Izrael si připomíná dva roky od vpádu teroristů z Hamásu

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Řada akcí se uskutečnila už brzy ráno, v 6:29 tamního času, tedy v čase, kdy v roce 2023 začal útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí, že při útocích zemřelo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno na palestinské území.

Přes 360 lidí teroristé z Hamásu zabili na hudebním festivalu Supernova, který se konal nedaleko Pásma Gazy. Na místě konání akce se v úterý shromáždily podle agentury AFP desítky lidí, kteří měli s sebou svíčky, vzpomínali na zabité a drželi minutu ticha. Na pietu přišla i Orit Baronová, jejíž dcera při útoku zemřela. „Jsem tady, abych byla s ní (dcerou), protože tady byla naposledy naživu,“ řekla agentuře žena.

Vzpomenout na oběti útoku přišli ráno lidé také do kibucu Kfar Aza, kde 7. října 2023 asi 250 teroristů povraždilo osmdesát Izraelců a dalších devatenáct lidí uneslo do Gazy. Dva z nich jsou v Pásmu Gazy stále zadržováni. Obyvatelé tohoto kibucu zažili tehdy několikahodinové utrpení, zabarikádovaní či schovaní ve svých domech, než se k nim dostala izraelská armáda.

Příbuzní některých obětí v úterním prohlášení uvedli, že stále nedostali od vlády odpovědi na některé otázky. „Kde byly záchranné síly? Kde byl stát? Jak je možné, že tu naši blízcí byli hodiny a nikdo je nezachránil?“ uvedli dle veřejnoprávní stanice Kan příbuzní obětí a unesených.

V úterý ráno se také uskutečnila v okolí Pásma Gazy cyklistická akce s názvem Jízda, aby se všichni vrátili, které se zúčastnily na tři tisíce lidí. Účastníci si připomínali útok a vyzývali k propuštění rukojmí, která Hamás stále drží v Pásmu Gazy. Těch je podle oficiálních čísel 48, z nichž podle úřadů ale stále žije méně než polovina. „Stát Izrael, který pečoval o život, se musí vrátit ke svým hodnotám. Dost bylo války, dost bylo truchlení, vraťte je (rukojmí) domů,“ prohlásil podle serveru Ynet News organizátor akce Haim Jellin.

Večer se v parku Jarkon v Tel Avivu rozezněl koncert, který zorganizovalo hnutí Kumu založené rodinami obětí, rukojmí a přeživších útoku ze 7. října. Akce, na které se sešlo asi 30 tisíc lidí, začala minutou ticha, následně na pódiu, jemuž dominoval vrak ohořelého auta, vystoupili různí hudebníci a řečníci. Ve stejnou dobu se sešly i stovky lidí v centru Tel Avivu na náměstí přejmenovaném na Náměstí rukojmí.

Demonstrace před domy ministrů

Několik stovek lidí pak v úterý dopoledne demonstrovalo u domů izraelských ministrů a vládních představitelů. I oni vyzývali kabinet, aby více usiloval o návrat unesených, a kritizovali podle nich malé nasazení vlády v této věci. Někteří z účastníků vyjadřovali naději, že se podaří dojednat propuštění rukojmí podle plánu představeného americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Naštěstí máme prezidenta Trumpa, který navzdory své labilitě vyvíjí tlak na obě strany – Hamás i Bibiho (izraelského premiéra Benjamina Netanjahua),“ cituje deník Ha'arec Boaze Zalmanoviče, který v úterý demonstroval v Haifě před domem jednoho vládního poslance.

Některá izraelská média také napsala, že Netanjahu si v pondělním rozhovoru s americkým komentátorem Benem Shapirem opět spletl počet rukojmí, která Hamás stále v Gaze drží. „Co začalo v Gaze, také v Gaze skončí – propuštěním čtyřiceti rukojmí, vlastně 46,“ řekl údajně premiér. V Pásmu Gazy je přitom v zajetí ještě 48 unesených, byť většina už je zřejmě po smrti.

Vzpomínková akce se vedle Izraele konaly také například v Berlíně, kde byla Braniborská brána nasvícena vlajkou židovského státu. Na dominantu města byl také nasvícen nápis „Přiveďte je domů“.

U příležitosti druhého výročí útoků se ale konaly i průvody na podporu Palestinců. Lidé takto demonstrovali například v Sydney, Londýně, Paříži, Ženevě či Stockholmu. Dle agentury Reuters organizátoři propalestinských protestů tvrdí, že jejich cílem je upozornit na humanitární krizi v Gaze a prosazovat práva Palestinců.

Nasvícená Braniborská brána v Berlíně ke vzpomínce na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Útok Hamásu vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu. Za dva roky bojů zemřelo podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem přes 67 tisíc Palestinců. Podle mezinárodních organizací je část obyvatelstva regionu na pokraji hladomoru. Velmi rozsáhlé jsou i škody na majetku. Podle odhadů OSN na základě satelitních snímků bylo k letošnímu červenci v Pásmu Gazy zničeno či poškozeno na 193 tisíc budov.

Vyjádření evropských politiků

K druhému výročí útoku ze 7. října se vyjádřili také někteří evropští politici. „Dva roky od nevýslovné hrůzy terorismu Hamásu je bolest stále živá... Znovu opakuji výzvu Francie: Propusťte všechna rukojmí a uzavřete bezodkladně příměří,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval k jednotě proti antisemitismu. „Čas nezmírňuje zlo, které jsme toho dne viděli. Nejhorší útok na židovský národ od holocaustu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na sociální síti X.

Za černý den v historii židovského národa považuje 7. říjen 2023 i německý kancléř Friedrich Merz, který též vyzval Hamás k propuštění rukojmí a ke složení zbraní. Rovněž český prezident Petr Pavel připomněl oběti útoku ze 7. října 2023. „Na tyto oběti nesmíme zapomenout, zejména pak na rukojmí, která jsou již dva roky držena v zajetí, ale i na civilisty trpícími následky této tragédie v Gaze,“ napsal Pavel na sociální síti X.

Masakr izraelských civilistů odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní odvetná izraelská ofenziva ale už zašla příliš daleko a vyžádala si mnoho nevinných životů. „Všichni máme povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěch této vzácné a křehké příležitosti – mírového plánu, který představil (americký) prezident (Donald) Trump,“ dodala Meloniová.

Také španělský premiér Pedro Sánchez zopakoval, že důrazně odsuzuje útok Hamásu ze 7. října 2023 a vyzval k okamžitému propuštění rukojmí. Obrátil se ale i na izraelského premiéra Netanjahua, kterého vyzval, aby zastavil „genocidu palestinského lidu“ a otevřel humanitární koridor. Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Vláda v Jeruzalémě toto obvinění odmítá.

„Nikdy nezapomeneme na hrůzu útoku Hamásu ze 7. října a na bolest způsobenou před dvěma lety nevinným obětem, jejich rodinám a celému izraelskému lidu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní riziko, říká ruská FSB o Telegramu. Záminka k zákazu, míní síť

Ruská vnitřní tajná služba FSB označila sociální síť Telegram za bezpečnostní riziko. Ruská armáda podle ní jejím užíváním ohrožuje životy vojáků na ukrajinské frontě. S odkazem na sdělení FSB o tom v sobotu informuje agentura DPA. Telegram v Rusku používají miliony lidí, je považován za důležitý zdroj volného přístupu k informacím. Podle DPA tak nyní zpravodajská služba přiživuje spekulace o ukončení této služby v zemi.
před 50 mminutami

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovení tranzitu ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.
09:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 6 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...