Zemřel britský spisovatel Martin Amis

Ve věku 73 let zemřel britský spisovatel Martin Amis. O úmrtí autora románů Peníze nebo Londýnská pole s odkazem na jeho ženu informuje americký list The New York Times (NYT). Syn neméně slavného spisovatele Kingsleyho Amise patřil k představitelům postmodernismu, vydal 15 románů, oceňované memoáry, díla literatury faktu a sbírky esejů a povídek. Ve svých pozdějších dílech se zabýval stalinistickými zločiny, válkou proti terorismu či holocaustem.

Amisova manželka, spisovatelka Isabel Fonsecaová, uvedla, že příčinou autorovy smrti byla rakovina jícnu. Zemřel v pátek ve svém domě na Floridě.

Rodák z Walesu zaujal hned románovou prvotinou Akta Ráchel z roku 1973, která získala prestižní Cenu Somerseta Maughama. Největšího uznání se mu dostalo v 80. a 90. letech za romány Peníze, Londýnská pole, Informace, které tvoří takzvanou londýnskou trilogii. NYT v této souvislosti píší, že Amisovy „sžíravé, erudované a bezútěšně vtipné romány definovaly britskou beletrii 80. a 90. let“.

Amis byl dvakrát nominován na Man Bookerovu cenu – v roce 1991 za Šíp času a 2003 za Žlutého psa. Do roku 2011 byl profesorem tvůrčího psaní na univerzitě v Manchesteru. Psal také pro týdeník New Statesman nebo nedělník The Observer. Napsal scénář ke sci-fi filmu Saturn 3, zkušenost s filmovým průmyslem pak popsal v románu Peníze. V knize Druhé letadlo z roku 2008 se věnoval událostem 11. září 2001.

„Vytříbeně popsat nízké věci“

V pátek měl v na festivalu v Cannes premiéru snímek režiséra Jonathana Glazera o veliteli vyhlazovacího tábora v Osvětimi natočený podle Amisova románu Zóna zájmu. Je zatím jedním z nejchválenějších filmů letošního ročníku a mnozí mu předpovídají výhru Zlaté palmy.

„Často mi vyčítají, že se ve svých knihách soustředím na štiplavou, rebelskou stránku života, ale já mám pocit, že jsem v tom spíš sentimentální. Každý, kdo čte bulvární noviny, narazí na mnohem větší hrůzy, než popisuji,“ uvedl v rozhovoru pro magazín The New York Times Book Review v roce 1985. Zároveň poznamenal, že se ve svých dílech snažil „vytříbeným jazykem popsat nízké věci: svět rychlého občerstvení, sexuálních show a časopisů s nahotinkami“.

V roce 1998 byl Amis hostem Pražského festivalu spisovatelů. Řada jeho děl vyšla i v českém překladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 17 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...