Holokaust

Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Zástupci pěti desítek obcí, měst a městysů převzali v Poslanecké sněmovně od její předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) dekrety, které jim přidělují jejich obecní znak a vlajku. Například městys Karlštejn na Berounsku má ve znaku dvouocasého lva – téměř totožného se státním znakem, Harrachov kouli s pštrosími pery.

Před 85 lety došlo k takzvané křišťálové noci, pogromu, který nacisté rozpoutali proti židovskému obyvatelstvu. Během něj polovojenské oddíly a příznivci Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) zabili na stovku Židů, vypálili synagogy a ničili židovské obchody. Dalších třicet tisíc Židů nacisté odvlekli do koncentračních táborů. Výročí se připomíná v Česku i v Německu.

Zuzana Marešová a Eva Erbenová jsou ženy, které přežily holocaust. Jedna před nacistickým lágrem ujela Wintonovým vlakem, druhá přežila Osvětim a pochod smrti. Za to, že o své zkušenosti s nacistickým režimem šíří osvětu, získaly ve čtvrtek ocenění. Pro pořad 168 hodin s nimi natáčela Eva Koryntová.

V hornorakouském městě Braunau am Inn během pondělí začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V budově má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie. Uvnitř se také mají konat školení o lidských právech pro policisty. Tyto plány vyvolaly kontroverze. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v prvním čtvrtletí roku 2026.

Židovská obec ve čtvrtek při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes deset tisíc židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holocaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Ve věku 76 let zemřel rakouský filmový a divadelní herec Peter Simonischek. Známý je například jako představitel hlavní role v rakouské komedii Toni Erdmann, která byla v roce 2017 nominovaná na Oscara. Agentura APA napsala, že Simonischek, který zemřel v noci na úterý, byl jedním z nejoblíbenějších herců Rakouska. Hlavní roli ztvárnil také ve slovensko-českém snímku Tlumočník, kde si zahrál po boku režiséra a herce Jiřího Menzela.

Ve věku 73 let zemřel britský spisovatel Martin Amis. O úmrtí autora románů Peníze nebo Londýnská pole s odkazem na jeho ženu informuje americký list The New York Times (NYT). Syn neméně slavného spisovatele Kingsleyho Amise patřil k představitelům postmodernismu, vydal 15 románů, oceňované memoáry, díla literatury faktu a sbírky esejů a povídek. Ve svých pozdějších dílech se zabýval stalinistickými zločiny, válkou proti terorismu či holocaustem.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku bude hotový za rok. Postaví ho firma Protom Strakonice, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou 98,6 milionu korun. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor. V únoru by měl být známý vítěz soutěže na podobu vnitřní a venkovní expozice památníku, řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Památník by chtělo muzeum otevřít v roce 2024.

Kameny zmizelých připomínají v Ústí nad Labem osud osmi Židů, kteří ve městě žili a které zavraždili nacisté. Jde o manžele Rothbaumovy, Annu Pickovou, Reginu Steinerovou a Rudolfa, Viléma, Gertrudu a Hanuše Schiffovy. Kameny ve městě položili v Revoluční ulici před tři domy, kde oběti žily. Stalo se tak symbolicky den před mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.

Před osmdesáti lety začal v terezínském ghettu vycházet časopis Vedem. Nebyl jediným, který tamní děti psaly, ale jako jediný se skoro celý zachoval. Psát ho začal čtrnáctiletý židovský chlapec z Prahy Petr Ginz. Po dvou letech ho nacisté zavraždili v Osvětimi.

Německo si připomíná výročí takzvané křišťálové noci. Piety v řadě měst uctily oběti stovky Židů, které nacisté v noci před čtyřiaosmdesáti lety zavraždili. Násilí doprovázelo rozbíjení výloh židovských obchodů, mnoho synagog lehlo popelem. V roce 1989 ale ve stejném datu padla Berlínská zeď. Prezident Frank-Walter Steinmeier proto loni navrhl, aby se 9. listopad stal dnem rozjímání nad německou historií.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Pouhá hodina a půl stačila nacistickým pohlavárům k bestiálnímu ortelu pro šest milionů evropských Židů. Před osmdesáti lety, 20. ledna 1942, zasedli na konferenci ve vile u berlínského jezera Wannsee a pod vedením Reinharda Heydricha ujednali „konečné řešení židovské otázky“ - systematické vyvražďování Židů ve vyhlazovacích táborech.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

Historikům se podařilo identifikovat 552 obětí holocaustu z řad někdejších studentů a absolventů Masarykovy univerzity. Jejich jména si přečtou návštěvníci výstavy, která začala na Žerotínově náměstí v Brně. Právě 16. listopadu uplynulo osmdesát let od prvního transportu z Brna do ghetta v Minsku. Domů se vrátila jen hrstka deportovaných.

V polovině listopadu 1941 vypravila německá správa první transporty Židů z protektorátu Čechy a Morava do táborů na území okupovaného Běloruska. Tam během jediného roku odvezla více než polovinu všech českých a moravských Židů. Téměř čtyřicet devět tisíc z nich nacisté zavraždili, přežilo pouhých 549.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Památník Terezín uspořádal ve čtvrtek setkání k 80. výročí vzniku ghetta. Do Muzea ghetta zavítaly dvě bývalé vězeňkyně se svými potomky, pozdrav zazněl z předtočeného videa od dvou někdejších vězňů z Izraele. Řečníci zdůrazňovali nutnost připomínat tragické osudy Židů. Bývalí vězni se schází v Terezíně při připomínce zahájení deportace Židů z českých zemí pravidelně každých pět let. Před deseti lety jich přijelo do Terezína přes dvě stě.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.

Ve věku sto let zemřel ve čtvrtek v Izraeli válečný veterán Josef Müller. Informoval o tom s odkazem na rodinu historik a autor knihy Müllerových vzpomínek Jiří Klůc. Müller se v době druhé světové války účastnil bojů u Kyjeva nebo na Dukle, byl nositelem dvou československých válečných křížů. Osobně potkal Ludvíka Svobodu nebo Edvarda Beneše.