Izrael si připomíná dva roky od vpádu teroristů z Hamásu

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Řada akcí se uskutečnila už brzy ráno, v 6:29 tamního času, tedy v čase, kdy v roce 2023 začal útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí, že při útocích zemřelo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno na palestinské území.

Přes 360 lidí teroristé z Hamásu zabili na hudebním festivalu Supernova, který se konal nedaleko Pásma Gazy. Na místě konání akce se v úterý shromáždily podle agentury AFP desítky lidí, kteří měli s sebou svíčky, vzpomínali na zabité a drželi minutu ticha. Na pietu přišla i Orit Baronová, jejíž dcera při útoku zemřela. „Jsem tady, abych byla s ní (dcerou), protože tady byla naposledy naživu,“ řekla agentuře žena.

Vzpomenout na oběti útoku přišli ráno lidé také do kibucu Kfar Aza, kde 7. října 2023 asi 250 teroristů povraždilo osmdesát Izraelců a dalších devatenáct lidí uneslo do Gazy. Dva z nich jsou v Pásmu Gazy stále zadržováni. Obyvatelé tohoto kibucu zažili tehdy několikahodinové utrpení, zabarikádovaní či schovaní ve svých domech, než se k nim dostala izraelská armáda.

Příbuzní některých obětí v úterním prohlášení uvedli, že stále nedostali od vlády odpovědi na některé otázky. „Kde byly záchranné síly? Kde byl stát? Jak je možné, že tu naši blízcí byli hodiny a nikdo je nezachránil?“ uvedli dle veřejnoprávní stanice Kan příbuzní obětí a unesených.

V úterý ráno se také uskutečnila v okolí Pásma Gazy cyklistická akce s názvem Jízda, aby se všichni vrátili, které se zúčastnily na tři tisíce lidí. Účastníci si připomínali útok a vyzývali k propuštění rukojmí, která Hamás stále drží v Pásmu Gazy. Těch je podle oficiálních čísel 48, z nichž podle úřadů ale stále žije méně než polovina. „Stát Izrael, který pečoval o život, se musí vrátit ke svým hodnotám. Dost bylo války, dost bylo truchlení, vraťte je (rukojmí) domů,“ prohlásil podle serveru Ynet News organizátor akce Haim Jellin.

Večer se v parku Jarkon v Tel Avivu rozezněl koncert, který zorganizovalo hnutí Kumu založené rodinami obětí, rukojmí a přeživších útoku ze 7. října. Akce, na které se sešlo asi 30 tisíc lidí, začala minutou ticha, následně na pódiu, jemuž dominoval vrak ohořelého auta, vystoupili různí hudebníci a řečníci. Ve stejnou dobu se sešly i stovky lidí v centru Tel Avivu na náměstí přejmenovaném na Náměstí rukojmí.

Demonstrace před domy ministrů

Několik stovek lidí pak v úterý dopoledne demonstrovalo u domů izraelských ministrů a vládních představitelů. I oni vyzývali kabinet, aby více usiloval o návrat unesených, a kritizovali podle nich malé nasazení vlády v této věci. Někteří z účastníků vyjadřovali naději, že se podaří dojednat propuštění rukojmí podle plánu představeného americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Naštěstí máme prezidenta Trumpa, který navzdory své labilitě vyvíjí tlak na obě strany – Hamás i Bibiho (izraelského premiéra Benjamina Netanjahua),“ cituje deník Ha'arec Boaze Zalmanoviče, který v úterý demonstroval v Haifě před domem jednoho vládního poslance.

Některá izraelská média také napsala, že Netanjahu si v pondělním rozhovoru s americkým komentátorem Benem Shapirem opět spletl počet rukojmí, která Hamás stále v Gaze drží. „Co začalo v Gaze, také v Gaze skončí – propuštěním čtyřiceti rukojmí, vlastně 46,“ řekl údajně premiér. V Pásmu Gazy je přitom v zajetí ještě 48 unesených, byť většina už je zřejmě po smrti.

