připomínali útok a vyzývali k propuštění rukojmí, která Hamás stále drží v Pásmu Gazy. Těch je podle oficiálních čísel 48, z nichž podle úřadů ale stále žije méně než polovina. „Stát Izrael, který pečoval o život, se musí vrátit ke svým hodnotám. Dost bylo války, dost bylo truchlení, vraťte je (rukojmí) domů,“ prohlásil podle serveru Ynet News organizátor akce Haim Jellin.

Večer se v parku Jarkon v Tel Avivu rozezněl koncert, který zorganizovalo hnutí Kumu založené rodinami obětí, rukojmí a přeživších útoku ze 7. října. Akce, na které se sešlo asi 30 tisíc lidí, začala minutou ticha, následně na pódiu, jemuž dominoval vrak ohořelého auta, vystoupili různí hudebníci a řečníci. Ve stejnou dobu se sešly i stovky lidí v centru Tel Avivu na náměstí přejmenovaném na Náměstí rukojmí.

Demonstrace před domy ministrů

Několik stovek lidí pak v úterý dopoledne demonstrovalo u domů izraelských ministrů a vládních představitelů. I oni vyzývali kabinet, aby více usiloval o návrat unesených, a kritizovali podle nich malé nasazení vlády v této věci. Někteří z účastníků vyjadřovali naději, že se podaří dojednat propuštění rukojmí podle plánu představeného americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Naštěstí máme prezidenta Trumpa, který navzdory své labilitě vyvíjí tlak na obě strany – Hamás i Bibiho (izraelského premiéra Benjamina Netanjahua),“ cituje deník Ha'arec Boaze Zalmanoviče, který v úterý demonstroval v Haifě před domem jednoho vládního poslance.

Některá izraelská média také napsala, že Netanjahu si v pondělním rozhovoru s americkým komentátorem Benem Shapirem opět spletl počet rukojmí, která Hamás stále v Gaze drží. „Co začalo v Gaze, také v Gaze skončí – propuštěním čtyřiceti rukojmí, vlastně 46,“ řekl údajně premiér. V Pásmu Gazy je přitom v zajetí ještě 48 unesených, byť většina už je zřejmě po smrti.

Vzpomínková akce se vedle Izraele konaly také například v Berlíně, kde byla Braniborská brána nasvícena vlajkou židovského státu. Na dominantu města byl také nasvícen nápis „Přiveďte je domů“.

U příležitosti druhého výročí útoků se ale konaly i průvody na podporu Palestinců. Lidé takto demonstrovali například v Sydney, Londýně, Paříži, Ženevě či Stockholmu. Dle agentury Reuters organizátoři propalestinských protestů tvrdí, že jejich cílem je upozornit na humanitární krizi v Gaze a prosazovat práva Palestinců.

Nasvícená Braniborská brána v Berlíně ke vzpomínce na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Útok Hamásu vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu. Za dva roky bojů zemřelo podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem přes 67 tisíc Palestinců. Podle mezinárodních organizací je část obyvatelstva regionu na pokraji hladomoru. Velmi rozsáhlé jsou i škody na majetku. Podle odhadů OSN na základě satelitních snímků bylo k letošnímu červenci v Pásmu Gazy zničeno či poškozeno na 193 tisíc budov.

Vyjádření evropských politiků

K druhému výročí útoku ze 7. října se vyjádřili také někteří evropští politici. „Dva roky od nevýslovné hrůzy terorismu Hamásu je bolest stále živá... Znovu opakuji výzvu Francie: Propusťte všechna rukojmí a uzavřete bezodkladně příměří,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval k jednotě proti antisemitismu. „Čas nezmírňuje zlo, které jsme toho dne viděli. Nejhorší útok na židovský národ od holocaustu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na sociální síti X.

Za černý den v historii židovského národa považuje 7. říjen 2023 i německý kancléř Friedrich Merz, který též vyzval Hamás k propuštění rukojmí a ke složení zbraní. Rovněž český prezident Petr Pavel připomněl oběti útoku ze 7. října 2023. „Na tyto oběti nesmíme zapomenout, zejména pak na rukojmí, která jsou již dva roky držena v zajetí, ale i na civilisty trpícími následky této tragédie v Gaze,“ napsal Pavel na sociální síti X.

Masakr izraelských civilistů odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní odvetná izraelská ofenziva ale už zašla příliš daleko a vyžádala si mnoho nevinných životů. „Všichni máme povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěch této vzácné a křehké příležitosti – mírového plánu, který představil (americký) prezident (Donald) Trump,“ dodala Meloniová.

Také španělský premiér Pedro Sánchez zopakoval, že důrazně odsuzuje útok Hamásu ze 7. října 2023 a vyzval k okamžitému propuštění rukojmí. Obrátil se ale i na izraelského premiéra Netanjahua, kterého vyzval, aby zastavil „genocidu palestinského lidu“ a otevřel humanitární koridor. Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Vláda v Jeruzalémě toto obvinění odmítá.

„Nikdy nezapomeneme na hrůzu útoku Hamásu ze 7. října a na bolest způsobenou před dvěma lety nevinným obětem, jejich rodinám a celému izraelskému lidu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U břehů Libye se převrátila loď se zhruba 60 migranty

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
Právě teď

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 50 mminutami

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 51 mminutami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.