Izrael si připomíná dva roky od vpádu teroristů z Hamásu

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Řada akcí se uskutečnila už brzy ráno, v 6:29 tamního času, tedy v čase, kdy v roce 2023 začal útok Hamásu na izraelské území v okolí Pásma Gazy. Izraelské úřady uvádějí, že při útocích zemřelo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno na palestinské území.

Přes 360 lidí teroristé z Hamásu zabili na hudebním festivalu Supernova, který se konal nedaleko Pásma Gazy. Na místě konání akce se v úterý shromáždily podle agentury AFP desítky lidí, kteří měli s sebou svíčky, vzpomínali na zabité a drželi minutu ticha. Na pietu přišla i Orit Baronová, jejíž dcera při útoku zemřela. „Jsem tady, abych byla s ní (dcerou), protože tady byla naposledy naživu,“ řekla agentuře žena.

Vzpomenout na oběti útoku přišli ráno lidé také do kibucu Kfar Aza, kde 7. října 2023 asi 250 teroristů povraždilo osmdesát Izraelců a dalších devatenáct lidí uneslo do Gazy. Dva z nich jsou v Pásmu Gazy stále zadržováni. Obyvatelé tohoto kibucu zažili tehdy několikahodinové utrpení, zabarikádovaní či schovaní ve svých domech, než se k nim dostala izraelská armáda.

Příbuzní některých obětí v úterním prohlášení uvedli, že stále nedostali od vlády odpovědi na některé otázky. „Kde byly záchranné síly? Kde byl stát? Jak je možné, že tu naši blízcí byli hodiny a nikdo je nezachránil?“ uvedli dle veřejnoprávní stanice Kan příbuzní obětí a unesených.

V úterý ráno se také uskutečnila v okolí Pásma Gazy cyklistická akce s názvem Jízda, aby se všichni vrátili, které se zúčastnily na tři tisíce lidí. Účastníci si připomínali útok a vyzývali k propuštění rukojmí, která Hamás stále drží v Pásmu Gazy. Těch je podle oficiálních čísel 48, z nichž podle úřadů ale stále žije méně než polovina. „Stát Izrael, který pečoval o život, se musí vrátit ke svým hodnotám. Dost bylo války, dost bylo truchlení, vraťte je (rukojmí) domů,“ prohlásil podle serveru Ynet News organizátor akce Haim Jellin.

Večer se v parku Jarkon v Tel Avivu rozezněl koncert, který zorganizovalo hnutí Kumu založené rodinami obětí, rukojmí a přeživších útoku ze 7. října. Akce, na které se sešlo asi 30 tisíc lidí, začala minutou ticha, následně na pódiu, jemuž dominoval vrak ohořelého auta, vystoupili různí hudebníci a řečníci. Ve stejnou dobu se sešly i stovky lidí v centru Tel Avivu na náměstí přejmenovaném na Náměstí rukojmí.

Demonstrace před domy ministrů

Několik stovek lidí pak v úterý dopoledne demonstrovalo u domů izraelských ministrů a vládních představitelů. I oni vyzývali kabinet, aby více usiloval o návrat unesených, a kritizovali podle nich malé nasazení vlády v této věci. Někteří z účastníků vyjadřovali naději, že se podaří dojednat propuštění rukojmí podle plánu představeného americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Naštěstí máme prezidenta Trumpa, který navzdory své labilitě vyvíjí tlak na obě strany – Hamás i Bibiho (izraelského premiéra Benjamina Netanjahua),“ cituje deník Ha'arec Boaze Zalmanoviče, který v úterý demonstroval v Haifě před domem jednoho vládního poslance.

Některá izraelská média také napsala, že Netanjahu si v pondělním rozhovoru s americkým komentátorem Benem Shapirem opět spletl počet rukojmí, která Hamás stále v Gaze drží. „Co začalo v Gaze, také v Gaze skončí – propuštěním čtyřiceti rukojmí, vlastně 46,“ řekl údajně premiér. V Pásmu Gazy je přitom v zajetí ještě 48 unesených, byť většina už je zřejmě po smrti.

Vzpomínková akce se vedle Izraele konaly také například v Berlíně, kde byla Braniborská brána nasvícena vlajkou židovského státu. Na dominantu města byl také nasvícen nápis „Přiveďte je domů“.

U příležitosti druhého výročí útoků se ale konaly i průvody na podporu Palestinců. Lidé takto demonstrovali například v Sydney, Londýně, Paříži, Ženevě či Stockholmu. Dle agentury Reuters organizátoři propalestinských protestů tvrdí, že jejich cílem je upozornit na humanitární krizi v Gaze a prosazovat práva Palestinců.

Nasvícená Braniborská brána v Berlíně ke vzpomínce na útok teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023
Zdroj: Reuters/Nadja Wohlleben

Útok Hamásu vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu. Za dva roky bojů zemřelo podle místních úřadů kontrolovaných Hamásem přes 67 tisíc Palestinců. Podle mezinárodních organizací je část obyvatelstva regionu na pokraji hladomoru. Velmi rozsáhlé jsou i škody na majetku. Podle odhadů OSN na základě satelitních snímků bylo k letošnímu červenci v Pásmu Gazy zničeno či poškozeno na 193 tisíc budov.

Vyjádření evropských politiků

K druhému výročí útoku ze 7. října se vyjádřili také někteří evropští politici. „Dva roky od nevýslovné hrůzy terorismu Hamásu je bolest stále živá... Znovu opakuji výzvu Francie: Propusťte všechna rukojmí a uzavřete bezodkladně příměří,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zároveň vyzval k jednotě proti antisemitismu. „Čas nezmírňuje zlo, které jsme toho dne viděli. Nejhorší útok na židovský národ od holocaustu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na sociální síti X.

Za černý den v historii židovského národa považuje 7. říjen 2023 i německý kancléř Friedrich Merz, který též vyzval Hamás k propuštění rukojmí a ke složení zbraní. Rovněž český prezident Petr Pavel připomněl oběti útoku ze 7. října 2023. „Na tyto oběti nesmíme zapomenout, zejména pak na rukojmí, která jsou již dva roky držena v zajetí, ale i na civilisty trpícími následky této tragédie v Gaze,“ napsal Pavel na sociální síti X.

Masakr izraelských civilistů odsoudila i italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní odvetná izraelská ofenziva ale už zašla příliš daleko a vyžádala si mnoho nevinných životů. „Všichni máme povinnost udělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěch této vzácné a křehké příležitosti – mírového plánu, který představil (americký) prezident (Donald) Trump,“ dodala Meloniová.

Také španělský premiér Pedro Sánchez zopakoval, že důrazně odsuzuje útok Hamásu ze 7. října 2023 a vyzval k okamžitému propuštění rukojmí. Obrátil se ale i na izraelského premiéra Netanjahua, kterého vyzval, aby zastavil „genocidu palestinského lidu“ a otevřel humanitární koridor. Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Vláda v Jeruzalémě toto obvinění odmítá.

„Nikdy nezapomeneme na hrůzu útoku Hamásu ze 7. října a na bolest způsobenou před dvěma lety nevinným obětem, jejich rodinám a celému izraelskému lidu,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 49 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 6 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 9 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...