Vzpomínková akce se vedle Izraele konaly také například v Berlíně, kde byla Braniborská brána nasvícena vlajkou židovského státu. Na dominantu města byl také nasvícen nápis „Přiveďte je domů“.

U příležitosti druhého výročí útoků se ale konaly i průvody na podporu Palestinců. Lidé takto demonstrovali například v Sydney, Londýně, Paříži, Ženevě či Stockholmu. Dle agentury Reuters organizátoři propalestinských protestů tvrdí, že jejich cílem je upozornit na humanitární krizi v Gaze a prosazovat práva Palestinců.

Nasvícená Braniborská brána v Berlíně ke vzpomínce na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Útok Hamásu vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu. Za dva roky bojů zemřelo podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem přes 67 tisíc Palestinců. Podle mezinárodních organizací je část obyvatelstva regionu na pokraji hladomoru. Velmi rozsáhlé jsou i škody na majetku. Podle odhadů OSN na základě satelitních snímků bylo k letošnímu červenci v Pásmu Gazy zničeno či poškozeno na 193 tisíc budov.

Vyjádření evropských politiků

K druhému výročí útoku ze 7. října se vyjádřili také někteří evropští politici. „Dva roky od nevýslovné hrůzy terorismu Hamásu je bolest stále živá... Znovu opakuji výzvu Francie: Propusťte všechna rukojmí a uzavřete bezodkladně příměří,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval k jednotě proti antisemitismu. „Čas nezmírňuje zlo, které jsme toho dne viděli. Nejhorší útok na židovský národ od holocaustu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na sociální síti X.

Za černý den v historii židovského národa považuje 7. říjen 2023 i německý kancléř Friedrich Merz, který též vyzval Hamás k propuštění rukojmí a ke složení zbraní. Rovněž český prezident Petr Pavel připomněl oběti útoku ze 7. října 2023. „Na tyto oběti nesmíme zapomenout, zejména pak na rukojmí, která jsou již dva roky držena v zajetí, ale i na civilisty trpícími následky této tragédie v Gaze,“ napsal Pavel na sociální síti X.

Masakr izraelských civilistů odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní odvetná izraelská ofenziva ale už zašla příliš daleko a vyžádala si mnoho nevinných životů. „Všichni máme povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěch této vzácné a křehké příležitosti – mírového plánu, který představil (americký) prezident (Donald) Trump,“ dodala Meloniová.

Také španělský premiér Pedro Sánchez zopakoval, že důrazně odsuzuje útok Hamásu ze 7. října 2023 a vyzval k okamžitému propuštění rukojmí. Obrátil se ale i na izraelského premiéra Netanjahua, kterého vyzval, aby zastavil „genocidu palestinského lidu“ a otevřel humanitární koridor. Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Vláda v Jeruzalémě toto obvinění odmítá.

„Nikdy nezapomeneme na hrůzu útoku Hamásu ze 7. října a na bolest způsobenou před dvěma lety nevinným obětem, jejich rodinám a celému izraelskému lidu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci zuří kvůli stavbě luxusního resortu Trumpových. Ostrov jsme objevili, tvrdí Ivanka

Tisíce Albánců v úterý večer protestovaly v ulicích Tirany proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí tam želvy. Další rozhořčení dle médií v posledních dnech vyvolala Trumpova dcera Ivanka, když Sazan nazvala soukromým ostrovem, který s manželem Kushnerem objevili.
před 1 hhodinou

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti za pochod LGBT+

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury. Desítky tisíc lidí prošly v červnu 2025 maďarským hlavním městem, přestože policie akci zakázala. Pochod se přeměnil v masovou protivládní demonstraci a v jednu z největších akcí odporu proti tehdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
před 1 hhodinou

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 4 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 4 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 5 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 11 hhodinami
Načítání...